Na lovu ruských agentů. Česky poprvé vyšel klasický špionážní román

Podezřelý muž s vojenským držením těla řečený Boris z obchodního se následně s kufříkem plným peněz projede po městě, vejde do banky a sumu uloží na zámořský účet nastrčené letecké společnosti. Když to zjistí Britové, nabudou podezření, že tímto způsobem sovětská tajná služba pere špinavé peníze. A tak se v románu Johna le Carrého nazvaném Ctihodný školáček, který v překladu Jiřího Hanuše nedávno vydalo nakladatelství Argo, vrací na scénu špion George Smiley.

Na téměř 600 stranách neví, co dřív. Sověti mechanismus ihned stopnou, zahladí stopy a přerušená zlatá žíla se znovu vynoří až v Hongkongu. Kde místní podnikatel, stavitel nemocnic a majitel rolls-royceů, sice může být na výplatní pásce Moskvy, avšak peníze z neznámého důvodu neutrácí.

Rozplést záhadu bude o to těžší, že britská tajná služba je po nedávném odhalení dvojitého agenta v rozvalu. Zpravodajská síť se rozpadla, ruší se rezidentury, v centrále technici stále hledají nastražené odposlechy. „Tato služba už nikdy nebude jako dřív. Možná bude lepší, ale bude jiná,“ oznamuje nový začátek Smiley, jenž za zprávami z Hongkongu tuší svou nemesis, sovětského řídícího důstojníka řečeného Karla. A tomu se prozatímní šéf zrazené služby Jejího Veličenstva Smiley touží pomstít. Vedený temnějšími pohnutkami než dřív, vyvěšuje na stěnu zrnitou fotku svého nepřítele a přechází do útoku.

Ctihodný školáček, anglicky původně vydaný roku 1977, je próza z dob psacích strojů, pevných linek a vyvolávání filmů v temné komoře. Kromě Londýna a Hongkongu se odehrává v Itálii, thajském Bangkoku nebo kambodžském Phnompenhu. Jsou tu napínavé scény od pronásledování přes vydírání po ohledávání mrtvol, dokonce i akční sekvence s přeletem nad rýžovými poli a kulometnou palbou. Stejně jako v jiných knihách Johna le Carrého ale těžiště spočívá jinde.

Spisovatel a skutečný bývalý pracovník britské tajné služby, který žil v letech 1931 až 2020, psal špionážní romány na úrovni vysoké literatury. Vysloužil si za to pochvalu od uznávaných romanopisců Grahama Greena, Philipa Rotha či Iana McEwana.

Příběhy o zaměstnancích rozvědky vyprávěl le Carré nejčastěji v kulisách studené války a upadajícího vlivu někdejší koloniální velmoci Velké Británie. Vyvaroval se přestřelek, rychlých aut či krásných žen typických pro nadnesené bondovky Iana Fleminga. Místo toho realisticky líčil nepřehlednou situaci v terénu a mnohoznačné jednání často chybujících, cynických agentů, kterým schází bondovská neodolatelnost i odvaha. Leckdy je svírá strach či nejistota. Nemají peníze ani povolení zabíjet a jejich dny vyplňuje papírování.

Také ve Ctihodném školáčkovi poznáváme prozatímního šéfa tajné služby Smileyho nikoliv jako šarmantního hrdinu, nýbrž drobného muže s buclatými dlaněmi a vaky pod očima, „zavalitého mrňouse se špatným zrakem a velkými kulatými brýlemi“, které si roztěkaně leští širokým koncem kravaty. Podrobně sledujeme, jak musí bojovat s politickými klikami, intrikovat na výborech, lichotit či naopak klamat partnery z americké CIA, aby mohl dělat svou práci.

Na jiných postavách, zejména novináři a zchudlém aristokratovi Jerrym Westerbym, zase spisovatel demonstruje, co někteří zpravodajci pociťují po akci: provinění a bezděčný citový posun k objektu.

Ne všechno je v knize dokonalé. Líčení cest válečného reportéra, jež tentokrát spíš než Grahama Greena připomene prózy Josepha Conrada, působí zbytečně dlouze a dění místy překombinovaně. S odstupem půlstoletí zejména ženské postavy vyznívají stereotypně a jinak vysokou laťku občas shodí béčková věta typu „plaše ho vedla do ložnice, kde ho ohromila nespoutanou a rafinovanou vilností“.

Celek ale neztrácí kouzlo. Kvůli množství přezdívek, náznaků a nedořečenosti se čtenář musí soustředit a interpretovat dění, v tomto případě zahrnující také pašování opia nebo čistky v komunistické straně. Spisovatel neprozrazuje vše. Pozvolna odkrývá skutečné motivace postav, vzájemné vztahy či osobní křivdy skryté pod lží a přetvářkou. Napětí buduje pomocí psychologických detailů, mlčení i dlouhého pozorování.

Jako tradičně zde zcela absentují černobílí hrdinové. „Právě morální ambivalence jako hlavní motiv le Carrého románů činí z jeho špionážních příběhů všelidské a jejich vnitřní zápasy univerzální. Podobně je tomu u Grahama Greena a Williama Somerseta Maughama, dalších klasiků žánru snadno aspirujících na takzvanou velkou literaturu,“ srovnává bývalý diplomat Michael Žantovský, který do češtiny přeložil le Carrého autobiografii Holubí tunel.

Ctihodný školáček z roku 1977 zaujímá v autorově díle pevné místo. Navazuje na prózu Jeden musí z kola ven, známou také díky adaptacím s herci Alecem Guinnessem a Garym Oldmanem v roli George Smileyho. Ještě s následujícím románem Smileyho lidé pak bývá Ctihodný školáček řazen do takzvané trilogie Karly, nazvané dle krycího jména příslušníka KGB. „I když tři romány, v nichž roli hlavního protivníka britské tajné služby sehrává fiktivní sovětský superšpion Karla, tvoří jeden z vrcholů le Carrého díla, ústřední postavou jeho děl je antihrdina George Smiley. Kromě těchto tří vystupuje ještě v dalších šesti knihách“ z let 1961 až 2018, doplňuje Žantovský.

Podle něj spisovatel klade důraz právě na Smileyho, který „používá nástrojů lsti, přetvářky, sedukce a vydírání, i když třeba právě sleduje bohulibé cíle“, zatímco „Karla je jenom jeho zrcadlovým obrazem a vlastně se v le Carrého knihách vyskytuje sporadicky, v náznacích a narážkách“.

Šestasedmdesátiletý někdejší mluvčí prezidenta Václava Havla a pozdější český velvyslanec v USA, Izraeli a Velké Británii Žantovský patří k několika Čechům, kteří romanopisce poznali osobně. „Vídali jsme se jednu dobu často a dost jsme si rozuměli,“ vzpomíná muž, jehož koneckonců le Carré zmiňuje ve své autobiografii. „Setkání, které tam líčí, jsem uspořádal pro Václava Havla a řadu předních britských autorů během Havlovy poslední návštěvy v Londýně. Po mém návratu z Británie jsme si s Davidem dál psali a pomohl mi nejednou radou i při překladu jeho ‚příběhů ze života‘,“ dodává Žantovský.

Do spisovatelovy české stopy lze dále zařadit emigranta Jiřího Voskovce, jenž roku 1965 ztvárnil menší roli obhájce ve filmové adaptaci Špiona, který přišel z chladu, nebo porevolučního šéfa české rozvědky Oldřicha Černého. S ním strávil le Carré dva dny přímo v Praze, „dílem v jeho bytečku a dílem v jednom z mnoha sklepních barů ve městě, kde jsme popíjeli skotskou u stolu z hlazené borovice“, jak napsal. Černý byl ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace v letech 1993 až 1998.

Hned na jedenácti stránkách autobiografie pak Angličan vylíčil málo známou epizodu, jak roku 1967 pomohl emigrovat na Západ herci Vladimíru Pucholtovi, hvězdě filmů Miloše Formana jako Černý Petr nebo Lásky jedné plavovlásky. Pětadvacetiletý „okouzlující mladík s klasickými slovanskými rysy“ přicestoval do Anglie legálně, avšak rozhodl se zůstat a dát se na medicínu. Souhlas k pobytu mu pomohli vyběhat britský filmař českého původu Karel Reisz a právě le Carré, který pak financoval i chlapcova lékařská studia.

Pucholt se později stal „jedním z nejoblíbenějších a nejváženějších dětských lékařů v Torontu“, kde žije dodnes. Ještě desítky let posílal britskému autorovi děkovné dopisy, uvedl v autobiografii le Carré. Ten podle Pucholta vymodeloval jednu postavu v próze Nejhledanější muž.

V komunistickém Československu nemohly romány Johna le Carrého až na dvě výjimky vycházet a po sametové revoluci se ke čtenářům nedostaly všechny. Dluh už několik let systematicky splácí nakladatelství Argo v nových překladech Veroniky Volhejnové a Jiřího Hanuše.

Ze série s Georgem Smileym nyní do češtiny nebyly převedeny už jen dva tituly: vůbec první Call for the Dead z roku 1961 a The Looking Glass War. Zároveň ale v knihkupectvích nelze sehnat třeba ani Smileyho lidi, tedy závěrečný díl trilogie Karly. „Rádi bychom zrovna v sérii s Georgem Smileym pokračovali. Řešíme, jestli navázat novým vydáním Smileyho lidí, nebo nějakým dosud nepublikovaným titulem, jako byl právě Ctihodný školáček. Cílem by bylo ideálně samozřejmě postupně vydat celou sérii,“ říká Hana Gelnarová, programová ředitelka Arga. Podle ní prodeje sice nejsou závratné, vykazují ale stabilní úroveň. „Le Carré uměl psát natolik dobře, že i současní čtenáři ocení jeho kvality,“ věří.

Ctihodný školáček nyní chvályhodně zaplnil další mezeru v době, kdy jsou vztahy Západu s Ruskem opět vyhrocené. A leccos znovu působí aktuálně. Třeba když George Smiley ospravedlňuje začátek mise proti Sovětům slovy: „Naše současná válka začala roku 1917 s bolševickou revolucí. A trvá.“