Hlavní obsah

Kvůli pandemii nebude plazma pro výrobu léků, bojí se dárcovská centra

Foto: Unicaplasma

V Česku i přes všechna hygienická opatření masivně klesl počet odběrů krevní plazmy, říká předseda Sdružení pro plazmaferézu Milan Malý.

Reklama

3. 4. 18:08

Soukromá centra, do kterých lidé chodí darovat krevní plazmu, hlásí pokles v počtu odběrů o třicet až čtyřicet procent. Pandemie nemoci COVID-19 celosvětově zabrzdila dodávky pro farmaceutický průmysl.

Článek

„Víme, že za šest nebo sedm měsíců přijde masivní propad. Bohužel pro pacienty – za léky vyrobené z krevní plazmy neexistuje žádná náhrada,“ říká Milan Malý, předseda Sdružení pro plazmaferézu a spolumajitel dvou soukromých klinik pro odběr krevní plazmy.

Léky, které jsou teď na trhu, podle něj pocházejí z odběrů z doby loňských prázdnin. Za půl roku ale začne zdrojový materiál chybět. Jde přitom o přípravky, které medicína neumí nahradit, například pro pacienty po chemoterapii, lidi s poruchami imunity a podobně.

Jak teď fungují dárcovská centra, nezastavila nemoc COVID-19 odběr krevní plazmy?

Po vyhlášení karantény někteří naši členové svoje centra dočasně uzavřeli, a to z důvodu absolutního nedostatku ochranných prostředků, ať už pro zdravotníky, nebo pro naše dárce. Nebyli jsme schopní pokračovat v té míře bezpečí, kterou považujeme za nutnou. Můžu ale říct, že od pondělí 30. března už je v provozu devadesát procent soukromých odběrových center v Česku.

A v jakém režimu?

Centra musela provoz samozřejmě upravit. Dárci se nikde nesmí příliš potkávat, na sálech udržujeme mezi lidmi dvoumetrový rozestup a průběžně dezinfikujeme. Personál také mnohem přísněji kontroluje dárce před vstupem, měří se teploty a reguluje se vstup do center.

Jaké dopady teď čekáte?

Dopady teď nedokážeme příliš odhadovat. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí, které vychází ze situace v Singapuru během první epidemie SARS, odhaduje, že by celkový pokles dárcovství mohl dosáhnout až šedesát procent.

A v dárcovských centrech v Česku?

Momentálně odhaduji propad ve výši třicet až čtyřicet procent standardního objemu.

Tušíte už teď, kam odběr plazmy spadl za celý měsíc březen?

Můj odhad je, že to bude za celou republiku okolo padesáti procent za všechna odběrová místa. Běžně se v Česku odebere 570 tisíc litrů plazmy ročně. A vím, že transfuzní stanice v nemocnicích, které za normální situace odebírají velké množství krevní plazmy, se teď primárně věnují klasickým odběrům krve.

Kdo teď chodí darovat plazmu?

Dárci jsou stále stejní. A je fakt, že naši dárci jsou zvyklí chodit pravidelně. V Praze jsme viděli docela znatelný propad už v posledním týdnu před karanténou, kdy došlo k zavření vysokých škol.

Milan Malý

Absolvent Právnické fakulty ZČU v Plzni, právo studoval i na univerzitách ve Velké Británii a Rusku.

Kariéru zahájil v advokátních kancelářích Allen&Overy a White&Case.

V roce 2008 založil společnost UNICAplasma. V roce 2016 spoluzaložil síť dárcovských center MOJEPLAZMA.

Předsedá Sdružení pro plazmaferézu v ČR, jehož členy je osm společností provozujících 33 dárcovských center.

V roce 2015 byl zvolen do vedení mezinárodní organizace PPTA, která sdružuje 750 dárcovských center v Severní Americe a Evropě.

Prověřujete dárce? Jak získáte jistotu, že jsou zdraví?

Samozřejmě. Ještě než vstoupí do dárcovského centra, měříme jim teplotu, ptáme se, jestli nebyli v rizikových místech, nemají nařízenou karanténu, jestli nemají zdravotní potíže. Ale vzhledem k tomu, že nákaza koronavirem probíhá podle všeho u velké části lidí bezpříznakově, ta jistota není stoprocentní.

A jak tedy víte, že odebraná plazma je v pořádku? Dá se to nějak otestovat?

Jedna z mála výhod koronaviru, pokud to tak můžu říct, je, že virus je z hlediska velikosti a složení takřka identický, jako byl jeho předchůdce SARS. Ve světě virů je to poměrně velký virus, má tukový obal, a my víme, že vzhledem ke svým vlastnostem není schopen přežít opatření, kterými plazma prochází v následujícím zpracování. Z hlediska bezpečnosti a infekčních rizik pro cílové pacienty, kteří v budoucnu dostanou léky vyrobené z této plazmy, tam proto žádné riziko není, to jsme si naprosto jistí.

Bojí se dárci chodit?

Někteří naštěstí ne, někteří evidentně ano. Jsme v naprosto specifické situaci, kterou jsme nikdy nezažili. Dárců ovšem rok od roku ubývalo i předtím. Dárcovská centra i transfuzní stanice věnují obrovské množství času a energie tomu, aby komunikovaly s dárci, hlavně prostřednictvím sociálních sítí. V menších městech, kde je dárců obecně méně, sestřičky dárce dokonce osobně obvolávají. V Česku je dárcovství ze zákona bezplatné, dárci však mohou požádat o úhradu svých nákladů spojených s darováním, které jim dárcovská centra hradí ve výši až 700 korun.

Dokážete odhadnout, co pandemie COVID-19 udělá s vaším oborem? Co to bude znamenat pro pacienty?

Je to problém posunutý v čase. Momentálně na trh přicházejí léky z plazmy odebrané koncem loňského léta. Víme, že za šest nebo sedm měsíců přijde masivní propad. Bohužel pro pacienty, za léky vyrobené z krevní plazmy neexistuje žádná náhrada. Mezinárodní autority navíc upozorňují, že dokud bude trvat pandemie COVID-19, pokles dárcovství bude a bude masivní. V tuto chvíli je proto potřeba poděkovat všem dárcům, kteří ještě chodí, protože je logické, že lidé se bojí.

Kde plazma bude chybět nejvíc?

Krevní plazma, která se používá, pochází z velké části z pěti zemí světa: USA, Německa, Rakouska, Maďarska a Česka. Nutno říct, že Evropa pokrývá svoji spotřebu krevní plazmy jen ze šedesáti procent, zbytek se dováží ze Spojených států. Většina výrobních závodů je ale v Evropě. Takže třeba velká většina krevní plazmy od našich dárců se zpracovává v Rakousku a Německu.

Čím to, že jen pět zemí?

Je to proto, že jen těchto pět zemí na světě umožňuje poskytovat dárcům finanční kompenzaci a zároveň umožňují existenci soukromě vlastněných dárcovských center. A ve chvíli, kdy prudce klesá dárcovství, se to projeví celosvětově.

Krevní plazma se zpracovává poměrně složitým procesem, kdy se rozloží na jednotlivé bílkovinné řetězce, tedy proteiny. A tyhle proteinové koncentráty se potom podávají pacientům, jejichž těla tyhle proteiny nevytvářejí. Třeba po chemoterapii, pro vrozené i získané poruchy imunity a podobně. Jedná se o tisíce pacientů, kteří se bez léků z krevní plazmy neobejdou.

A ekonomické dopady přímo na kliniky? Budete propouštět?

Odebereme méně plazmy a tím logicky poklesnou obraty jednotlivých center. Nežijeme ze státního rozpočtu, máme jen to, co si sami vyděláme. Když nám klesne o čtyřicet procent objem produkce, musí se to někde projevit. Teď hledáme, jak uživit a udržet všechny naše zaměstnance, již si všichni zaslouží obrovské díky za skvělou práci, kterou dělají, a nebude to úplně lehké, protože vládní pomoci se nám vyhýbají.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené