Hlavní obsah

Lososí farmy ohrožují divoce žijící ryby i peněženky. Škody jdou do miliard

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

11. 2. 19:25

Chov lososů v obřích farmách má negativní dopad na ostatní mořské živočichy, přispívá ke znečištění planety a k nárůstu mořských parazitů. Podle nové studie vycházejí škody z průmyslového chovu ročně na zhruba 150 miliard korun.

Článek

Neblahé důsledky průmyslového chovu lososů popsala a vyčíslila společnost Just Economics. Podle speciální zprávy, kterou tento týden zveřejnila, vyšplhaly ekonomické škody chovu lososů v sádkách během let 2013 až 2019 na 50 miliard dolarů, tedy na více než 1 bilion korun.

Podle reportu nesou asi 60 % ekonomických dopadů spojených lososími farmami chovatelé. Ti platí zejména za ošetření ryb proti mořským vším a za zvýšenou úmrtnost. Zbylých 40 procent v podobě znečištění, úbytku rybí populace a zhoršení klimatické krize připadá na společnost.

Mezi největší dodavatele lososů na světě patří USA, Kanada, Skotsko, Norsko a Chile. Jen ve Skotsku se úmrtnost průmyslově chovaných ryb od roku 2002 zčtyřnásobila z někdejších 3 procent na dnešních 13,5 %. Asi pětina úmrtí připadá na mořské vši, parazity, které napadají ryby a živí se jejich kůží a ochranným slizem. Výzkumníci si ale myslí, že ve skutečnosti umírá kvůli mořským vším daleko vyšší počet lososů.

Mořské vši byly původně pokládané za neškodné živočichy. Problém vznikl až ve chvíli, kdy se lososi začali chovat v obřích farmách, kde nastaly ideální podmínky pro množení parazitů. Vši ohrožují i divoké lososy, kteří často proplouvají podél průmyslových sádek, kde se nakazí.

Problémem ale není jen dvoucentimetrová veš. Průmyslový chov lososů vyžaduje velké množství rybí moučky a rybího oleje. Velkochovatelé získávají potřebné suroviny od rybářů specializujících se na volně žijící ryby. Na výrobu rybí moučky a oleje padne každý rok zhruba 18 milionů tun ryb z volného lovu, z čehož jde asi 70 % na provoz lososích farem. Podle speciálního reportu to dělá vrásky hlavně rybářům z rozvojových zemí, jejichž úlovky končí jako potrava pro ryby nabízené na západních trzích.

Nadměrný rybolov volně žijících ryb se aktuálně týká hlavně sardinek, které žijí u břehů v západní Africe. Očekává se, že se situace ještě zhorší. Skotsko plánuje do roku 2030 zdvojnásobit kapacity svých lososích farem, Norsko chce počet sádek do roku 2050 dokonce zpětinásobit.

Chovatelé lososů přitom mají na výběr. Jako zdroj omega 3 mastných kyselin mohou použít mořské řasy místo tuku z volně žijících ryb. Podle společnosti Just Economics to ale dělá málokdo. „Alternativa z řas přitom představuje jednu z cest k dlouhodobě udržitelnému chovu lososů,“ okomentovala zjištění Natasha Hurleyová z neziskové organizace Changing Markets Foundation pro britský deník The Guardian.

„Lososi z farem mají nejnižší uhlíkovou stopu ze všech živočišných bílkovin. Je to výživné a zdravé jídlo, a jak dříve uvedla Organizace spojených národů (OSN) a řada dalších mezinárodních odborníků – akvakulturní chovy představují budoucnost. Je škoda, že autoři zprávy tyto výhody záměrně ignorovali,“ ohradil se proti zjištěním tiskový mluvčí skotské organizace sdružující chovatele lososů.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované