Článek
Tu hlavní, retrospektivní, lze do 2. listopadu vidět ve zdejší Galerii Malovaný dům. Koná se u příležitosti 100. výročí autorova narození. Turnovský rodák Novák žil do roku 1999, nejdéle právě v Třebíči. Prorazil navzdory izolaci českých umělců komunistickým režimem i skutečnosti, že působil mimo hlavní umělecká centra.
„Tím, že byl tak pohlcen svou tvorbou a věrný tvoření a experimentu, neměl až tak potřebu se sdružovat. I když samozřejmě zázemí podobně naladěných umělců pro něj bylo důležité,“ říká historička umění Marie Bergmannová.
Podle této odbornice z pražské Národní galerie navzdory nepříznivým okolnostem Ladislav Novák rozvíjel vlastní tvůrčí cesty a reagoval na dobové trendy.
Zprvu byl ovlivněn především surrealismem a metodou takzvaného automatického textu. Pro jeho výtvarné experimenty mělo klíčový význam, když v 50. letech s třebíčskými divadelními ochotníky vycestoval do Vídně, kde si zakoupil malou publikaci o litých abstraktních obrazech amerického umělce Jacksona Pollocka. „Vedle Pollocka ho pro experimentální práci v těchto letech povzbudil rozhlasový pořad o malíři Victoru Vasarelym,“ zmiňuje Bergmannová.
Zároveň však výtvarník pravidelně navštěvoval pražské ateliéry malířů Jana Kotíka a Mikuláše Medka. Důležitá pro něj byla tvůrčí spolupráce s Jiřím Kolářem a Josefem Hiršalem, později také s teoretikem a básníkem Jiřím Valochem, který jeho dílo dostal do širšího povědomí, stejně jako jej v zahraničí šířila například Meda Mládková.
Přesto zůstal Novák podle Bergmannové uměleckým solitérem. „Tím si ale uchránil svobodu, kterou v jeho případě považuji za úplně klíčovou,“ dodává kunsthistorička.
Podle ní umělcův výtvarný projev nelze oddělit od literární tvorby. Novák od roku 1966 napsal přes deset sbírek poezie. Začínal jako surrealistický básník, pak se přiklonil ke katolicismu, nakonec se ale s tradiční poezií zcela rozešel. Zařadil se k umělcům, kteří zkoušeli vymanit básnický projev z vlivu slov, podle nich snadno zneužitelných.
Už v 50. letech například tvořil texty z izolovaných slov poskládaných na stránku tak, aby divák mohl pro sebe vytvářet libovolná spojení.
V tomto ohledu byl pro Ladislava Nováka důležitý právě Jiří Kolář, nahrazující psané slovo obrazem a snažící se vysvobodit báseň z tradiční podoby. „Několikaleté inspirativní intenzivní přátelství Koláře a Nováka probíhalo formou návštěv z Třebíče do Prahy a korespondenčními výměnami nových objevů. Oběma přineslo zásobní vzorníky pro další roky,“ uvádí Marie Bergmannová.
Počínaje 60. lety pak Novák vyvinul několik originálních výtvarných technik vycházejících z koláže. Jedné říkal alchymáž, neboť pro něj představovala podobné čarování s obrazem a myšlenkou, jakého se dopouštěli středověcí alchymisté. Tyto práce vytvářel chemickým rozpouštěním především magazínových obrázků, jejich rozmýváním a přetiskováním za vlhka.
Jinou techniku pojmenoval froasáž podle francouzského slova froisser, tedy zmačkat. Jednalo se o zmuchlaný papír doplněný kresbou, malbou či koláží, odkazující ke Kolářovým zmuchlaným kolážím.
„Je to specifická výtvarná metoda, která v dalších letech otevřela nové možnosti pro Novákovu obrazotvornost. Jeho fantazie s kořeny v třebíčském rodinném domě, v bývalém židovském městě i v okolní kamenité krajině se v linkách froasáží rozbíhá do nových útvarů, figur a imaginativních světů,“ poznamenává kunsthistorička.
Ladislav Novák (na fotografii z roku 1992) během svého života uspořádal zhruba čtyřicítku samostatných výstav.
Novák se narodil 4. srpna 1925. Po absolvování gymnázia v Třebíči pokračoval ve studiích bohemistiky a historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působil jako učitel jednotřídky ve Smržovce u Českého Brodu a od roku 1954 na gymnáziu v Třebíči.
Po jeho smrti v roce 1999 jej samostatnými výstavami připomněly mimo jiné plzeňská Západočeská galerie nebo pražská Národní galerie, která začátkem tisíciletí uspořádala retrospektivu jeho děl v paláci Kinských. Připravovat ji začala ještě za Novákova života, zahrnula zhruba 300 děl.
Novákovu poslední tvůrčí etapu tvořily takzvané lité tuše. Obloukem se jimi vrátil k začátkům, kdy rozfoukával, kapal, rozléval a stříkal acetonové barvy na plátno.
Aktuální přehlídka v třebíčské Galerii Malovaný dům zahrnuje Novákova díla ze soukromých sbírek, pražského Musea Kampa nebo brněnské Moravské galerie. Část poskytl přímo kurátor Lubomír Kressa, kterého s Novákem pojilo rodinné přátelství. Na vernisáži vystoupil básník a hudebník Petr Váša.
K připomínce výročí se připojila také Městská knihovna Třebíč, která do 31. října vystavuje kolekci umělcových grafických listů nebo plakáty, fotografie a katalogy z výstav. Experimentální tvorbu, ve které Novák propojoval poezii a výtvarné umění, si pak lidé mohou do 2. listopadu připomenout v kavárně Muzea Vysočiny Třebíč.
