Článek
Výstava s podtitulem Zjevování světa se koná v Masných krámech, potrvá do 28. září. Představuje průřez malbami a kresbami autora, který začínal iluzivními výjevy, později se sžil s rozpadající se periferií, načež začal nacházet inspiraci v lese. Hlavní důraz klade kurátor Petr Jindra na aktuální práce.
Plzeňský výtvarník Kotyza ve druhé polovině 60. let studoval v české metropoli. Se spolužáky na Akademii výtvarných umění patřil k tvůrcům dnes zapomenutého směru zvaného pražský fantastický realismus. Inspiroval se přírodou, vědeckofantastickou literaturou, popkulturou či vnitřní symbolikou.
Před invazí vojsk Varšavské smlouvy autoři jako Kotyza kladli šeď tehdejšího socialismu do kontrastu s fantaskními výjevy blízkými komiksům nebo sci-fi.
V roce 1968 se však umělec vrátil z Prahy do Plzně. Další desítky let rozvíjel osobitý realismus, kdy zachycoval městské motivy, zejména chátrající plzeňskou periferii Roudná. Zkoumal například vztah mezi prostorem a dvojrozměrnou plochou obrazu.
„Od 90. let se jeho pozornost přesunula v souvislosti s prostorem k přírodě, zejména k lesnímu prostředí,“ popisuje kurátor Jindra.
Podle něj se Kotyza vyznačuje schopností vnímat svět s mimořádnou citlivostí a tuto zkušenost přesně zobrazit. V posledních 15 letech se soustředí na tušové kresby v plenéru, jimiž se pokouší živě zaznamenat přírodní jevy.
„Pokud by po studiích zůstal v Praze, jeho dílo by nepochybně bylo jiné. Vzhledem k uměleckému typu by se nejspíš spojovalo s českým hyperrealismem. Takto si, v přímé genetické souvislosti s kořeny evropského umění, uchovalo odlišnost od všeho, co znám,“ napsal kurátor v textu, který otiskl časopis Revolver Revue.
Přehlídka v Masných krámech je rozdělená do sedmi oddílů. Takřka celou pravou loď výstavního sálu, tedy zhruba polovinu prostoru, vyplňují stovky Kotyzových přírodních kreseb.
Pocházejí z lokalit od Šumavy podél Úhlavy, v okolí Mže, v údolí Žebráckého potoka, Berounky nebo boleveckých rybníků. Kresby jsou umístěné na zešikmených policích v souvislých pásech, aby mohl člověk plynule vnímat přírodu a krajinu Kotyzovýma očima.
Takřka celou pravou loď výstavního sálu vyplňují stovky Kotyzových přírodních kreseb.
Dominantu výstavy pak tvoří vertikální sestava pěti pláten v celkové výšce přes čtyři metry. Zachycují jeden skutečný smrk z vrchu Radyně. „Zásadní motivací portrétovat strom byla katastrofická kůrovcová pohroma, která postihla i značnou část polesí Radyně, a strach o osud tohoto jedince,“ popisuje Kotyza dílo, které nazval Pokus o portrét smrku.
Opakovaně kvůli němu vystupoval na 20 metrů vysokou skalní věž, při které strom vyrůstal. Odsud jej mohl zachytit od kořenů po korunu.
„Jsem trochu klaustrofobik, tak mám rád otevřený prostor a věnuji se kresbě v plenéru. Nějakým způsobem mě přitahuje jehličí, jezdil jsem do lesa na brigády, takže to mám docela zažité,“ konstatoval Kotyza ve vysílání Českého rozhlasu.
Dominantu výstavy tvoří pět pláten v celkové výšce přes čtyři metry nazvaných Pokus o portrét smrku. V popředí je autor Vladivoj Kotyza.
Vladivoj Kotyza působí jako odborný asistent na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Ve městě se lze s jeho dílem setkat například ve fakultní nemocnici nebo v proluce v Křižíkových sadech na velkoplošné nástěnné malbě Theatrum mundi.
Aktuální přehlídku v Masných krámech doprovází knižní monografie. Směr zvaný pražský fantastický realismus, k jehož autorům kromě Kotyzy patřili malíři Jan Jedlička či Mikuláš Rachlík, připomněla roku 2016 výstava v pražském Colloredo-Mansfeldském paláci.
