Hlavní obsah

Loni bylo ve světě zavražděno nejvíc ochránců přírody v historii

Foto: Profimedia.cz

Více než polovina všech environmentálních aktivistů zemřela ve Střední nebo Jižní Americe.

Reklama

13. 9. 13:40

Vražd environmentálních aktivistů po celém světě přibývá. Nejvíce ohroženi jsou ti žijící v zemích, kde dochází k utlačování občanských svobod, píše Global Witness. Podle nové zprávy bylo loni vražd nejvíc v historii.

Článek

V roce 2020 bylo po celém světě zavražděno 227 aktivistů a aktivistek, kteří se v rámci své činnosti snažili často v první linii o ochranu a zachování přírodního bohatství po celém světě, uvedla nová zpráva mezinárodní nevládní organizace Global Witness.

Jednou z obětí se stala i zavražděná 65letá jihoafričanka Fikile Ntshangaseová, která bojovala v provincii KwaZulu-Natal proti zvětšení povrchového dolu pod správou těžební společnosti Tendele Coal Mining. Tu v loňském roce dodnes neznámí pachatelé zastřelili v jejím obývacím pokoji. Loni v září byl zavražděn také mexický aktivista Óscar Eyraud Adams. Ten pomáhal v mexickém státu Baja California indiánskému domorodému kmenu Kumeyaay zajistit lepší přístup k vodě.

Oba případy spadají mezi většinu vražd, které se odehrály na jižní polokouli, kde jsou navíc dopady klimatických změn přítomné na všech frontách. Polovina z vražd se navíc v loňském roce udála pouze ve třech státech – v Kolumbii, Mexiku a na Filipínách. Jen v Kolumbii bylo zavražděno 65 lidí a především indiánů. V druhém Mexiku se stalo oběťmi vraždy kvůli ochraně klimatu 30 aktivistů a jejich počet vzrostl oproti předchozímu roku o polovinu. I zde tvořili polovinu obětí indiáni. Pouze pět procent případů se vyřešilo. Na Filipínách bylo loni zabito 29 aktivistů. Situace se jde zde špatná dlouhodobě. Za vlády aktuálního prezidenta Rodriga Duterteho bylo zabito v letech 2016 až 2020 166 environmentálních aktivistů.

Výroční zpráva informuje, že více než třetina „obránců životního prostředí“ byla zavražděna za aktivismus zaměřený proti těžebnímu průmyslu (nerostných surovin, dřeva), velkoplošnému zemědělskému byznysu nebo výstavbě vodních elektráren a dalších infrastruktur. Pokud se oběťmi stali aktivisté bojující za ochranu ekosystému, 70 procent z nich usilovalo o ochranu lesů před velkoplošným odlesňováním a průmyslovým rozvojem. V Brazílii (20 obětí) a Peru (šest obětí) tak téměř tři čtvrtiny tamních zaznamenaných smrtelných útoků proběhly v amazonské části.

Průměrně v roce 2020 násilnou smrtí zemřeli za týden čtyři aktivisté. Až třetinu všech obětí tvořili indiáni, a to i přesto, že v globálním měřítku tvoří jen pět procent světové populace. Každá desátá oběť byla žena. Ty se kromě smrtelné trestné činnosti staly i oběťmi například sexuálního násilí.

Organizace Global Witness nicméně předpokládá, že zabitých environmentálních aktivistů může být ve skutečnosti víc. Tvrdí, že k novinářům a organizacím zaměřujících se na občanské svobody se dostává v zemích, kde došlo k většině vražd, pouze omezené množství informací a jsou jim ve výkonu práce kladeny překážky.

Za přírůstek zavražděných ve třech státech na vrcholu nelichotivého žebříčku může podle autorů i covid-19. Brazílie, Kolumbie i Filipíny v důsledku pandemie posílily opatření pro kontrolu obyvatel včetně omezení prostoru pro občanskou iniciativu. Mnoho lidí tak muselo setrvat doma, kde byli – podobně jako například Ntshangaseová – odhaleni a zabiti. Někteří aktivisté zase doplatili kvůli covidu-19 na oslabení autorit dohlížejících na pořádek nebo přišli o vládou zřízenou ochranu.

Řešení vidí organizace ve vytvoření legální ochrany pro „obránce klimatu“ na státní i mezinárodní úrovni a větší obezřetnosti vůči „závazkům korporací“, které mohou být funkční na papíře, ale ne v reálu. Apeluje také po větší odpovědnosti globálních firem za obyvatele a komunity v zemích, kde například těží základní suroviny. Firmy by tak měly zprovoznit mechanismy, které zajistí, že k dalšímu zabíjení docházet nebude.

„Jsou naší poslední obrannou linií proti klimatické krizi. Měli bychom být rádi, že i po desítkách let násilí jsou lidé stále ochotni se postavit za svou zem a naši planetu. V každém příběhu vzdoru proti korporátní krádeži, odcizení půdy, život ohrožujícímu znečištění a proti katastrofám souvisejícím s životním prostředím existuje naděje, že dokážeme tuto krizi zvrátit a naučit se žít v souladu s přírodou. Dokud to neuděláme, násilí bude pokračovat.“ uvádí Global Witness ve svém stanovisku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované