Hlavní obsah

Kypr, Chorvatsko, Česko. V těchto zemích na korupci nestačí

Foto: Profimedia.cz

Co se týče korupce, dostal prezidentský úřad od českých občanů druhé nejhorší hodnocení, pouze Kypřané jsou ještě kritičtější.

Reklama

18. 7. 20:03

Transparency International publikovala průzkum, jak lidé hodnotí postup politiků a úřadů proti korupci.

Článek

Na žebříčku úplatkářství se Česko podle mínění občanů vrátilo do nejvyšších příček. Výzkum s názvem Zkušenosti občanů s korupcí, který v červnu publikovala Transparency International, přiřadil České republice třetí příčku v EU.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V boji proti korupčníkům hodnotí vládu podle výzkumu kriticky dvě třetiny českých občanů. V Evropské unii si více stěžují jen Kypřané a Chorvati.

Podle průzkumu se Česká republika zařadila mezi třetinu států nejvíc ohroženou úplatkářstvím, do které se obvykle počítá většina postkomunistických zemí a také země Středomoří.

Avšak i v této skupině zemí patří Čechům význačné postavení. Konkrétně na dotaz, kdo ve státních institucích v uplynulých dvanácti měsících uplácel, odpovědělo kladně 11 procent zdejších občanů, tedy šestý nejvyšší počet po čtyřech státech Balkánu a Litvě.

Širokou přijatelnost korupčního chování v Česku víc prokazuje fakt, že známostí využilo při vyřizování na úřadech a v dalších institucích 57 procent občanů. Konkurencí jsou v tomto směru jen Francouzi a Portugalci se 48 procenty.

Překvapuje, že se víc než polovina Čechů zapojila do klientských sítí ve zdravotnictví, jehož služby byly dosud považovány za snadno dostupné.

Dvě třetiny Čechů jsou přesvědčeny, že vláda slouží zájmům velkých firem, a tím obsadili páté nejhorší místo v Unii. Deset procent občanů zažilo či slyšelo o případech, kdy si státní zaměstnanec vynucoval sex z titulu svého postavení. V tom směru mají horší zkušenosti jen čtyři balkánské státy.

Další zvláštností Čechů je fakt, že z korupce obviňují především vysoké politiky. Prezidentský úřad dostal od českých občanů druhé nejhorší hodnocení, pouze Kypřané jsou ještě kritičtější. „Úřad premiéra“ měl ve výzkumu pátou nejhorší známku, výrazně hůře dopadl v Bulharsku a o málo kritičtější byli Slovinci, Chorvati a Rumuni.

Od ostatních zemí se však lišíme tím, že vysoké představitele státu hodnotíme o poznání hůře než státní úředníky jako takové. Obvykle Evropané hodnotí státní úřady a vysoké politiky stejně příznivě či nepříznivě, běžně také dávají premiérům a prezidentům lepší známku než byrokratům.

Proto také 69 procent Čechů míní, že současná vláda v boji s korupcí selhala. V tom se jim nejvíc podobají Chorvati a Bulhaři. Ještě horší hodnocení má kyperská vláda, ovšem může jít o dočasný výkyv. Průzkum totiž proběhl v období, kdy dosahovala vrcholu aféra s prodejem kyperského občanství cizím podnikatelům.

S Chorvaty a Bulhary má tuzemský přístup ještě jeden společný rozměr. O tom, že vláda boj s korupcí nezvládá, je přesvědčeno víc lidí, než je těch občanů, kteří se chtějí boje s korupcí sami účastnit. Něco udělat proti korupcí je připraveno 58 procent Čechů, ovšem v jiných zemích s vysokou mírou korupce typu Rumunska, Itálie nebo Portugalska hodlají něco podniknout čtyři pětiny občanů. Spíše uvolněným přístupem se Češi podobají Němcům a Rakušanům, kteří ovšem v korupci nevidí takový problém.

Tuzemská skepse vůči schopnostem vlády premiéra Babiše potírat korupci je v příkrém rozporu s ideály, na kterých bylo Babišovo vládní hnutí založeno.

„Iniciativa ANO vznikla spontánně na podzim roku 2011 poté, co Andrej Babiš v médiích promluvil o systémové korupci, která prorostla veřejnou správou,“ stojí na oficiálních stránkách vládního hnutí pod záložkou Historie.

Protikorupčního průzkumu Transparency International s finanční podporou Evropské unie se účastnilo 40 tisíc občanů sedmadvaceti evropských zemí. Výzkumníci agentury Kantar se jich ptali už koncem minulého roku, vinou pandemie však byly výsledky zpracovány a publikovány až v červnu 2021.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované