Hlavní obsah

Kůrovec zastavil rozvoj obce, z lesů mívala až čtvrtinu svých příjmů

Křelovice na Pelhřimovsku musely kvůli kůrovcové kalamitě, která postihla i jejich lesy, omezit investice. (Video: Seznam Zprávy)

 

Reklama

3. 9. 2019 15:20

Kůrovec nepostihuje jen státní lesy či velké vlastníky, ale má na svědomí i řadu příběhů drobných vlastníků. Pro mnoho menších obcí byly příjmy z lesů významným přilepšením do rozpočtu. To jim teď kůrovec vzal a vesnice musí přibrzdit svůj rozvoj a zvažovat každou větší investici.

Článek

Křelovice u Pelhřimova mají necelých 350 obyvatel a hospodaří s průměrným ročním rozpočtem kolem sedmi milionů korun. V minulosti až třetinu příjmů obce tvořily výnosy z obecních lesů. Díky nim byla obec na okraji kraje Vysočina s to pořídit si třeba kanalizaci s čistírnou odpadních vod za více než 30 milionů korun.

Nástup kůrovcové kalamity, kvůli které se zhroutil trh s dřívím, však donutil vedení obce některé, slovy starosty zbytné, investice dočasně pozastavit. Křelovice jsou jednou z mnoha českých obcí, jejichž rozvoje se kůrovec v nadcházejících letech výrazně dotkne.

„Co se týče příjmové části, tak jsme při přípravě rozpočtu ze dřeva počítali vždy tak s 1,2 milionem, ale skutečnost vždy byla tak 1,5 až 1,7 milionu korun. V minulém roce, kdy se fenomén kůrovce projevil, však bohužel nastala situace, že příjem byl kolem 800 tisíc korun,“ říká nezávislý starosta Křelovic Jaromír Dolejš.

Do budoucna počítá, že plánované příjmy z těžby dřeva obec sníží až na půl milionu. Pro obec se sedmimilionovým rozpočtem jde o velké částky.

Obecní úřad sídlí na kraji obce v bývalém rodinném domku. Fasádu má sice perfektní, ale uvnitř je vidět, že rekonstrukce by mu prospěla.

„Kancelář ale bude až to poslední,“ říká starosta a ukazuje na rozestavěnou přístavbu obecního úřadu. Původně měla být hotová už letos, obec v ní plánovala tělocvičnu se sociálním zařízením. Hotová je však zatím jen hrubá stavba s rozvody. „Náklady jsou vysoké, takže jsme to budovali na etapy na několik let. V minulém roce jsme zainvestovali a pokračovali jsme. Vzhledem k nastalé situaci jsme to však museli pozastavit a přenese se to do dalších let,“ popisuje starosta. Stejně tak musí počkat i přístavba garáže.

„Musíme se přizpůsobit nové situaci, která nebude krátkodobá, podle mě bude na několik následujících let. Týká se všech vlastníků lesů, soukromých, ale i obcí a jiných subjektů, které počítají ve svých rozpočtech s příjmy z této činnosti,“ říká Dolejš.

Prioritou pro Křelovice momentálně bude doplacení kanalizace s čističkou, na kterou si obec vzala desetiletý úvěr. Je právě v polovině a čeká ji ještě pět ročních splátek po zhruba milionu korun. Ze sedmimilionového rozpočtu ještě bude muset vytáhnout milion jako spoluúčast při pořízení nového auta pro obecní hasiče.

Obec hospodaří na 135 hektarech, z nichž 64 procent pokrývá smrková monokultura, dalších zhruba 30 procent pak zabírají borové lesy, na nichž se začíná projevovat dlouhodobé sucho, a jejichž dřevo je momentálně ještě hůř prodejné než dřevo smrkové.

I přes to všechno je starosta Dolejš velkým optimistou. „Samozřejmě posloucháme různé odborné debaty k tématu. Věřím a věříme snad všichni, že tady na Vysočině nepřijdeme o všechny lesy. Prognózy jsou různé, někdo říká, že můžeme přijít o tři čtvrtiny smrkových porostů, já ale věřím, že to tak nebude,“ dodává starosta.

Křelovice jsou jen jednou z mnoha obcí či firem, které výpadky příjmů kvůli kůrovci pocítily. Zejména společnosti, které měly dřevařství jako hlavní náplň činnosti, se potýkají s komplikacemi.

„Mám informace od některých členů, hlavně těch, kteří mají menší výměru lesa, že mají velice vážné finanční problémy a uvažují, že buď budou ztrátu sanovat úvěrem. A znám i několik případů, kteří zvažují, že buď část nebo celý ten lesní majetek prodají,“ připustil předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů František Kučera. Prostřednictvím sdružení proto nyní lesníci žádají po státu finanční pomoc, škody před nedávnem vyčíslili až na sedm miliard. Ministerstvo zemědělství prozatím přislíbilo zhruba 1,5 miliardy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované