Hlavní obsah

V Pražské tržnici ožívají loutky i tajemství animace

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Ve dvou patrech haly 17 návštěvníci uvidí mnoho filmových postav, nahlédnou do zákulisí tvrdé animátorské práce, ale pokochají se i jejími výsledky.

Reklama

60 obrazovek, 30 filmových scén a 150 loutek. A také výlet k tajemstvím českých animovaných filmů. A jak se vlastně dělá animovaný film? I na to odpoví aktuální výstava Světy české animace.

Článek

„Potřebujete optimismus a špatný odhad.“ Trochu tajemná rada legendárního animátora Břetislava Pojara studentům je jedním ze zábavných prvků nové výstavy Světy české animace, která od čtvrtka 3. února probíhá v hale 17 Pražské tržnice. „Kdybys měl dobrý odhad, nikdy animaci nejdeš dělat,“ doříkává význam Pojarovy věty o úskalích a (nejen časové) náročnosti animátorovy práce režisér Jan Bubeníček. Ten se po úspěších, které slaví se svým filmem Myši patří do nebe, vrhl do kurátorství výstavy, která si klade za cíl shrnout všechna tajemství české animace, která aktuálně ve světě slaví obří úspěchy.

+29

S přípravami výstavy se finišovalo do poslední chvíle, a tak zatímco Bubeníček provází novináře výstavou, za jejich zády se jen tak tak stačily sklidit vysavače, vrtačky a kyblíky s barvami. S několika z nich probíhá kolem novinářů i Bubeníčkova partnerka a spolurežisérka Myší Denisa Grimmová. Výstava chce být i setkávacím místem českých animátorů se zájemci o jejich obor z řad veřejnosti, filmových profesionálů i studentů. Přítomna je tak na zahájení výstavy i řada dalších tvůrců. I prostřednictvím svých děl – první patro výstavy zdobí velké dekorace z jejich filmů i scény ve skleněných vitrínách. Návštěvníci tu najdou třeba scény z oscarové Dcery, ale i z obou dílů Fimfára či z Autopohádek. Dá se čekat, že právě tato část výstavy bude nejatraktivnější i pro dětské diváky. Dospělí tu mezitím můžou vyrazit na cestu časem do historie českého filmu – ve společnosti kreseb Jiřího Brdečky, scén s králíkem v lodi a zvířátky na zahradě ze Švankmajerova prvního snímku Něco z Alenky či s Trnkovými kresbami pro film Sen noci svatojánské.

„Mio, tohle je z těch Myší,“ přivolává jeden z hostů dceru k obří dekoraci velrybího kina ze zmíněného snímku Myši patří do nebe. O kousek dál stojí neméně majestátní raketa z filmu Lajka a hned vedle na poličkách spousta loutek včetně restaurovaných kousků od Jiřího Trnky. Místnosti dominují dvě půvabné dekorace z filmu Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny? od scenáristy Edgara Dutky a režiséra Jiřího Barty: vláček s vagonem ozdobeným nápisem „trenčianské droždie“ naložený střepy cihel a vedle dekorace starého kufru, v němž se děj filmu odehrával.

Ve dvou patrech haly 17 návštěvníci nahlédnou do zákulisí tvrdé animátorské práce, ale pokochají se i výsledky: scénami z filmů i celými filmy, které výstava nabízí ke zhlédnutí.

Přízemí haly je věnováno procesu výroby animovaných filmů. „Chceme diváky vtáhnout do toho procesu, jak se filmy dělají,“ vysvětluje Jan Bubeníček. Výstava tak činí třeba oddílem „Výroba animovaného filmu v devíti krocích“, kde přibližuje všechny fáze výroby prostřednictvím kreseb, videí i ručně psaných popisků na stěnách. Představují se tu i méně známé techniky jako je pixilace (zastoupená i loutkami v životní velikosti) či animace malbou na sklo, kterou vznikl například na podzim do českých kin uvedený film Přes hranici či snímek Lucie Sunkové Zuza v zahradách, který míří na blížící se festival Berlinale.

Výstava ale nabídne i další leckdy překvapivé artefakty – třeba reálný kreslicí stůl českého animátora či kameru „šlechtovku“, s níž prý ve studiu v Bartolomějské natáčel ještě Jiří Trnka. Pomník české animace připomíná historické úspěchy, od dvou oscarových sošek pro filmy Geriho hra a Munro přes nespočet nejrůznějších ocenění ze světových festivalů. „Dorazí ještě krychle se studentským Oscarem Darjy Kaščejevy,“ dodává Bubeníček. V nejzapadlejší části expozice je pak diorama „Nebe české animace“, které vyjmenovává na projekci přes 600 jmen zásadních pro český animovaný film. Režisérů, animátorů, produkčních, zvukařů, střihačů a dalších profesí.

Výstava představuje i českou počítačovou animaci, která má právem světový věhlas, mimo jiné ve hrách studia Amanita Design Samorost, Machinarium a Happy Game. Obě patra expozice symbolicky propojuje žebřík, po kterém z přízemí nahoru k vzducholodi vylézají loutky od různých českých animátorů včetně Grimmové a Bubeníčka. Součástí výstavy je i dětská zóna, která nabídne workshopy i možnost vyzkoušet si animační techniky; děti i dospělí mimo to můžou využít jukeboxy přiléhající k výstavní kavárně, kde jsou k zapůjčení i scénáře českých animovaných filmů včetně těch archivních.

Výstavu finančně podpořila Nadace PPF, podpora výstavě je podle Jany Tomas Sedláčkové ze správní rady nadace ve shodě s ambicí podporovat projekty, které přivážejí do Česka zahraniční inspiraci a zároveň vyvážejí české talenty do světa. „Malá země jako je Česko potřebuje každý talent, který je ochoten pracovat na svém snu. Česká škola animace má takových talentů mnoho, a výstava je představuje s invencí i vtipem,“ vysvětluje Tomas Sedláčková, proč Nadace PPF výstavu podpořila.

Výstava Svět české animace probíhá v Pražské tržnici od 3. února do 3. července 2022, Praha si od ní slovy náměstka primátora Pavla Vyhnánka slibuje mimo jiné oživení prostoru tržnice a jeden z kroků, který tento prostor vrátí zpět Pražanům. Seznam Zprávy jsou partnerem výstavy.

Reklama

Doporučované