Hlavní obsah

Lichtenštejnsko žaluje Česko. Kvůli majetku se chce soudit ve Štrasburku

Foto: ČTK

Korunní princ Alois z Lichtenštejna.

Reklama

19. 8. 12:07
aktualizováno • 19. 8. 16:39

(Od našeho zpravodaje) Lichtenštejnské knížectví se rozhodlo kvůli svým nárokům na zabavený majetek zažalovat Česko u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Článek

Ke krajnímu kroku, který je v mezinárodní diplomacii ojedinělý, se rozhodlo přistoupit Lichtenštejnsko. Spor o navrácení majetku chce přenést k Evropskému soudu pro lidská práva. Podle vlády ve Vaduzu české úřady nerespektují suverenitu jejich země. Žalobu dnes podal jejich velvyslanec.

Je to poprvé, kdy nějaký stát žaluje Česko u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. O ojedinělosti tohoto kroku svědčí to, že za dobu existence soudu se jedná teprve o 25. spor mezi dvěma státy. Oproti tomu soudní řízení mezi občany a státy se počítají v řádu milionů. Štrasburský soud byl založen v roce 1959.

„Základem je fakt, že české soudy neuznávají suverenitu naší země,“ řekla ministryně zahraničních věcí Katrin Eggenbergerová novinářům, které sezvalo Lichtenštejnsko na středeční tiskovou konferenci pořádanou v hlavním městě Vaduz.

„Jde o otázku identity dotčených osob. Není akceptovatelné, že české soudy naše občany identifikují jako Němce. Masivním způsobem tím ořezávají suverenitu našeho státu,“ zopakovala.

Foto: Seznam Zprávy

Katrin Eggenbergerová, ministryně zahraničí Lichtenštejnska, na tiskové konferenci. (19. srpna 2020)

Její slova podle ní dokládá usnesení Ústavního soudu, ve kterém je dle ministryně na Lichtenštejny nahlíženo jako na Němce.

Eggenbergerová si v úterý kvůli žalobě telefonovala se svým českým protějškem Tomášem Petříčkem (ČSSD). „Ujistila jsem ho, že tato podaná stížnost nic nemění na naší snaze o dobré vztahy, a on to viděl podobně,“ tvrdí lichtenštejnská ministryně zahraničních věcí.

Seznam Zprávy požádaly o reakci české Ministerstvo zahraničních věcí.

„Nepovažujeme tento krok za standardní, nicméně lichtenštejnská strana nás o něm předem informovala, není tedy překvapující. Konkrétně se spor týká vlastnictví některých pozemků. Paradoxně by se finálním verdiktem soudu mohly naše vztahy s Lichtenštejnskem od tohoto historického problému očistit, neočekáváme jejich zhoršení. O tom svědčí i plánovaná cesta ministra Petříčka do země na podzim tohoto roku,“ napsala Zuzana Štíchová, ředitelka odboru komunikace.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že dokument zatím nemá k dispozici a nemůže se tak k němu vyjádřit.

Spor o pozemky u Říčan za Prahou

Lichtenštejnové usilují o navrácení majetku, který jim podle nich Československo zabavilo po druhé světové válce. V tomto konkrétním sporu se jedná o 600 hektarů lesů u středočeských Říčan. Právní bitva se koncem února dostala k Ústavnímu soudu, který stížnost zamítl jako zjevně neopodstatněnou a potvrdil tak verdikty nižších instancí.

Právě proto, že je z pohledu českého práva spor uzavřený, se ho Lichtenštejnové snaží přenést k mezinárodnímu soudu.

„Nemáme žádné nepřátelské úmysly proti České republice a jejímu obyvatelstvu. Nevidíme ale jinou možnost, jak chránit naši suverenitu a naše občany a občanky,“ zdůvodnila žalobu Eggenbergerová. Dodala, že je to poprvé, kdy se její země k tomuto kroku uchýlila. Dosud se pokaždé se domluvili diplomatickou cestou.

Foto: Seznam Zprávy

Sídlo lichtenštejnské vlády ve Vaduzu.

Mark Villiger, expert na mezinárodní právo a konzultant lichtenštejnské vlády, doplnil, že česká vláda bude o podané žalobě automaticky informovaná soudem. To by se mělo stát do konce roku.

„Česká vláda má pak šest měsíců na reakci a lichtenštejnská vláda dostane stejnou dobu na svoji repliku. Ústní řízení by se mohlo uskutečnit v polovině roku 2022 a rozsudek by mohl padnout o půl roku později,“ nastínil další průběh soudního sporu Villiger.

Nejsme Němci, jsme Lichtenštejnové

Spor se točí kolem zabavení rodového majetku po druhé světové válce. Tehdejší lichtenštejnský vládnoucí kníže František Josef II. a stejně tak i další občané Lichtenštejnska byli označeni za Němce a na základě toho na ně byly aplikované takzvané Benešovy dekrety.

Lichtenštejnský kníže zabavení nikdy neuznal s poukazem na to, že je lichtenštejnské, nikoliv německé národnosti, a že jeho stát byl za druhé světové války neutrální a sám čelil pokusům nacistů o převzetí moci.

Lichtenštejnové proti zabavení majetku bojují už desítky let, během kterých převzal vládu po Františku Josefu II. kníže Hans Adam II.

České soudy jejich argumentaci zatím nevyslyšely.

„Podstata argumentace v rozsáhlé ústavní stížnosti a jejích doplněních tkví ve zpochybnění závěrů obecných soudů, že v důsledku tzv. restitučních zákonů není možný přezkum zákonnosti přechodu vlastnického práva k nemovitostem na základě dekretu, potažmo vyhlášky,“ uvedl ve svém usnesení mimo jiné Ústavní soud.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku

Na Česko bylo dosud ve Štrasburku podáno přes tisíc stížností. Ve všech případech se ale jednalo o individuální stížnosti fyzických osob. Nyní je to poprvé, kdy nějaký stát žaluje Česko.

Evropský soud pro lidská práva byl založen v roce 1959. Zabývá se stížnostmi na porušení občanských a politických práv zaručených Evropskou úmluvou o lidských právech ve 47 členských státech Rady Evropy, které ratifikovaly Úmluvu na ochranu lidských práv a základních svobod. Od roku 1998 zasedá soud trvale ve Štrasburku.

Soudci zasedají ve svých funkcích individuálně a nehájí zájmy žádného státu.

Zjistí-li soud, že členský stát porušil jedno nebo více těchto práv a záruk, vydá rozsudek. Rozsudky jsou závazné: dotyčné země mají povinnost je plnit.

Spor se vede i o další pozemky

Lesy u Říčan nejsou jediným majetkem, o který se vede spor. Nadace knížete z Lichtenštejna před koncem roku 2018, kdy končila zákonná lhůta podle nového občanského zákoníku, zažalovala Česko o rozsáhlý soubor nemovitostí. Spory probíhají u 26 příslušných okresních soudů.

V tomto druhém sporu jde o soubor pozemků i budov, který je aktuálně v držení českého státu nebo náleží jeho podnikům či institucím. Naopak se nadace vzdala nároku na některé pozemky, přes které vede dálnice nebo které vlastní školy či univerzity.

Konkrétně tak jde například o Lednicko-valtický areál, hrad Šternberk nebo zámek Velké Losiny. Naopak Lichtenštejni neusilují o pozemky, na kterých je přečerpávající nádrž Dlouhé stráně nebo zámek Břeclav.

Kompletní přehled najdete zde:

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené