Na frankfurtském veletrhu zazněla kritika západních intelektuálů

Na zahajovací tiskové konferenci akce, kterou dle očekávání pořadatelů také letos navštíví přes 200 tisíc lidí, měl vystoupit čerstvý držitel Nobelovy ceny za literaturu László Krasznahorkai. V době svého ocenění už byl ve Frankfurtu a na přání nakladatele ve městě zůstal. Jednasedmdesátiletý maďarský autor románu Satanské tango se však na poslední chvíli ze zdravotních důvodů omluvil, a tak jej na frankfurtském výstavišti nakonec lidé nepotkají, líčí agentura DPA.

Letošního ročníku se účastní přes 1000 autorů a 4000 vystavovatelů z téměř stovky zemí. Čestným hostem jsou Filipíny, které v závěru akce předají štafetu Česku, jež tuto roli zastane v roce 2026. Už letos má česká literatura ve Frankfurtu velký národní stánek o rozloze 160 metrů čtverečních. Veletrh začal předáním Německé knižní ceny spisovatelce Dorothee Elmiger za román Holanďanky, vyvrcholí v neděli udělením Mírové ceny německých knihkupců historikovi Karlu Schlögelovi.

Podle agentury DPA část filipínské delegace odřekla účast na protest proti tomu, jaký postoj Německo zaujalo k válce v Gaze. Do Frankfurtu však má dorazit filipínsko-americká novinářka Maria Ressa, která v roce 2021 s ruským kolegou Dmitrijem Muratovem získala Nobelovu cenu míru.

Místo Lászlóa Krasznahorkaiho na zahajovací tiskové konferenci dostala slovo osmadvacetiletá německá autorka Nora Haddada. Mluvila o literatuře jako útočišti ve světě zmítaném válkami či vzestupem pravice v Německu. Podle ní se knihy mohou stát pomyslnou zbraní v boji proti klimatické změně či pomoct odrazit zažehnutí dalších válek.

Nora Haddada také vyzvala spisovatele, aby využívali svobody slova a nebáli se zastat těch, kdo potřebují zastání. „Mlčení je jen krůček od zbabělosti,“ řekla.

K ostře sledovaným hostům letošního veletrhu patří alžírský spisovatel Kámel Daúd, kterému už před zahájením akce otiskl esej německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. „Ze své zkušenosti vím, že pokud na Západě odmítnu hrát roli oběti kolonizace či postkolonialismu, že nebudu-li si na něco stěžovat, budu ignorován či potrestán,“ napsal autor, kterého prý západní intelektuálové vytrvale tlačí do debat o zločinech kolonialismu či války za nezávislost Alžírska na Francii.

Daúd má však pocit, jako by byl ve skutečnosti odsouzen k mlčení, zatímco za něj promlouvají postkoloniální teoretici. Místo aby ho opravdu poslouchali a zajímali se o to, jak žije, co cítí nebo co ho trápí, zneužívají jeho slova k prosazování vlastních akademických tezí, míní spisovatel.

Podle něj přitom arabské země stejně jako odkaz kolonialismu devastuje třeba islamismus. Vadí mu také někteří lidé stavící se na Západě do role obránců Palestinců, když ve skutečnosti spíš posilují nenávist vůči Židům, pokračuje Daúd.

„Pravda je taková, že arabský, muslimský či alžírský spisovatel bude na Západě vždy vnímán politicky. Jeho rolí je mlčet, aby za něj mohli mluvit ostatní. Doma mezitím takový autor čelí nařčením ze zrady či prosazování západních zájmů,“ shrnuje Kámel Daúd. V závěru eseje připomíná osud svého alžírského kolegy, světoznámého literáta Boualema Sansala, kterého alžírské úřady před rokem zatkly a letos odsoudily. Dostal pětiletý trest za údajné úklady proti vládě a urážky ozbrojených sil. Podle lidskoprávních organizací byl proces politický.

Frankfurtský veletrh se stále více otevírá široké veřejnosti. Dlouhá léta mohli amatérští zájemci o literaturu přijít jen o víkendu, později už v pátek po poledni. Letos poprvé se pro ně brány veletrhu otevřely hned ráno.

„V době globálního napětí potřebujeme více než kdy dříve prostor pro výměnu, naslouchání a spolupráci,“ uvedl na slavnostním zahájení ředitel veletrhu Juergen Boos. „Naším úkolem je lidi spojovat,“ dodal. Německý ministr kultury a médií Wolfram Weimer označil frankfurtský veletrh za „místo, kde jsou oslavovány svoboda slova a svoboda myšlení“.

Agentura DPA v souvislosti s veletrhem upozorňuje na čerstvou zprávu Spolkového statistického úřadu, podle níž v Německu mezi lety 2018 až 2023 poklesl počet knihkupectví o čtvrtinu. Zatímco v roce 2018 jich ještě v zemi fungovalo téměř 4000, předloni už jich bylo jen 2980. Na vině jsou kromě pandemie koronaviru rostoucí nájmy, náklady na zaměstnance a změna spotřebitelského chování, kdy lidé častěji objednávají knihy online.

Samotnému knižnímu trhu v Německu se však daří, ve stejném období narostl o devět procent na čtyři miliardy eur, v přepočtu asi 97,1 miliardy korun.

Česko bude příští rok čestným hostem frankfurtského veletrhu s heslem Ein Land an der Küste, v překladu Země na pobřeží. Odkazuje na Zimní pohádku od Williama Shakespeara. Anglický spisovatel v ní umístil Bohemii, tedy Čechy, na mořské pobřeží.

Na letošním českém národním stánku je zastoupeno 24 domácích nakladatelství. Zájemcům své knihy představí spisovatelé Michal Ajvaz, Bianca Bellová, Viktorie Hanišová, Martin Vopěnka, Petr Hruška či komiksový ilustrátor Jindřich Janíček. Ten byl spolu se spisovatelem Ondřejem Buddeusem také nominován na Německou cenu za literaturu pro mládež.

Příští rok by českou literaturu ve Frankfurtu mohlo zastupovat až 80 autorů, uvedl ředitel Českého literárního centra Martin Krafl. Podle něj již nedělním předáním štafety od Filipín symbolicky začne Rok české kultury, během kterého se v Německu, Rakousku a Švýcarsku na 27 různých akcích představí přes tři desítky autorů včetně Jaroslava Rudiše, Ivy Procházkové, Dory Kaprálové či Aleny Mornštajnové. „Náš rok má 14 měsíců, ne 12. Začneme v říjnu a Rok české kultury bude trvat až do konce příštího roku,“ avizuje Krafl.

Podle šéfa Moravské zemské knihovny Tomáše Kubíčka je cílem české účasti na veletrhu zvýšit zájem zahraničních nakladatelů o českou literaturu a ukázat Česko jako kulturní, kreativní zemi.

„Pro naši zemi je to nejen obrovská pocta, ale také příležitost představit bohatství české kultury a zejména pak literatury: její hloubku, originalitu a také současný hlas,“ uvedl končící ministr kultury Martin Baxa z ODS. „Chceme ukázat, že jsme zemí s hlubokými kořeny a zároveň otevřenou budoucností,“ dodal.