Článek
Rozsáhlou přehlídku nazvanou jednoduše Dvojník lze do 5. dubna příštího roku vidět v Domě U Kamenného zvonu na pražském Staroměstském náměstí. Motiv dvojnictví sleduje především v moderním a současném umění s přesahy do filozofie, psychologie, mýtů či literatury. Otevírací dobu o svátcích provozovatelé zveřejnili na webu.
Ve třech podlažích gotického domu se nachází více než 200 děl českých i zahraničních tvůrců. Patří mezi ně práce Andyho Warhola, Mana Raye, Bohumila Kubišty, Jana Zrzavého, Františka Drtikola, Josefa Váchala, Jana Švankmajera, Jitky a Květy Válových či Jiřího Sopka.
Zastoupeni jsou rovněž Adriena Šimotová, Věra Janoušková, Viktor Pivovarov nebo německá fotografka Barbara Probst. Ta ve své sérii nazvané Exposures zachycuje jeden okamžik vždy pomocí několika fotoaparátů synchronně z různých úhlů pohledu, aby naznačila, že žádný snímek nezprostředkuje úplnou pravdu a objektivní realitu.
Fenomén dvojnictví podle kurátorky Kristýny Jirátové nelze obsáhnout v celé šíři, proto se mu věnuje v několika okruzích. Ty se zabývají pojmy jako alter ego, zrcadlo a postava Narcise, stín, digitální dvojník nebo rozdvojenost a mnohočetnost osobnosti. „Pohybujeme se od počátku 20. století do současnosti, ale máme odlitek spícího hermafrodita z druhého století před naším letopočtem, obraz Narcise z 18. století,“ zmiňuje Jirátová.
Na fasádě Domu U Kamenného zvonu zve na výstavu reprodukce loňského oleje na plátně Adama Štecha nazvaného Žena s telefonem. Podle pětačtyřicetiletého malíře odkazuje na dvojnictví jednak kubistickým pojetím v duchu Pabla Picassa, jednak vyobrazeným telefonem. „Je spojený s virtuálním prostorem, v němž je možnost vytvářet nové identity, osobnosti, dvojníky,“ popsal Štech.
Z jeho tvorby na výstavě nechybí ani mozaika s portrétem spisovatele Michela Houellebecqa, zachycující literátův rozpolcený vnitřní svět.
Tomáš Císařovský vystavuje obrazy z cyklu negativních dvojníků. „Paradoxně jsem to maloval na začátku 90. let, kdy ve společnosti byla euforie,“ uvedl. Jemu radost kazily právě otevírané archivy spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti. V dílech nazvaných Pozitivní dvojník a Negativní dvojník z let 1990 a 1991 řešil ztrátu tváře, integrity.
Diváky čeká i seznámení s několik málo známými autory art brut jako Marilenou Pelosi, která opustila rodnou Brazílii, aby unikla vynucenému manželskému svazku s knězem praktikujícím macumbu, formu černé magie. Jiný tvůrce art brut Jaroslav Diviš komunikuje pouze přes internet a vystupuje mimo jiné pod jménem loutky Gerard Denis. Tu dostal darem od pracovnice psychiatrické nemocnice a přetvořil ji ve dvojníka, s nímž sdílí svou samotu a jehož místo sebe posílá na výstavy.
Přehlídka připomíná, že tématu dvojnictví se věnovali i mnozí spisovatelé, například Fjodor Michajlovič Dostojevskij, E. T. A. Hoffmann, Edgar Allan Poe, Robert Louis Stevenson či Oscar Wilde, stejně jako psychologové Sigmund Freud či Carl Gustav Jung. Obrazy vystavené v Domě U Kamenného zvonu doplňují filmy od Georgese Méliese nebo Alexandera Hackenschmieda, stejně jako plastiky či kinetické umění.
Spoluautory projekty jsou historička umění Stanislava Fedrová, psychologové Iva Andrejsová s Martinem Skálou a filozof Tomáš Koblížek. K výstavě vydala galerie obsáhlý katalog. Některá díla českých tvůrců vznikla přímo za tímto účelem, například fotografie Ivana Pinkavy nebo socha Kaina, který je zároveň Ábelem, od Matouše Háši.
