Hlavní obsah

Češi při přebírání Oscarů věnovali sošku mamince nebo slibovali bratříčka

Foto: Profimedia.cz

Oscara za film Kolja v roce 1997 převzali Jan Svěrák, Zdeněk Svěrák a Andrej Chalimon.

Reklama

Americké Oscary jsou ve světě filmu nejprestižnějším oceněním. Ceny či nominace se přitom v minulosti podařilo získat i řadě českých filmařů. Sbírali je hlavně v 60. letech, nejúspěšnější byl pak film Amadeus Miloše Formana.

Článek

Když si šel rozzářený režisér Jiří Menzel v roce 1968 svižným krokem pro Oscara za film Ostře sledované vlaky, angličtinou s nápadným přízvukem ze sebe vypravil jen krátká slova: „Jsem velmi rád, že Američané mají rádi český film. Děkuji.“

Byl to přitom už druhý československý snímek, který americká Akademie filmového umění a věd ocenila jako nejlepší z těch cizojazyčných v rozmezí pouhých tří ročníků. Ve stejné době se navíc dostaly další tuzemské filmy do nejužších nominací.

Češi a nominace na Oscara 2024

Zatímco v roce 2023 byli díky filmu Na západní frontě klid na Oscary nominovaní hned čtyři tuzemští tvůrci, v roce 2024 nezískal nominaci žádný Čech.

Do kategorie zahraničních filmů Česko prostřednictvím České filmové a televizní akademie přihlásilo film Bratři režiséra Tomáše Mašína, ale nepostoupil ani do širších nominací.

Odrazila se zde kvalita československé nové vlny 60. let, která měla široký mezinárodní ohlas a vynesla na výsluní i režiséra Miloše Formana. „Nová vlna byla ohromným úspěchem nejen československé kultury, ale i naší společnosti. Beze změn, které v ní probíhaly, by se generace nové vlny neprosadila,“ myslí si Michal Bregant, generální ředitel Národního filmového archivu.

Jak podotýká, tuzemská společnost byla tehdy otevřenější vůči novým podnětům a inspiracím a více si dovolovala i proti establishmentu.

České úspěchy na Oscarech však rozhodně neskončily v 60. letech. Řadu dalších si mohou přičíst i filmaři z pozdějších dob, a to i z Česka jako samostatné země.

Co je Oscar

Oscar neboli Cena Akademie je ocenění, udělované americkou Akademií filmového umění a věd už od roku 1929. Platí za nejprestižnější filmovou cenu, i když se týká hlavně americké kinematografie.

Uděluje se vždy za minulý rok. „Oscar má veliký komerční význam a pro tvůrce nebo producenty, kteří ho obdrží, obvykle znamená značně lepší výchozí pozici pro financování dalších projektů,“ vysvětluje Michal Bregant z Národního filmového archivu.

Cena má podobu zlaté sošky rytíře s mečem, který stojí na filmové pásce.

České a československé oscarové filmy

Prvním českým oscarovým úspěchem byla zvláštní cena pro dětského herce Ivan Jandla za rok 1948. Chlapec uchvátil americkou akademii výkonem v roli Karla Malíka ve filmu Poznamenaní (The Search) rakousko-amerického režiséra Freda Zinnemanna. V době udělení ceny mu bylo pouhých 11 let.

Prvním oceněným československým filmem se stal Obchod na korze, který společně natočili český režisér Elmar Klos a Slovák Ján Kadár. Oscara za cizojazyčný film roku 1965 převzal za oba tvůrce Ján Kadár z rukou slavného herce Gregoryho Pecka.

Nominace na Oscara 2024

Jen o dva roky později putovala cena za cizojazyčný film opět do rukou Čechoslováka, tentokrát Jiřího Menzela. Režisér ji obdržel za rok 1967 za film Ostře sledované vlaky. Stejný autor si vysloužil i nominaci za film Vesničko má středisková v ročníku 1986.

Největší oscarové žně zažili Češi v ročníku 1984, díky filmu Amadeus Miloše Formana. „Do Amadea dal Miloš Forman všechno: svou životní zkušenost, instinkt, vášeň pro vyprávění, zájem o postavy na okraji – v tomhle případě se pohyboval na hraně vyděděnce a génia, což u publika zabralo,“ hodnotí Michal Bregant.

Český emigrant do USA angažoval řadu tuzemských tvůrců, film přitom získal osm Oscarů, včetně hlavní ceny za nejlepší film i za Formanovu režii. Mezi nimi byla cena za kostýmy pro Theodora Pištěkacena za výpravu a dekorace, na nichž pracoval scénograf Karel Černý. Mezi nominované se navíc dostal Miroslav Ondříček za kameru.

Miloš Forman v Oscarech

Původem český režisér dostal v roce 1967 povolení legálně vycestovat do USA. Později se stal emigrantem a získal americké občanství. Mezi Čechy a lidmi českého původu byl v Oscarech nejúspěšnějším v historii.

Ceny za režii

  • Přelet nad kukaččím hnízdem (1975) – film získal pět Oscarů a neproměnil čtyři nominace
  • Amadeus (1984) – film získal osm Oscarů a neproměnil tři nominace

Nominace

  • Lásky jedné plavovlásky (1966) – nominace na nejlepší cizojazyčný film
  • Hoří, má panenko (1968) – nominace na nejlepší cizojazyčný film
  • Lid versus Larry Flynt (1996) – Forman nominován za režii, film získal celkem dvě nominace

Zdroj: milosforman.com, Oscars.org, v závorkách ročníky Oscarů

Režisér Jan Svěrák cestoval už na udílení Oscarů za rok 1991, díky nominaci za film Obecná škola. Proměnit v cenu se mu však podařilo až druhou nominaci, a to za film Kolja v ročníku 1996. Cenu tehdy přebíral společně s otcem Zdeňkem a představitelem Kolji Andrejem Chalimonem. Sošce Oscara před publikem slíbil, že se bude snažit jí udělat „bratříčka“, dosud se mu to však nepodařilo.

Za český úspěch lze označit i ocenění za krátký animovaný film Geriho hra z roku 1997, kterou převzal režisér Jan Pinkava. Do anglicky mluvené děkovné řeči tehdy zařadil i českou větu: „Mami, to máš k narozeninám.“ Český rodák v roce 1969 emigroval do Velké Británie a od 90. let působil v USA hlavně ve studiu Pixar. Za rok 2007 získal také nominaci za spoluautorství scénáře k animovanému filmu Ratatouille.

V ročníku 2007 se ovšem Češi mohli radovat z jiného úspěchu. Zpěvačka Markéta Irglová spolu s Irem Glenem Hansardem oslnila porotu filmovou písní Falling Slowly. Autoři ji napsali k irskému filmu Once, v němž také oba hráli.

České a československé nominace na Oscara

Nejlepší cizojazyčný film

  • Lásky jedné plavovlásky (1966) – režie Miloš Forman
  • Hoří, má panenko (1968) – režie Miloš Forman
  • Vesničko má středisková (1986) – režie Jiří Menzel
  • Obecná škola (1991) – režie Jan Svěrák
  • Musíme si pomáhat (2000) – režie Jan Hřebejk
  • Želary (2003) – režie Ondřej Trojan

Tvůrci

  • Miroslav Ondříček (1981 a 1984) – kamera k filmům Ragtime a Amadeus
  • Theodor Pištěk (1989) – kostýmy k filmu Valmont
  • Michaela Pavlátová (1992) – krátký animovaný film Řeči, řeči, řeči
  • Jan Pinkava (2007) – scénář animovaného filmu Ratatouille, spoluautor
  • Petr Forejt (2008) – zvuk k filmu Wanted, spoluautor
  • Nora Sopková (2019) – výpravy a dekorace filmu Králíček Jojo, spoluautorka
  • Daria Kashcheeva (2019) - krátký animovaný film Dcera (české občanství získala až poté)
  • Linda Eisenhamerová (2022) - masky k filmu Na západní frontě klid, spoluautorka
  • Viktor Müller (2022) - vizuální efekty k filmu Na západní frontě klid, spoluautor
  • Viktor Prášil (2022) - zvuk k filmu Na západní frontě klid, spoluautor

Zdroj: Oscars.org, Wikipedia, Seznam Zprávy, v závorkách ročníky Oscarů

Tvůrci českého původu v Oscarech

Česko může být hrdé i na úspěch dalších dvou tvůrců tuzemského původu, kteří strávili většinu života v zahraničí. Prvním byl Franz Planer, americký kameraman narozený v Karlových Varech, rodným jménem František Plánička. Získal celkem pět nominací za kameru, a to u filmů Champion (1949), Smrt obchodního cestujícího (1951), Prázdniny v Římě (1953), Příběh jeptišky (1959) a Dětská hodinka (1961). Cenu se mu získat nepodařilo.

Také britský scénárista Tom Stoppard, který se prosadil i jako herec a režisér, pocházel z českého území. Jeho vlastní jméno zní Tomáš Straussler a rodným městem mu byl Zlín. Stoppard obdržel nominaci za scénář k filmu Brazil (1985) a později i Oscara za scénář snímku Zamilovaný Shakespeare (1998).

Reklama

Doporučované