Hlavní obsah

Kůrovec řádí už i v českých městech. Jednomu hrozí, že přijde o všechny stromy v zámeckém parku

Kůrovec v Česku neničí jen hospodářské lesy, ale mění ráz i v zámeckých a městských parcích. Některé v budoucnu možná úplně zlikviduje. (Video: Seznam.cz)

19. 4. 18:50

Posezení na lavičce v příjemném stínu vzrostlých stromů možná bude v budoucnu nedosažitelný luxus.

Článek

Sucho a kůrovec kromě hospodářských lesů ničí i městské a zámecké parky v Česku. A to tak výrazně, že některým hrozí, že v nich zbydou jen keře a tráva. „Pokud bude pokračovat sucho, podle arboristy, který posuzoval náš zámecký park před rekonstrukcí, v něm do tří let nezůstanou žádné stromy,“ říká místostarosta Lázní Bělohrad Jan Pavlásek (STAN). Kůrovci v tamním parku napadli už desítky stromů, které musí jít k zemi.

A nejedná se jen o tradičního lýkožrouta smrkového, který především v Jeseníkách a na Vysočině decimuje smrkové monokultury. V bělohradském parku kromě něj ve velkém řádí i lýkohub jasanový. „V tuto chvíli máme napadených asi 28 jasanů. Když je kůrovec napadne, začne se z nich olupovat kůra a strom je prakticky mrtvý. Musíme ho pokácet, protože by byl nebezpečný pro návštěvníky,“ vysvětluje Pavlásek a ukazuje jeden z nejvíce napadených stromů, pod kterým se hromadí opadaná kůra. Na obnaženém kmeni jsou patrné chodbičky od parazita.

Lázeňské městečko bude muset v zámeckém parku pokácet asi 31 stromů, dalších 15 jich už padlo loni na podzim.

Další dřeviny musely k zemi i na jiných místech, napadené stromy se objevily v sídlištích či na tamním hřbitově, který přišel o své tři vzrostlé smrky. „Kůrovec postihl prakticky celé město a veškeré parky, jak městské, tak soukromé. Hodně napadený je třeba městský park Bažantnice, který patří lázeňské společnosti,“ říká.

Zámecký park měl projít plánovanou rekonstrukcí, kvůli výskytu kůrovců se však bude muset způsob rekonstrukce úplně proměnit. „Chtěli jsme zachovat solitérní stromy, aby park měl stejný ráz, jako měl doposud, změnou měly projít především cesty. Vzhledem k tomu, že ale kůrovec zasáhl především ty největší stormy, musíme složení parku změnit,“ dodává Pavlásek.

Stejné problémy mají i v zámeckém parku ve Slatiňanech u Chrudimi. Ten už plánovanou rekonstrukcí prochází, a i tam revitalizaci významně ovlivnilo sucho a kůrovec, které jdou ruku v ruce.

„V předchozích letech to byly vždy dva tři stromy za rok, které byly napadené a museli jsme je nechat pokácet. Loni se to ale rozjelo naplno, to padlo nějakých 60 stromů. Teď na jaře jich zatím plánujeme pokácet 29, letos to ale může být i mnohem víc, záleží na vývoji počasí teď na jaře a v létě,“ říká slatiňanský kastelán Jaroslav Bušta a podívá se na vymetenou oblohu. V posledních třech letech prý kvůli nedostatku deště musí stromy pravidelně zalívat. „Letos jsme začali už v březnu.“

Stejně jako v Bělohradě, i ve Slatiňaněch řádí kůrovců víc. „Máme prokázáno výzkumným ústavem, že je tu lýkožrout smrkový, modřínový a lesklý, kterému je úplně jedno, co žere, hlavně, že je to jehličnaté a chutná. Vypadávají nám smrky, modříny a borovice vejmutovky. Těch je mi velice líto, protože máme na okraji parku tři krásné vzrostlé solitéry. Průzkum ale jasně řekl, že musí dolů.“

Slatiňanský park je díky své koncepci národní kulturní památkou. Tak, jak ho před více než sto lety zahradník zamýšlel, však do budoucna už vypadat nebude. „Celá kompozice je založena primárně na pozicích jehličnanů. To, že jehličnany teď vypadávají, je velký problém, protože na tom stojí ta kompozice,“ dodává.

Prvotním problémem je podle kastelána sucho, které kopec, na němž zámecký park stojí, sužuje už dlouhodobě. Před 2. světovou válkou měl tehdejší majitel zámku v parku dokonce vybudovaný speciální vodovod, který zásoboval park a zahrady. Ten by kvůli měnícímu se počasí ve Slatiňanech rádi v moderním hávu obnovili. Velkou část vzrostlých stromů, které postupně napadají parazité, však už nejspíš nezachrání.

Doporučené