Hlavní obsah

Macron ruší prestižní školu pro úředníky, symbol francouzského elitářství

Zakladatel elitní školy Charles de Gaulle (vlevo) a Emmanuel Macron, který její činnost ukončí. Na snímku je v pozadí pařížská budova školy.

Reklama

10. 4. 11:30

O uzavření elitní školy, kterou absolvovalo hned několik hlav státu, mluvil francouzský prezident už před dvěma lety. Reagoval tak na požadavky sociálního hnutí žlutých vest, které odmítá elitářství.

Článek

„Otevřít prestižní administrativní školy dětem ze skromných poměrů, aby si žádné dítě neříkalo, že nejsou pro něj.“ Takový úkol si vytyčil francouzský premiér Emmanuel Macron při únorové návštěvě západofrancouzského Nantes. Zmínil přitom, že „sociální výtah“ je v zemi horší, než byl před 50 lety. I proto se rozhodl zrušit školu, na níž sám studoval – elitní Národní školu pro veřejnou správu (l'ENA).

Školskou reformu, jejímž cílem je otevřít prestižní posty i pro děti z nižších sociálních vrstev, připravovala několik měsíců ministryně Amélie de Montchalinová. Místo slavné elitní školy vznikne škola jiná, na níž by měl přístup „určovat méně sociální původ“. Stát chce, aby přijímala rozmanitější typy uchazečů vzešlých z univerzit, kteří budou pokračovat ve studiu, aby se z nich jednou stali ministři, velvyslanci, prefekti a další vysocí představitelé státní správy.

Nová škola nazvaná Institut veřejné služby (ISP) by měla integrovat učební plány 13 jiných škol, které vychovávají budoucí vysoké úředníky. Macron oznámil své rozhodnutí ve čtvrtek večer na videokonferenci, kterou sledovalo na šest stovek úředníků. ISP by měla být Francouzům „bližší, účinnější a transparentnější“.

Školu známou pod zkratkou ENA založil prezident Charles de Gaulle v roce 1945, aby vychovávala elitní francouzské úředníky. Tento účel také plnila – jen z posledních šesti hlav francouzského státu ji absolvovaly hned čtyři včetně Macrona.

Prestižní vysokou školu, která se v novém tisíciletí přesunula z Paříže do Štrasburku, vystudovali i dva poslední premiéři, Édouard Philippe a Jean Castex. Kromě francouzských elit byla otevřená i zahraničním studentům: k absolventům patří například kamerunský prezident Paul Biya nebo bývalý prezident Egypta Adlí Mansúr.

Slavní absolventi

Národní školu pro státní správu vystudovali mimo jiných i francouzští prezidenti Valéry Giscard d'Estaing, Jacques Chirac, François Hollande a Emmanuel Macron. Kromě politiků z ní vzešli i šéfové velkých státních podniků, jako je Air France, Gaz de France, Peugeot a další. Z českých absolventů zde studoval senátor a prezidentský kandidát Pavel Fischer.

V průběhu let se ale škola stala symbolem francouzského elitářství – obyčejní lidé ji podezírali z vytváření sítí mocných lidí, kteří si pak rozdělují nejvyšší posty v zemi, na které běžný Francouz nemá nárok.

Podmínkou pro vstup na školu byl bakalářský diplom z jiné univerzity, ale i velmi tvrdé přijímací řízení zakončené ústní zkouškou z všeobecného přehledu. Kdo se ale na školu dostal, bylo už o něj postaráno – stát se domníval, že by studenti měli mít čas na studium a neměli by u něj pracovat. Vyplácel jim proto během celého studia asi dva tisíce eur měsíčně (asi 52 tisíc korun).

Ředitelkou školy byla i někdejší ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseuaová, dnes jedna z nejvlivnějších poslankyň Evropského parlamentu. Když prezident Macron poprvé zmínil zrušení školy – bylo to před dvěma lety jako reakce na požadavky hnutí žlutých vest –, řekla Loiseauová, že se jí ulevilo.

„Vím, že během těch pěti let, kdy jsem se ji snažila reformovat, se některé věci podařily, na ty jsem hrdá, ale byly tam také limity,“ řekla deníku Le Parisien s poukazem na nedostatečnou diverzitu studentů. Loiseauová se snažila reformovat přijímací řízení a otevřít vedení školy více i ženám. Přiznala ale, že když se ujala vedení školy – nebyla její absolventkou, byla žena, k tomu mladší 50 let –, cítila se jako „cikánka“.

Myšlenka na zrušení ENA přitom není nijak nová. Už v minulosti se pro ni vyjádřili Macronův politický spojenec François Bayrou i nynější ministr hospodářství Bruno Le Maire. „Mezi zásadní problémy Francie patří jeden, s nímž se setkáváte každý den. Je to úplná propast mezi základem společnosti – pracujícími, důchodci, nezaměstnanými, mladými lidmi, studenty – a domnělou elitou,“ řekl Bayrou rádiu France Inter.

Prezident Macron je v poslední době francouzskou levicí kritizován za to, že se snaží přetáhnout voliče nacionalistickému Národnímu sdružení Marine Le Penové a jeho politika jde příliš doprava. Zrušení prestižní vysoké školy by naopak mělo být krokem opačným směrem, tedy k usmíření se s levicí, jež pokládá prezidenta za příliš kapitalistického a odtrženého od normálních lidí. Prezidentské volby, v nichž může hlas levicových voličů rozhodovat, se uskuteční už za rok v květnu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované