Hlavní obsah

Prezident Bolívie Morales odletěl do své volební bašty a oznámil demisi

Foto: Profimedia.cz

Evo Morales.

Reklama

10. 11. 2019 22:04
aktualizováno • 11. 11. 2019 7:52

Bolivijský prezident Evo Morales oznámil demisi kvůli třítýdenním protestům, při nichž se v ulicích celé země střetávali jeho odpůrci s jeho příznivci a při nichž zemřeli nejméně tři lidé a na 400 lidí bylo zraněno. Ve funkci strávil více než 14 let.

Článek

V televizním projevu Morales oznámil, že odstupuje a označil předchozí kroky opozice za „občanský, politický a policejní převrat". „Mým jediným hříchem je, že jsem indián," uvedl také Morales, první prezident Bolívie z řad domorodého indiánského obyvatelstva.

„Rezignuji také proto, aby mé sestry a bratři ve vedoucích funkcích Hnutí za socialismus (MAS) nebyli nadále pronásledováni a nebylo jim vyhrožováno," uvedl také Morales. „Lituji tohoto převratu a chci vám říci, že boj nekončí. Budeme pokračovat v boji za rovnost a mír," uvedl Morales.

Podle serveru Infobae dnes Morales odletěl z metropole do obce Chimoré (departement Cochabamba), tedy do regionu, který je baštou jeho příznivců. Odtud oznámil svoji rezignaci.

Masové demonstrace

Šedesátiletý Morales reagoval na dnešní výzvy velení armády a policie, aby rezignací uklidnil masové protesty. Ty v této jihoamerické zemi zažehly výsledky voleb 20. října, které opět vyhrál Morales. Opozice je označila za podvod a uznat je po auditu v zemi odmítla dnes i Organizace amerických států (OAS).

Morales, který stál v čele země téměř 14 let, nejprve oznámil, že vyhlásí nové volby. To ale opozici nestačilo a prohlásila, že bude pokračovat v protestech, dokud prezident neodstoupí. Demonstranti opět vyšli do ulic a armáda poté varovala, že zakročí proti ozbrojeným skupinám. Posléze velení armády i policie vyzvalo Moralese, aby odstoupil.

Morales v neděli na twitteru uvedl, že na něj byl vydán „nezákonný" zatykač a že jeho dům se stal terčem „násilných skupin" a že „pučisté pošlapávají právní stát". Šéf bolivijské policie však uvedl, že žádný zatýkací rozkaz na Moralese vydán nebyl.

„Oznamuji před světem a bolivijským lidem, že jeden policista veřejně oznámil, že dostal pokyn naplnit ilegální zatykač vydaný na mou osobu," napsal socialistický vůdce.

Prezidentskou funkci nemá kdo převzít

Bolivijská ústava předpokládá, že v případě uvolnění prezidentského úřadu se stává dočasnou hlavu státu viceprezident, případně pak předseda Senátu, potažmo předseda dolní komory parlamentu. Všichni tito ústavní činitelé – Álvaro García Linera, Adriana Salvatierraová a Victor Borda – však složili své funkce společně s Moralesem.

Dočasnou hlavou státu by se tak podle právníka mohl stát senátor, na němž se shodnou politické strany a občanské skupiny, které stály u počátků nynějších demonstrací. Nová hlava státu by pak měla jmenovat dočasnou vládu široké shody a vyhlásit co nejrychleji volby.

Latinskoameričtí vůdci jsou vývojem znepokojeni

Venezuelský vůdce Nicolás Maduro a novy argentinský prezident Alberto Fernández odsoudili údajný převrat. Mexiko před pučem varovalo a Peru vyzvalo k obnovení klidu v zemi. Kolumbijská vláda vyzvala k urychlenému svolání stálé rady Organizace amerických států (OAS). Mexiko nabídlo Moralesovi azyl. Chile vyzvalo k urychlenému a mírovému řešení.

„Kategoricky odsuzujeme státní převrat proti bratru prezidentovi Evu Moralesovi," napsal na Twitteru venezuelský socialistický vůdce.

„Zhroucení institucí v Bolívii je neakceptovatelné. Bolivijský lid si musí co nejdříve, ve svobodných a informovaných volbách, svou příští vládu," uvedl argentinský prezident Fernández na Twitteru.

Mexiko podle svého šéfa diplomacie odmítlo vojenskou operaci, která tam údajně probíhá, a varovalo před možným převratem. „Toto odmítáme. Podobá se to tragédiím, které potřísnily krví naši Latinskou Ameriku v minulém století," napsal mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard na Twitteru.

Demisi Moralese přivítal mimo jiné jeho hlavní rival z prezidentských voleb a exprezident Carlos Mesa, který demisi označil za „konec tyranie“. Oslavy vypukly ve městě Santa Cruz, které je baštou Moralesových odpůrců.

Morales byl od ledna 2006 prvním indiánským prezidentem Bolívie a zpočátku se těšil široké podpoře obyvatel. Posléze ho ale opozice začala vinit z autoritářství, mimo jiné proto, že nejprve prosadil změnu ústavy, aby mohl zastávat dva mandáty v řadě, a v roce 2017 i toto omezení zrušil. Podařilo se mu to až s pomocí ústavního soudu, protože příslušnou změnu ústavy předtím voliči v referendu odmítli.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované