Hlavní obsah

Lukašenkův režim zasáhl nejostřeji za poslední týdny. EU jedná o sankcích

Foto: Profimedia.cz

Nedělní demonstraci násilně potlačily běloruské bezpečnostní složky.

Reklama

12. 10. 2020 13:22

Neděle v běloruském Minsku znamenala další desetitisícové protesty proti autoritáři Lukašenkovi. Provázely je opět násilné střety s policií a zatýkání stovek lidí, včetně novinářů.

Článek

Téměř šest set lidí včetně čtyř desítek novinářů skončilo v antonech a policejních autech v neděli v Minsku, hlavním městě Běloruska. Už dva měsíce tam pokračují masivní demonstrace, zatýkání a násilné střety po prezidentských volbách. Podle demonstrantů byly volby nelegitimní a protestují proti „samozvanému“ lídrovi Alexandru Lukašenkovi.

V běloruských ulicích nejen hlavního města se stále setkávají desetitisíce lidí. Od počátku jsou demonstrace silou potlačovány. Nedělní střet byl však podle tamních pozorovatelů nejostřejší za několik posledních týdnů.

Světový vývoj ohledně pandemie covidu-19 sledujeme online

Bezpečnostní složky použily na demonstranty slzný plyn, vodní děla nebo zábleskové granáty. Policie zatarasila hlavní ulice i stanice metra. Na videích i fotografiích, které se šíří zejména skrze komunikační platformu Telegram, jsou vidět zranění a zakrvácení protestující.

Podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) demonstranty odváděla speciální bezpečnostní služba Omon. Zasahovali ale i policisté v civilu.

Lukašenko jednal ve vězení, Cichanouská v zahraničí

Den před násilným potlačením minské demonstrace se Alexandr Lukašenko sešel s některými opozičními lídry ve vězení. Ti jsou za mřížemi už od doby před prezidentskými volbami. Lukašenko mluvil například s Viktorem Babarikou, kandidátem na prezidenta a podnikatelem. A to pod střechou běloruské tajné policie KGB.

„Snažím se přesvědčit nejen vaše podporovatele, ale celou společnost, že se na to člověk musí dívat více zeširoka,“ řekl Lukašenko na nahrávkách ze setkání, které vysílala státní televize.

Hlavní opoziční tvář Svjatlana Cichanouská, která odjela do litevského exilu, napsala v den setkání Lukašenka s uvězněnými politiky na sociální sítě, že tímto krokem „uznal existenci politických vězňů, které dříve nazýval kriminálníky“. Vzkázala však Lukašenkovi, „že nelze vést dialog ve vězeňské cele“.

Podle analytiků jde však Lukašenkovi spíše o utlumení masivních demonstrací tím, že slíbí určité reformy. V plánu má také změnu ústavy.

Cichanouská si ve stejný den také poprvé od zadržení mohla zatelefonovat se svým uvězněným manželem Sjarhejem Cichanouským. Bloger původně kandidoval na běloruského prezidenta, režim ho však ještě před volbami zavřel do vězení, a jeho úlohu tak převzala manželka Svjatlana.

Do dění v Bělorusku se čím dál více zapojují i zahraniční politici včetně Evropské unie a Spojených států amerických. Opoziční lídryně Cichanouská jednala například s německou kancléřkou Angelou Merkelovou nebo francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Ve čtvrtek se Cichanouská setkala také se slovenskou prezidentkou Čaputovou.

V úterý vystoupí Cichanouská i v jednom diskusním panelu s českým ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) v rámci akce Forum 2000.

Sankce pro Lukašenka?

V pondělí se také scházejí ministři zahraničí EU, aby mimo jiné probrali rozšíření sankčního seznamu vůči Bělorusku. To prosazují právě lídři Francie a Německa. „Musíme konstatovat, že od našeho posledního jednání se nic nezměnilo. Lukašenkův režim stále používá násilí a jsme svědky dalšího zatýkání na pokojných demonstracích,“ řekl ještě před jednáním podle ČTK německý ministr zahraničí Heiko Maas.

Před měsícem se ministři zahraničí EU dohodli na sankcích asi čtyřiceti Bělorusů, kteří nesou odpovědnost za nelegitimní volby a násilnosti, které provázejí potlačování demonstrací. Heiko Maas řekl, že budou prosazovat, aby se na seznam dostalo i jméno Alexandra Lukašenka.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené