Článek
Přehlídka nazvaná Terapie venkovem potrvá do 24. května. Její koncepce pracuje s předpokladem, že současnou společnost trápí stres, vyhoření, osamělost, digitální zahlcení nebo úzkost z klimatických změn. V umění i mimo něj se objevuje potřeba nalézt či obnovit přirozený vztah ke světu. Roli v tomto úsilí může hrát zpomalení, návrat k obyčejným věcem či posílení vztahu k přírodě, společenství a konkrétnímu místu.
„Venkov je místem pro udržitelnější a soběstačnější život i uměleckou praxi. Nabízí příležitost pro aktivní samozásobitelství, pospolitost, kutilství a tradiční řemeslné práce, které mohou přinášet uspokojení a haptické spojení s přírodními materiály a okolním světem,“ vypočítává kurátorka Marika Svobodová.
Do projektu přizvala umělce Jakuba Dvořáka a Michaelu Novákovou, Šárku Janebu, Barboru Lungovou, Bedřicha Mrkvu, Annu Treterovou a Barboru Vovsovou. „U některých se jedná o přímou zkušenost života na venkově, u jiných jde o způsob práce s materiálem a tématem, jemuž se ve své práci věnují,“ doplňuje kurátorka.
Většina těchto autorů se narodila v 90. letech minulého století nebo na přelomu tisíciletí. Jejich tvorba vstupuje v Domě pánů z Kunštátu do mezigeneračního dialogu s díly malíře, sochaře a grafika Vladimíra Drápala, který žil v letech 1921 až 2015 převážně ve Tvarožné u Brna. Zachycoval sousedy a známé, motivy koní a stromů.
Principy venkovského života mohou být podle kurátorky inspirativní i pro vztah k veřejnému prostoru a městskému prostředí. „Venkov v těchto ohledech není únikem z reality, ale naopak se může stát ozdravujícím podnětem k přenastavení zažitých civilizačních vzorců,“ myslí si kurátorka.
Téma výstavy reflektuje také doprovodný program. Organizátoři pořádají mimo jiné výlety do ateliérů a zahrad mimo město.
