Jaké bylo číst papírové noviny. V Brně hrají hru o zániku Lidových novin

Novinka v režii Radovana Lipuse měla premiéru tento pátek v brněnské Redutě, nejbližší reprízy následují 15. a 22. listopadu.

Tvůrci se ohlížejí za historií původně brněnských novin, které s přestávkami vycházely od roku 1893. Zároveň si všímají postupného mizení „tištěného světa“ pod tlakem digitálních technologií.

Lidové noviny zažily zlatou éru za první republiky, kdy do nich přispívali třeba bratři Čapkové. Po roce 1989 titul vystoupil ze samizdatu a znovu si vydobyl pozici mezi tištěnými deníky. Loni společnost Mafra ze skupiny Kaprain ukončila vydávání Lidových novin. V provozu zůstal pouze web Lidovky.cz, zatímco sobotní příloha Orientace se stala součástí Mladé fronty Dnes.

„Zánik to byl až překvapivě hladký, bez větší nevole kulturní obce,“ poznamenává nyní dramaturg brněnské scény Milan Šotek. Při přípravě inscenace oslovil více autorů. Vznikla koláž textů, pod nimiž jsou podepsaní například Renata Kalenská, Lenka Lagronová, Tomáš Baldýnský nebo Jan Antonín Pitínský.

„Zadání bylo prostinké: deset minut jevištního času a včasná konzultace prvotního nápadu, aby každý nepsal o Karlu Čapkovi. Nakonec o něm nenapsal nikdo. Ale vzniklo sedm rozkošných aktovek a zhruba stejný počet původních písní Martina E. Kyšperského,“ popisuje Šotek.

Režisér Lipus má k tištěným novinám podle svých slov až melancholický vztah. „Nejde jen o mizení více než stoleté tradice, ale především o nevratné mizení jistého způsobu vnímání času. Číst si papírové noviny je jiný způsob přijímání informací, než si je těkavě rolovat na displeji proloženém lavinou agresivních reklam. Mám dojem, že za rychlost platíme velice draze: těkavou povrchností,“ domnívá se Radovan Lipus.

V inscenaci účinkuje šest herců, pohybují se mezi historickými i fiktivními postavami, střídají grotesku s poezií i kabaretem. „Inscenace je obydlí, které nakreslím, ale herci jsou jeho nedílnými spolutvůrci. Zařizují si jej a žijí v něm. Někdy je to historický palác, jindy prázdninová chata. Ale nikdy nekreslím vězení. Vždycky je pro mě zásadní, aby se jim bydlelo dobře a s radostí,“ doplňuje režisér.

Výraznou součástí kabaretu je hudba. Kyšperský známý z kapely Květy své „variace na novinová témata“ předestře ve vlastním podání s komorní doprovodnou sestavou.

Součástí každého představení bude křeslo pro hosta – scénická rozmluva s novinářem či intelektuálem, který má k Lidovým novinám osobní vztah. Na páteční premiéře vystoupila jejich vedoucí kulturní rubriky Jana Machalická, například 22. listopadu diváci uslyší besedovat teatrologa Vladimíra Justa.