Hlavní obsah

Latinská Amerika prohrává s covidem i konspiracemi o šíření nemoci

Foto: Profimedia.cz

Domorodá žena s rouškou v La Pazu.

Reklama

27. 7. 2020 11:35

Koronavirus neexistuje. A pokud ano, záměrně ho šíří lékaři, CIA a telekomunikační sítě. Kdo přesto onemocní, vyléčí ho citronová tráva nebo mořská voda. Hlavně se ale neumírá. Ty rakve jsou plné kamení, tvrdí konspirátoři.

Článek

Sociálním sítím Jižní Ameriky kraluje šarlatánství, povídky o zákeřném spiknutí a dezinformace. Přestože latinskoamerické statistiky hlásí přes 160 tisíc mrtvých v souvislosti s koronavirem, místní si šíření i samotný průběh nemoci vysvětlují po svém.

Po několik měsíců se Gustavo Andrade, mexický farář, snaží své okolí přesvědčit, aby bralo covid-19 vážně. „Toto město je plné nakažených lidí, každý den tady dva nebo tři zemřou,“ vysvětluje podle listu The Guardian situaci v jihomexickém městě Venustiano Carranza. Jeho přesvědčování nepomáhá ani vůle boží, zarputilí místní se přesvědčit nenechají. „Věří našemu starostovi, jenž tvrdí, že tato úmrtí mají souvislost s jedy, které jsou součástí fumigačního postřiku proti horečce dengue.“

Latinská Amerika tak svádí boj nejen s mnohdy nepřiznanou nákazou, ale také s nekontrolovatelně šířenými fake news. Sociální sítě jsou od mexického státu Chiapas po Ceará v Brazílii zaplaveny nabídkami neověřených šarlatánských léků a příběhy o fantastických spiknutích, které by mohly být v budoucnu potenciálně nebezpečnější než kdejaký virus.

Dezinformace zaplavující miliony mobilních telefonů a počítačů Latinoameričanů se pohybují na škále od bizarních po směšné. Jeden z nejživějších příběhů posledních týdnů se týká brazilských rakví – do těch mají být namísto mrtvých těl ukládány kameny, aby se uměle nafoukly úmrtní statistiky. Drony prý zase záměrně šíří nákazu mezi domorodými kmeny v Mexiku.

V Argentině prý zase pomáhá šířit koronavirus CIA. Jíst mořské plody v severním Peru není bezpečné, protože jsou kontaminované rozkládajícími se mrtvolami ukládanými v Tichém oceánu. Populární je také drb o šéfovi Světové zdravotnické organizace Tedrosu Adhanomovi Ghebreyesusovi, který má trávit volno v barech na pobřeží Sao Paula bujarým popíjením a divokým tancováním.

Ze zázračných léčiv se masivního PR dočkala například peruánská mořská voda, venezuelská citronová tráva, bezinkový čaj nebo brazilskou televizí podporovaná „superpřírodní zázračná semínka“.

Když v dubnu americký prezident Donald Trump bezelstně navrhoval nitrožilní aplikaci dezinfekce, málokdo věřil, že by tak lidé skutečně s chemickými koktejly zamýšleli. Bolivijské město Cochabamba je však důkazem opaku. Jako účinná zbraň proti koronaviru má zde reklamu oxid chloričitý, který má údajně vyléčit nejen covid-19, ale také AIDS či rakovinu. Požívání bělidla získalo značnou podporu i u vlády, přestože mnozí na následky otravy zemřeli.

„Některé tyto trendy jasně představují politické nebo obchodní programy, jiné jsou prostě absurdní,“ řekl Jorge Bruce, peruánský novinář a psychoanalytik, který se těmito jevy zabývá. „Problémem je, že se tyto zprávy šíří v dobré víře v rodinných kruzích na WhatsAppu pravděpodobně proto, že vyvolávají pocit kontroly nad zdánlivě nekontrolovatelnou situací.“

Yasodora Córdova, brazilská odbornice na dezinformace v internetovém prostředí, vysvětlila, že je latinskoamerická společnost úrodnou půdou pro dezinformace kvůli spletitým a pevným vazbám mezi lidmi. To se dezinformátorům náramně hodí – existující komunity a církevní skupiny bez nutnosti pobízení šíří lži dál.

Córdova, která strávila deset let studiem online konspiračních teorií, vzpomíná, že během epidemie viru zika byl YouTube kanál plný návodů, jak nemoc vyléčit pomocí medu a česneku. A během té koronavirové se nic moc nezměnilo. „Videa, která propagují tento druh zázračné léčby, získávají na svou stranu tisíce lidí, kteří autorům videa také vydělají spoustu peněz,“ řekla Córdova a dodala, že taková částka vytěžená z úspěšného videa může obohatit producenty až o 7 000 reaisů (asi 3 000 korun) za měsíc. „Nezáleží na tom, jestli je to pravda, nebo ne – záleží na počtu zhlédnutí.“

Jiným se zmanipulované informace hodí pro politické účely. Córdova tvrdí, že někteří krajně pravicoví politici v Brazílii záměrně využívají bombastických a bizarních zpráv, díky kterým se dostávají do povědomí veřejnosti. „Oni ta fantastická videa hraničící se směšností potřebují, aby si naladili lidi, kteří jsou buď zvědaví, nebo tomu skutečně věří.“

Ať už je motivace jakákoli, šíření těchto zpráv pak v reálném životě snadno způsobí potíže. Přesvědčení, že telekomunikační 5G věže šíří koronavirus pomocí rádiových vln, přimělo vesničany v peruánských Andách k zajetí osmi telekomunikačních inženýrů. Z touhy po účinné sebeléčbě se stal nedostatkovým zbožím zázvor.

Násilné akce zase následovaly rozšíření zvěstí v komunitách Chiapasu, že zdravotníci záměrně infikují domorodce koronavirem. Rozzlobený dav údajně na začátku června vyplenil komunitní nemocnici v obci Las Rosas, zapálil sanitku, radnici a starostův dům.

V květnu skupiny ve Venustiano Carranza vyrabovaly obchod s elektronikou a zapálily radnici a domy starosty a matky guvernéra státu. „Jejich jednání vyvolala zprávy na sociálních sítích, které se snažily lidi přesvědčit, že covid-19 neexistuje a byl vytvořen, aby ovlivnil chudé lidi,“ uvedla tehdejší vláda Chiapasu.

Pomyslného mistrovského levelu v dezinformacích mediálně dosáhl brazilský prezident Jair Bolsonaro. Jeho příspěvky se pokusily umravnit společnosti Facebook, Twitter a Instagram, například když vymazaly video, ve kterém krajně pravicový vůdce nepravdivě tvrdil, že hydroxychlorochin „při léčbě covidu-19 zaručeně funguje“.

Córdova ale zastává názor, že to nestačí. „Justiční systém musí najít způsob, jak donutit lidi, aby byli zodpovědní za obsah, který sdílejí. Jen tak se přestanou cítit při sdílení takového druhu zpráv nepostihnutelní,“ řekla. „Dokud se toto nestane, lidé budou historkám z internetového území nikoho věřit dál.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované