Článek
Nové obalové nařízení PPWR vyřadí z trhu neekologické obaly složené z více vrstev. Sníží podíl vzduchu v přepravních obalech. Skoncuje s fóliemi, do nichž se dnes balí třeba nakrájené ovoce. Z obchodů zmizí mikroténové sáčky na pečivo. A také mikrobalení například smetánek do kávy.
Dopadů nařízení, které má zredukovat neustále rostoucí objem odpadu v EU, je však mnohem víc. Nabíhat začnou postupně od 12. srpna 2026. Největší změny pro spotřebitele i průmysl přijdou kolem roku 2030.
Podle šéfky Obalového Institutu SYBA Ivy Werbynské jsou změny stejně revoluční jako kdysi nařízení o ochraně osobních údajů GDPR, ale mnohem méně se o nich veřejně mluví. Také proto, že na startu přijdou hlavně změny, které dopadnou spíš na průmysl než na spotřebitele.
Start například zavádí povinné značení hospodářského subjektu na obalech, včetně jejich šarží, které půjdou snadno vysledovat. Na obalech bude nově uvedeno jméno, kontaktní adresa a hlavně číslo, typ a šarže obalu.
Výrobcem obalu nemusí být výrobce
„U privátních značek lze narazit na různé názory, zda má být jako hospodářský subjekt uveden obchodní řetězec (vlastník značky), nebo výrobce potraviny, který produkt do obalu plní. Tyto změny s sebou nesou požadavky na úpravu grafického designu na obalu, která trvá několik týdnů a změny na poslední chvíli nebude možné zvládnout,“ popsal David Pištěk, manažer životního cyklu výrobku společnosti Greiner Packaging, vyrábějící mj. potravinářské obaly jako kelímky od jogurtů a vaničky.
Svaz obchodu a cestovního ruchu, zastupující obchodní řetězce, mluví o tom, že by obchodníci museli od dodavatelů získávat rozsáhlou technickou dokumentaci, ověřovat splnění všech požadavků nařízení a vlastním jménem vystavovat prohlášení o shodě. „To by znamenalo masivní administrativní zátěž pro celý dodavatelský řetězec,“ říká prezident Tomáš Prouza.
Podle něj hrozí nutnost přepracovat miliony obalů kvůli novému značení, protože není jasné, zda bude stačit současné značení potravin, které již dnes obsahuje údaje o výrobci a identifikaci výrobku, nebo zda budou muset být na obaly doplněny další informace vztahující se výhradně k obalu.
„Pokud by převládl přísnější výklad, firmy by musely přepracovat grafiku obalů, měnit výrobní technologie a nést vysoké náklady, přestože podobné informace jsou již na obalech uvedeny. V roce 2028 navíc vstoupí v účinnost další požadavky na harmonizované značení obalů pro účely jejich třídění. Obaly by tak bylo třeba měnit opakovaně,“ uvedl Prouza.
Iva Werbynská tvrdí, že z výkladu nařízení je zřejmé, že také papírové sáčky na pečivo by měly nést identifikaci řetězce a číselné označení sáčku.
Proč se mění přístup k obalům?
- Obalového odpadu v EU přibývá. V roce 2022 vzniklo v EU v průměru 186,5 kg obalového odpadu na osobu, z toho 36,1 kg plastových obalů.
- Bez zásahu by množství zřejmě dál rostlo. Evropský parlament uváděl, že bez nových opatření by obalový odpad mohl do roku 2030 vzrůst až na 209 kg na osobu.
- EU chce, aby obaly byly skutečně recyklovatelné. Do roku 2030 mají být všechny obaly na trhu EU recyklovatelné ekonomicky životaschopným způsobem.
- Pravidla mají omezit zbytečné obaly a spotřebu primárních surovin. PPWR proto tlačí na méně obalů, více recyklátu a opakované použití.
- Cílem je i sjednotit pravidla v celé EU. Nařízení má nahradit rozdílné národní požadavky jednotným rámcem pro všechny členské státy.
„Třeba krabice na pizzu mohou být problém. Spousta pizzerií je kupuje například v Makru nebo někde na e-shopu a bude se muset určit, kdo je výrobcem těchto krabic,“ uvedla. „Je tam obrovský nárůst administrativy u výrobců víček, etiket, kelímků, krabic na jogurty, u subjektů, jako jsou mlékárny i obchodní řetězce,“ dodala.
Nová pravidla označování podle ní nejsou jen technikálií, ale potenciálně mohou způsobit také tlak na růst nákladů výroby obalů.
Limity na „věčné chemikálie“
Už od srpna zároveň nesmí být na trh uváděny obaly určené pro styk s potravinami, pokud obsahují nadlimitní množství látek PFAS, známých jako „věčné chemikálie“. To je soubor látek, který se kvůli své vysoké odolnosti v prostředí prakticky nerozkládá a může se hromadit v přírodě i v organismech. Látky PFAS typicky obsahují například některé papírové a lepenkové obaly s úpravou proti vodě a mastnotě, jako jsou obaly z fast-foodů, od popcornu apod.
Podle Werbynské však průmysl naráží na zásadní praktický problém. Limity jsou známy, ale firmy podle ní stále čekají na metodiku, podle které se má plnění kontrolovat a měřit. Žádná laboratoř nemůže být akreditována pro metodiku, která ještě není hotová. Testy prováděné dnes tak mohou být jen dočasným řešením a po vydání metodiky se mohou opakovat.
Firmy nenarážejí jen na samotné nové povinnosti, ale hlavně na to, že u řady z nich chybí praktický návod. U recyklovatelnosti si evropské dokumenty podle ní protiřečí a termíny se posouvají, u značení obalů není jasné přechodné období a doprodej, u kontrol chybí určení úřadů i sankční rámec. Nejsou také stanoveny sankce za porušování pravidel ani konkrétní kontrolní orgány.
„Praxe ukazuje, že dochází k proměnlivému výkladu některých ustanovení i těsně před termínem platnosti, což vytváří právní nejistotu a komplikuje plánování investic i implementaci konkrétních opatření,“ říká mluvčí sítě Albert Jiří Mareček.
Společnost Thimm, která vyrábí papírové obaly, uvedla, že je na nařízení dobře připravena a chystá se na změny, které naběhnou v dalších letech. Firma má výhodu, že pracuje s dobře recyklovatelnou vlnitou lepenkou. Jednatel Martin Hejl potvrdil, že některá prováděcí pravidla a metodiky chybí, ale nejde prý o zásadní problém. „Pro řadu firem bude důležité nastavit interní procesy a práci s daty tak, aby byly na nové požadavky dobře připravené,“ řekl.
Konec sítěk na ovoce i fólií na kufry
Největší změny začnou platit od roku 2030. Patří mezi ně třeba požadavek na recyklovatelnost obalů. Ty se rozdělí do skupin A, B či C podle snadnosti recyklace, a od toho se budou odvíjet poplatky pro výrobce.
Z regálů by měly postupně mizet například plastové obaly u menších balení ovoce a zeleniny do 1,5 kilogramu. Typicky síťky nebo vaničky tam, kde pro ně nebude výjimka.
Obchody budou muset víc počítat i s prodejem do vlastních nebo opakovaně použitelných obalů. U větších prodejen nad 400 metrů čtverečních se počítá s tím, že desetinu prodejní plochy vyhradí pro doplňovací systémy, kde si zákazník zboží nabere do vlastní nádoby. „Důležité je, že se to nemá týkat jen potravin, ale veškerého zboží,“ přiblížil provozní ředitel EKO-KOM Petr Šikýř.
PPWR zasáhne také přepravní obaly. U krabic, ve kterých si firmy posílají zboží nebo v nichž e-shopy doručují objednávky, má být zredukován prázdný prostor. Cílem je, aby se zbytečně nepřevážel vzduch. Některá opatření jsou podle Šikýře v některých případech nelogická. „Do obchodu vám přijde paleta, která je zabalená do strečové fólie, která by měla být opakovaně použitelná. To je nesmysl,“ řekl.
Od 12. února 2029 má být zakázána smršťovací fólie používaná na letištích nebo nádražích k ochraně zavazadel při přepravě.
Ubude také obalů pro skupinová balení. Typickým příkladem jsou fólie kolem multipacků nápojů. Regulace má tlačit na to, aby podobné obaly buď zmizely, nebo je nahradila vratná či opakovaně použitelná řešení.
Viditelnou změnou bude i jednotnější značení. Obaly mají nést harmonizované informace o materiálu a třídění, aby spotřebitel nemusel řešit rozdílné symboly v každé zemi.
PPWR také stanovuje, že od roku 2029 musí členské státy zajistit zálohový systém pro jednorázové plastové lahve a plechovky, pokud nesplní vysoké cíle jejich sběru jiným způsobem.
