Článek
Domácí pracovní síly jsou na zvládnutí kůrovcové kalamity vyčerpány, avšak přísun dělníků ze zahraničí si Česko navzdory probíhající katastrofě v lesích samo komplikuje.
Řada firem sahá po lesních dělnících především z Ukrajiny, kvůli platné vízové politice s tím ale má velké problémy. Pravidla totiž nedovolí Ukrajincům pracovat v Česku déle než čtvrt roku, a tak firmám v souboji s kůrovcem nezbývá než každé tři měsíce zaučovat nové lidi.
„My po státu už rok chceme, aby ministerstvo jednalo s ukrajinskou stranou a aby tříměsíční víza byla prodloužena na celou sezonu. Aby tady těch dělníků bylo víc,“ říká František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, které zastupuje více než 1300 vlastníků lesů.
Především u takzvané pěstební činnosti, tedy u zalesňování holin vzniklých po vytěžení kůrovcem napadeného dřeva, je u zaměstnanců potřeba určitá znalost a cvik, aby budoucí les založili dobře. A to se nenaučí hned první den.
„Za měsíc se teprve zacvičí, zvládne tu práci, ví, co má dělat a odchází, protože má vízum jen na tři měsíce,“ popisuje běžnou praxi Kučera.
Monitorovací lety odhalily v lesích na Moravě další ohniska kůrovce
Sdružení vlastníků lesů se proto snaží na stát tlačit, aby vízovou politiku změnil.
Podle mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Zuzany Štíchové to však není v silách resortu. „Udělování schengenských víz, tedy krátkodobých víz na maximální dobu tří měsíců, se řídí legislativou Evropské unie. Prodloužení jejich platnosti na více než 90 dnů tak není v tuto chvíli možné,“ vysvětluje Štíchová.
Zároveň dodává, že se počet žádostí o tato víza zvyšuje. „V roce 2018 bylo našimi konzuláty v Kyjevě a ve Lvově vyřízeno 114 985 schengenských pracovních víz. Za první pololetí roku 2019 to bylo 102 314 schengenských pracovních víz,“ říká mluvčí.
Jaká část z těchto držitelů víz šla pracovat do lesnictví, ministerstvo neví. A koneckonců zvyšující se počet víz problém s neustálým protáčením dělníků v kůrovcem napadených lesích to také nevyřešilo.
Po vydání tohoto článku, rozporovala vyjádření mluvčí ministerstva zahraničí Karolína Kottová ze Zastoupení Evropské komise v České republice. „Schengenská legislativa se nevztahuje na právo členských zemí EU rozhodovat o krátkodobých či dlouhodobých pracovních vízech. Pracovní pobyty jsou zcela v kompetenci členského státu, tedy České republiky,“ napsala redakci v písemném vyjádření Karolína Kottová.
Skrytá kalamita kůrovce. V potížích bude šlechta, říkají lesníci
V lesnictví chybí pracovníci zejména tam, kde je potřeba hodně těžit a také hodně zalesňovat. Lesníci musí ze zákona zalesnit holinu po těžbě do dvou let. Letos bylo mimořádně kvůli vypjaté situaci s kůrovcem povoleno odložit zalesnění až na pět let, ale takovému odkladu se lesníci snaží pokud možno vyhýbat.
S nedostatkem lesních dělníků si proto někde snaží poradit sami. Na lesní správě Lesů ČR v Třebíči, která patří regionům. jež jsou kůrovcem nejvíce postiženy, sází na přirozenou obnovu lesa.
„Vzhledem k tomu, že je málo pracovních sil a nedostatek rozpěstovaných sadebních materiálů, především listnáčů, jsme se rozhodli, že přistoupíme v letošním roce k obnově porostů takzvanou síjí,“ říká tamní lesní správce Aleš Rusek.
To znamená, že jeden pracovník do připravených řádků na pasece rozhází žaludy a nechá je přirozeně vzejít. Se sběrem žaludů loni lesníkům pomohla veřejnost, kterou poprosili o pomoc.
Na holině několik kilometrů od Třebíče se lesníkům ujalo přes 80 procent vysetých žaludů. Kromě malých doubků na ní však začaly rašit i další semenáče.
„Počítali jsme i s přirozenou obnovou jiných stromů, které nám sem nalétají. Vidíte, tady nám nalétala osika,“ ukazuje Rusek zhruba patnácticentimetrový stromek. Během chvíle na pasece najde i borovici, jedli, javor či jeřáb. To je už slušný základ budoucího smíšeného lesa.
„A je to i ekonomicky zajímavé. Přirozená obnova nás vyjde asi na pětinu nákladů, které bychom jinak potřebovali na zalesňování pěstebním materiálem ze školek,“ dodává lesník.
