Článek
Za akvizice utratila 21 milionů korun, z nichž 14 milionů poskytlo Ministerstvo kultury na doplnění sbírek po roce 1945. Částka byla skoro jednou tak velká oproti 10,8 milionu korun, jež galerie na akvizice vynaložila v roce 2024.
Národní galerie se při pořizování nových prací soustředila na tvorbu současníků po roce 1980. Přesto byl nakonec nejdražší soubor 16 obrazů Josefa Navrátila, slánského rodáka z 19. století. Stály čtyři miliony korun. „Jeho malba byla první vlaštovkou moderního umění,“ zdůvodňuje mluvčí Jana Holcová.
Sbírka moderního umění Národní galerie zahrnuje díla z období 19. století a první poloviny 20. století. V posledních letech se rozrostla o plátna Josefa Šímy, Františka Muziky nebo Jana Zrzavého. Například právě za Zrzavého Portrét slečny Tydlitátové galerie v roce 2024 zaplatila tři miliony korun.
Vloni kolekci rozšířilo dalších 20 autorů. „Ve většině se u nově zakoupených děl jedná o autory, které jsme ještě neměli ve sbírce,“ vysvětluje mluvčí. Galerie nově vlastní konkrétně díla sochaře a malíře Jaroslava Róny, vizuální umělkyně Kláry Hosnedlové, malířů Lubomíra Typlta, Jiřího Surůvky, skupiny Pode Bal, fotografky Libuše Jarcovjákové nebo v Mexiku narozené a v Praze žijící sochařky Jimeny Mendozy.
„Nyní se sbírka umění po roce 1945 soustředí hlavně na nákup děl vzniklých od osmdesátých let dále, která nám nejvíce chybí. Rádi bychom se nicméně soustředili nejen na doplňování, ale i na díla zásadní, řekněme mistrovská,“ avizuje Jana Holcová.
Národní galerie má momentálně otevřených pár výstav. Ve Veletržním paláci lze ještě do 22. února navštívit retrospektivu děl Aleše Veselého.
Ve stejné budově letos galerie připomene 230 let od založení své předchůdkyně, Společnosti vlasteneckých přátel umění. „K jubileu chystáme také performance a intervence nejen ve sbírkových expozicích Konec černobílé doby a Architektura všem, ale i v dalších prostorách Veletržního paláce,“ nastiňuje mluvčí.
V květnu se galerie jako tradičně bude podílet na společné české a slovenské prezentaci na Benátském bienále. Na podzim uvede ve Valdštejnské jízdárně výstavu o Anně Jagellonské, jejímž sňatkem před 500 roky přišli na český trůn Habsburkové. Na počest této panovnice byl postaven renesanční Belvedér neboli Letohrádek královny Anny, který stojí v zahradách Pražského hradu.
Ve Veletržním paláci pak bude koncem letošního roku možné zhlédnout přehlídku Proti proudu o českém surrealismu, jež zahrne díla Toyen, Jindřicha Štyrského, Mikuláše Medka nebo Jana a Evy Švankmajerových.
