Známý čínský disident obrátil. Západu nepřísluší kritizovat Čínu, řekl

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Aj Wej-wej se vyslovil minulý týden u příležitosti návštěvy britského premiéra Keira Starmera v Pekingu. Výrok zaujal především proto, že osmašedesátiletý umělec dříve zastával opačný názor. Lídry západních zemí vyzýval, aby při návštěvě Číny otevřeně mluvili o tom, jak tamní režim porušuje lidská práva, než s představiteli druhé největší ekonomiky na světě uzavřou případné obchodní dohody.

„Ale od té doby jsem naprosto změnil názor,“ konstatuje teď Aj Wej-wej. „Západ už není ani v pozici, kdy by si mohl dovolit Čínu obviňovat. To by si musel nejprve zamést před vlastním prahem a podívat se, jak sám dbá na dodržování lidských práv ve světě a svobody slova,“ míní umělec.

Lídři západních zemí, kteří by dnes přijeli do Číny poučovat tamní režim o lidských právech, svobodě slova či cenzuře, podle něj budou „působit směšně a pokrytecky“.

Aj Wej-wej v této souvislosti připomíná třeba kauzu internetového aktivisty Juliana Assange ze serveru Wikileaks, který se po zveřejnění tajných dokumentů 14 let schovával na ambasádě v Londýně, než byl roku 2024 na základě dohody o vině a trestu propuštěn a odletěl do rodné Austrálie.

Čínský umělec tvrdí, že na Západě sám čelil cenzuře. Poukazuje na incident z roku 2023, kdy londýnská Lisson Gallery odložila výstavu jeho děl kvůli příspěvku na sociální síti, kde psal o postupu izraelské armády v Pásmu Gazy v souvislosti s údajným vlivem Židů na média. O příspěvku tehdy informovala přední média jako BBC, nakonec ho Aj smazal. „Myslím, že západní lídři se stydí o věcech jako lidských právech vůbec mluvit,“ poznamenává umělec dnes.

Spoluautor návrhu futuristického olympijského stadionu pro olympijské hry v Pekingu 2008, přezdívaného Ptačí hnízdo, dříve opakovaně kritizoval čínský režim. Poukazoval například na poměry ve stavebnictví, které podle něj v roce 2008 měly za následek velké množství obětí při zemětřesení v S'-čchuanu.

Aktivistu a umělce čínský režim v letech 2011 až 2015 držel v domácím vězení. Tři měsíce jej policie bez vysvětlení dokonce zadržovala v cele a nedala o tom vědět ani jeho příbuzným. Úřady mu zároveň sebraly pas, takže zemi nemohl opustit.

Oficiálně byl Aj stíhán kvůli údajným daňovým podvodům, úřady mu opakovaně vyměřily pokutu v přepočtu ve výši desítek milionů korun a mimo jiné také zlikvidovaly jeho ateliér. Sám umělec proces označil za politicky motivovaný. Teprve když mu režim v červenci 2015 vrátil doklady, výtvarník odcestoval za svou ženou a dítětem do Berlína. Tam žil tři roky, nyní pobývá v Portugalsku.

Čínského výtvarníka, který se roku 2012 stal držitelem Ceny Václava Havla za kreativní disent, dobře zná i české publikum. Na vrcholu uprchlické krize mu Národní galerie uspořádala výstavu ve Veletržní paláci, pro niž umělec navrhl 60 metrů dlouhý naddimenzovaný nafukovací člun s postavami 258 uprchlíků bez tváře. Ukázal je tak, jak je podle něj vnímá západní svět, tedy jako nelidskou hmotu bez vlastní identity, jména či životního příběhu.

Téma se do jeho tvorby promítlo také na vernisáži plastik z cyklu Zvěrokruh, které výtvarník před Veletržním palácem symbolicky zahalil do zlaté termofólie, jakou dostávají uprchlíci zachránění z moře na své cestě do Evropy.

Migrantům se pak věnoval v dokumentárním filmu, který v Praze představil koncem roku 2017. „Česko nepřijalo uprchlíky, ale věřím, že Češi mají v sobě lidskost. Věřím, že jsou kulturní, máte skvělou literaturu, umění, žijí tu lidé, kteří mají kritické myšlení,“ řekl tehdy.

Později Aj Wej-wej na jihlavském festivalu uvedl své dokumenty o občanských nepokojích v Hongkongu nebo čínské reakci na pandemii koronaviru. Pro festival, který mu udělil cenu za přínos kinematografii, také navrhl podobu sošek.

Zatím naposledy před třemi roky nakladatelství Paseka v překladu Pavla Kolmačky vydalo Ajovy paměti nazvané Tisíc let radostí a smutků.