Kuřáků ve Francii ubývá, typickým konzumentem je muž outsider

Zapálená cigareta patřila dlouhá léta k Francouzům podobně jako sklenička červeného v ruce. Časy se ale mění. Podle v úterý zveřejněných statistik státní agentury Santé publique France došlo v posledních pěti letech k výraznému snížení počtu kuřáků v zemi, znatelný pokles je ale vidět i za poslední rok.

Zatímco v roce 2014 kouřilo alespoň občas 34,3 procenta Francouzů ve věku 18-75 let, o pět let později už jejich počet klesl na 30,4 procenta. Podobný pokles zaznamenali zdravotníci i u kuřáků, kteří se své neřesti oddávají denně - z 28,5 na 24 procent. Francouzští lékaři odhadují, že na nemoci spojené s konzumací tabáku ročně v zemi umírá na 250 tisíc lidí (údaj z roku 2015).

„Je to vůbec poprvé od začátku tisíciletí, kdy jsme zjistili tak významný pokles,“ píše se v buletinu, který vyšel u příležitosti Světového dne proti tabáku. V posledním měřeném roce, tedy v období 2018-2019 zaznamenali francouzští zdravotníci výrazný pokles v kouření žen - za pouhý rok jejich počet poklesl o 2,4 procenta. Pokles počtu kuřáků zaznamenala Francie už třetím rokem po sobě.

Agentura uvádí, že k poklesu „zjevně přispěla“ opatření, která stát v posledních letech v boji s tabákem použil. Zvláště jde o postupný růst cen tabákových výrobků, proplácení nikotinových náhražek zdravotními pojišťovnami a také zavedení takzvaných neutrálních krabiček - všechny mají stejnou, odpudivou hnědozelenou barvu, názvy značek jsou vyvedeny stejným fontem a drtivou většinu plochy zabírají textová i obrazová varování před následky kouření.

Neutrální krabičky zavedla Francie už v roce 2017 po vzoru Austrálie a tato politika se zjevně vyplácí, především u mladých lidí. V roce 2018 totiž začal kouřit jen jeden z pěti mladých Francouzů ve věku od 12 do 17 let, zatímco o rok dříve to byl jen jeden ze čtyř. Nejvýraznější je tento pokles u dívek, kde se počet nových kuřaček snížil dokonce o polovinu.

Agentura zabývající se veřejným zdravím také určila, jak vypadá prototyp průměrného francouzského kuřáka. Nejčastěji je to muž mladší 55 let, který se nachází v socioekonomické nouzi (obvykle má horší vzdělání, často jde o nezaměstnané) a trpí také horším duševním zdravím (úzkosti, deprese, chronická nespavost).

„Tato data se ukazují jako zvlášť užitečná v boji proti tabakismu. Čím lépe známe naše cíle, tím lépe můžeme přizpůsobit naše preventivní strategie,“ citovala agentura AFP Viêt Nguyenovou Thanhovou, která v agentuře Santé publique France vede oddělení závislostí.

Výše zmíněné statistiky ale v posledních týdnech poněkud narušuje koronavirová pandemie. Navzdory tomu, že zákeřný virus napadá nejčastěji právě plíce, se během karantény kouřilo ve Francii více než obvykle.

Jak uvádí v rozhovoru pro list Ouest-France odbornice na kouření Alexandra Gentilová, zvýšilo svoji konzumaci během karantény 27 procent kuřáků. Může za to především uzavření doma, stres a home office. Někteří kuřáci uvádějí, že cigareta je během home office jediná pauza, kterou si dopřávají.

Lékařka z nemocnice v Angers se domnívá, že rostoucí ceny tabákových výrobků se do poklesu počtu kuřáků promítají až zpětně - lidé si až po nějaké době bez cigaret uvědomí, kolik vlastně ušetří. Hlavní roli podle ní hrají jiné faktory - především obavy o zdraví lidí a také fakt, že kouření už není normou.

V Česku se po dlouholetém boji lékařů za zákaz kouření v restauracích a jeho zavedení dostala problematika tabakismu poněkud na vedlejší kolej. Například zavedení výše zmíněných neutrálních krabiček, které se pomalu stává evropským trendem, žádná z politických stran neprosazuje.

Podle informací uvedených v Národní strategii prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027 je užívání tabáku a alkoholu jednou z hlavních příčin nemocnosti a úmrtnosti v ČR. Téměř 20 % celkové úmrtnosti jde na vrub právě kouření. Podle studie Státního zdravotního ústavu z loňského roku kouří u nás 28,5 procenta obyvatel, 34,7 procenta mužů a 22,7 procenta žen.

V tomto směru jsme na tom podobně jako výše zmíněná Francie - statistika uvedená na začátku textu totiž nezahrnuje lidi starší 75 let, u nichž je podíl kuřáků jen okolo pěti procent.