Hlavní obsah

Lidí přibývá, krav ne. Pěstování masa je za dveřmi. Zkusili jsme zatím nejbližší (rostlinnou) náhražku masa

Jak chutná rostlinná náhražka hovězího a jak daleko jsme od velkoprodukce umělého masa? (Video: Pavel Cyprich)

25. 9. 2019 8:00

Svět potřebuje pořád víc masa. Na řadu musí přijít náhražky – rostlinné, nebo uměle vypěstované maso. To má ale svůj čas.

Článek

Vedle sebe na talíři leží 4 syrové hamburgery. Dva jsou krvavě červené, dva mají barvu vybledle růžovou.

Různý není jenom ve vzhled, ale taky struktura a vůně. I na dotyk je maso jiné, zatímco jedno jde vzít celkem bez okolků do ruky, druhé je příšerně mastné a tuk z něj doslova kape.

V čem je rozdíl?

Na pravé polovině talíře leží bioburger z Aberdeenského Anguse, na levé rostlinně vypěstovaná náhražka, která se jako maso tváří.

Když člověk ví, že mu na talíři leží masová náhražka, není problém ji poznat. Pokud to neví, pozastaví se minimálně nad tím, jak maso vypadá – proč je tak vybledlé a tak mastné.

Na vysvětlenou: přimíchává se do něj tuk, protože zbytek burgeru je rostlinného původu a tedy bez tuku. Hlavní roli hraje hrách. I tak má v sobě prakticky stejný podíl bílkovin, jako to opravdové.

K čemu umělé?

Rostlinný burger je počáteční fází transformace stravování lidské společnosti, která potřebuje stále víc zdrojů.

Od roku 2012 přibylo na planetě přes 600 milionů lidí. Chovného skotu je pořád stejně.

Spotřeba masa přitom raketově roste. Za posledních 50 let se víc než z čtyřnásobila a predikce pro dalších 30 let mluví o dalším 50procentním nárůstu.

Chov zvířat, skotu obzvlášť, je přitom krajně neefektivní. Podle magazínu MIT Technology Rivew může chov krav a býků navíc až za 15 procent skleníkových plynů, které vypouštíme do ovzduší.

Brian Spears z firmy z kalifornské firmy New Age Meats, která zkoumá, jak ve velkém maso uměle pěstovat. (Video: Pavel Cyprich)

Rostlinný burger zatím plnohodnotnou náhražkou masa není. Varuje před tím třeba Státní zdravotní ústav.

Brzo už ale tady úplná náhrada bude. Americká kolébka moderních technologií Silicon Valley se ve velkém pouští do pěstování skutečného masa.

Zjednodušeně řečeno, jde o proces, kdy se zvířeti odebere určitý počet konkrétních buněk, které se pak nechají množit.

„Na buněčné úrovni mezi masem a umělým masem není rozdíl,“ vysvětluje mi Brian Spears z firmy New Age Meats, která se právě výzkumem pěstování umělého masa zabývá.

„Vyrábíme svalové buňky a tukové buňky, které jsou identické jako ty, které pocházejí ze zvířete,“ pokračuje výzkumník jedné z kalifornských firem a dodává: „V čem je rozdíl, je struktura masa. Ale dokážeme přesně replikovat chuť svalů i tuků.“

Klobása vede. Pro tuhle chvíli

Proto je pro uměle vypěstované maso v současné chvíli ideální podobou třeba párek, nebo klobása, kde o strukturu masa nejde. V budoucnu ale bude možné tvořit uměle i maso se strukturou a tedy dát si třeba umělý stejk.

Vypěstovat klobásu nebo párek trvá několik týdnů. Ale jde hlavně o velikost zařízení, kde kultivace probíhá i počáteční množství buněk.

Zdravější?

Nejenom podle Spearse je uměle vypěstované maso zdravější. Tvrdí to ale hlavně firmy, které ho vyrábí. Odborníci na to tak jednoznačný názor nemají.

Překážek, které teď kultivace masa má, je ale celá řada. Vedle stále velmi vysoké ceny, jde taky třeba o enzym z mrtvých březích krav, který je k růstu masa potřeba.

První hamburger z uměle vypěstovaného masa stál přes 300 tisíc dolarů, tedy přes 8 milionů korun.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené