Článek
Transformace umožní, aby divadlo financovaly také jiné subjekty. O spolupráci v tomto směru už město jedná s Jihočeským krajem, uvedla po úterním zasedání městské rady českobudějovická primátorka Dagmar Škodová Parmová z ODS.
„Transformace nám pomůže snadněji sehnat případné partnery pro financování Jihočeského divadla. Město mu hradí roční provozní náklady více než 200 milionů korun,“ vysvětluje primátorka.
Oznámila také, že Jihočeské divadlo jako kulturní instituci povede šestičlenná správní rada. Tvořit by ji měli současní městští zastupitelé Jiří Svoboda za hnutí ANO, Jan Zahradník z ODS a primátorka. Doplní je odborníci jako bývalý ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek nebo zástupce brněnské Janáčkovy akademie múzických umění.
Parmová uvedla, že i po transformaci bude město hradit provozní náklady. „Ale financování dalších projektů bychom mohli získat z jiných zdrojů. Je třeba si uvědomit, že musíme platit různé dílčí rekonstrukce objektu. A hlavně plánujeme výstavbu nové budovy divadla, což bude významná investice, s níž by nám mohli partneři pomoci,“ pokračuje primátorka.
Podle ní je město s Jihočeským krajem na spolupráci ohledně divadla předem domluveno. Obě strany musí jen doladit detaily.
Jihočeské divadlo zahrnuje činohru, operu, balet a soubor Malé divadlo. Čtyři pětiny tržeb mu přináší otáčivé hlediště v Českém Krumlově, které loni utržilo na vstupném více než 56 milionů korun. Celkové tržby za všechna představení divadla včetně zájezdů a hostů tvořily 73 milionů korun.
Na veřejnou kulturní instituci by se v polovině roku 2026 mělo transformovat pražské Studio Ypsilon, aby bylo dále financované z grantů, kulturních fondů nebo od mecenášů. I budoucí ředitel pražského Národního divadla Martin Glaser avizoval, že si přeje, aby se první česká scéna výhledově přeměnila z příspěvkové organizace státu na veřejnou kulturní instituci. „Organizační principy, které zákon o veřejných kulturních institucích umožňuje, by zásadním způsobem přispěly k lepšímu, pružnějšímu provozu Národního divadla,“ uvedl začátkem roku Glaser, který se ujme funkce v roce 2028.
Změnu umožňuje právní úprava, kterou loni v srpnu podepsal prezident Petr Pavel. Výhodou veřejné kulturní instituce oproti příspěvkovým organizacím má být podle končící vlády mimo jiné možnost dlouhodobého finančního plánování z více zdrojů na rozdíl od nynějších příspěvkových organizací. Ty jsou závislé na každoročním příspěvku od zřizovatele.
Zákon od letoška zakotvil veřejnou kulturní instituci jako nový druh právnické osoby. Podle ministra kultury Martina Baxy z ODS je vhodná zejména pro větší divadla nebo symfonické orchestry. Baxa ale v době přijímání zákona zmínil také knihovny či paměťové instituce jako muzea.
Nejvyšším orgánem veřejné kulturní instituce je zřizovatelem jmenovaná správní rada, ve které má mít alespoň třetinové zastoupení odborná veřejnost. Správní rada pak jmenuje ředitele, kterého kontroluje dozorčí rada rovněž jmenovaná zřizovatelem. Změna má omezit i možnost případných politických zásahů či tlaků.
Veřejnou kulturní instituci může založit stát, kraj nebo město či obec. Přeměna současných příspěvkových organizací na veřejné kulturní instituce je dobrovolná, záleží na rozhodnutí zřizovatele.
