Článek
Čtete ukázku z newsletteru Chlebíček, ve kterém Jonáš Zbořil a kulturní rubrika SZ každý čtvrtek glosují dění v současné kultuře a přinášejí tipy na nové seriály, filmy, hudbu a knihy. Pokud vás Chlebíček zaujme, přihlaste se k odběru!
Polská nobelistka Olga Tokarczuková před několika dny přiznala, že při přípravě svého chystaného románu používala umělou inteligenci. Povídání s chatbotem jí prý pomáhá rozproudit představivost. „Pořídila jsem si nejrozvinutější model a jsem často šokovaná, jak fantasticky mi rozšiřuje obzory a prohlubuje mé kreativní myšlení,“ svěřila se autorka knih Běguni nebo Empusion na mezinárodní konferenci Impact v Poznani.
S umělou inteligencí prý třeba konzultovala, na jaké písně by tančili hrdinové jejího nového románu. A pak se smála popletenému názvu kapely, kterou jí virtuální asistent poradil.
„Často předkládám stroji k analýze nějaký nápad a ptám se: Zlato, jak bychom tohle mohli krásně rozvinout?“ pokračovala Tokarczuková, která si je prý vědoma, že jazykové modely často halucinují a dopouštějí se faktických chyb. Přesto je podle ní umělá inteligence ohromným přínosem.
Slova Tokarczukové vyvolala pohoršené reakce. To už i světově uznávaná autorka dobrovolně sklouzne k lenivosti? A nadto jazykový model, živený stovkami osobitých románů, esejů, prostě cizí, ukradenou prací, oslovuje „zlato“?
Nečetl jsem, ale RIP
Mezitím prestižní literární časopis Granta otiskl povídku, kterou umělá inteligence zřejmě rovnou napsala. Pod textem The Serpent In The Grove (volně přeložitelné jako Had v háji) je podepsán trinidadský básník a spisovatel Jamir Nazir, ale podezřele často se v něm objevují rétorické prvky typické pro jazyk chatbotů. Negativní paralelismy („Háj není kniha; háj má ústa. Zavřou se, jen když je nasycen.“) nebo naprosto nepochopitelná přirovnání.
Povídka autora s podezřele symetrickou tváří patří k vítězům soutěže Commonwealth Short Story Prize, s níž má Granta partnerství. Redakce časopisu proto argumentuje, že do posuzování textu nemohla zasahovat a zodpovědnost je tedy na straně poroty soutěže. Její mluvčí zase tvrdí, že plně věří osobní integritě přihlášených autorů.
Jinými slovy – nikdo za nic nemůže. A vůbec – dokud se věc neprošetří, měla by platit presumpce neviny. Co když Nazir, mimo jiné autor básnické sbírky s krkolomným názvem Night Moon Love (Láska nočního měsíce?!), opravdu povídku napsal bez použití umělé inteligence?
I kdyby to tak bylo, otištění textu v prestižním časopise to neospravedlní. Proč? Snad bude stačit pár dalších přirovnání z Hada v háji. „Kvůli její chůzi se z laviček stávali muži,“ píše Nazir. „Krčí rameny tak jako muži, když jim pocit položí ruku na krk a řekne – ticho.“ Možná jen nejsem dost v souladu se svými emocemi, ale nedokážu si takový pocit vybavit.
Podstatu kauzy okolo časopisu Granta dobře vystihl spisovatel Lincoln Michel na svém blogu Counter Craft. „Když může tak špatně napsaná povídka dostat cenu, problém není v umělé inteligenci. I lidé umí psát slátaniny. Problém je v absenci standardů.“ (Pozor na ty negativní paralelismy!)
I literatura jde optimalizovat
Když Olga Tokarczuková mluvila o tom, proč se rozhodla spřáhnout síly s umělou inteligencí, argumentovala dost pragmaticky. Kdyby prý přepočítala svou práci na monumentálních Knihách Jakubových na hodiny, žádný nakladatel by ji nebyl schopný a nejspíš ani ochotný zaplatit, vysvětlovala spisovatelka, která na summitu mimo jiné potvrdila spekulace, že chystaný román bude jejím posledním.
„Po všech těch letech mě proces psaní a hrbení se nad klávesnicí fyzicky vyčerpává,“ přiznala Tokarczuková, která se prý neustále setkává s tím, že čtenáři Knih Jakubových raději dají na internetové sumarizace, než aby dílo o stovkách stran dočetli. „Vypadá to, že svět si už dlouhé, náročné romány nezaslouží,“ prohlásila.
Zní to trochu arogantně. Ale možná je načase si přiznat, že umělá inteligence nemůže za naše pokažené knihy. Nejnovější literární kauzy se dělí na ose lenost versus efektivita. Zatímco jedni ustupují ze svých standardů, druzí hledají způsoby, jak všudypřítomnou, dostupnou technologii využít ve svůj prospěch.
Slavná spisovatelka oslovující svého chatbota „zlato“ je možná znepokojivá. Svět knih bychom si ale neměli romantizovat. Dokud bude laureátka Nobelovy ceny nucena přemýšlet nad psaním jako manažerka efektivity práce, umělé inteligence se v literatuře nezbavíme. Pokud to tak nechceme, asi se musíme přestat bát Knih Jakubových.
V plném vydání newsletteru Chlebíček toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých kulturních tipů od našich redaktorů i čtenářů. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každý čtvrtek přímo do své e-mailové schránky.
