Hlavní obsah

Macron se snaží zachránit Evropu vzletnými slovy. Jde mu o hodně

Foto: Profimedia.cz

Francouzský prezident Emmanuel Macron při příchodu do sídla EP ve Štrasburku (vpravo).

Reklama

10. 5. 16:40

Neděle ve Štrasburku se nesla ve znamení plánů, nápadů i sebekritiky. Debata o budoucnosti EU by mohla vést až k její reorganizaci. A jedno z hlavních slov má a bude mít Emmanuel Macron. Pravděpodobně.

Článek

Francouzský prezident patřil mezi hlavní řečníky Konference o budoucnosti Evropy. Vedle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, šéfa Evropského parlamentu Davida Sassoliho a portugalského premiéra Antonia Costy. Macron promluvil jako šéf hostujícího státu, konference se konala ve Štrasburku, ve městě, kde se kromě Bruselu schází k jednání europarlament.

V době pandemie se veškerá jednání EP odehrávají v belgické metropoli nebo online. Francouzský prezident dlouhodobě bojuje za uchování Štrasburku jako jednacího města a také oroduje za rychlý návrat do starých kolejí. „Pokud se EP bude scházet už jen v Bruselu, Evropská unie je v ‚prčicích‘,“ řekl Macron v září minulého roku ve Vilniusu.

Macron se dlouhodobě snaží přebírat vedení unijního pelotonu, který s ním dosud táhla německá kancléřka Angela Merkelová, ta ovšem letos na své politické pozici končí. Francouzský prezident se snaží nejen udržet silnou pozici v Unii, je také na začátku ostré prezidentské předvolební kampaně a několik měsíců před evropským předsednictvím, které na Francii spadá na první půlrok příštího roku, tedy těsně před Českou republikou.

„Potřebujeme se z tohoto obrovského šoku v podobě pandemie poučit, potřebujeme zesílit naše společné schopnosti, protože s vhodnou odpovědí můžeme přijít právě na evropské úrovni,“ řekl Macron ve svém dvacetiminutovém projevu (jehož časový limit mimochodem prezident dvojnásobně překročil).

Podle Macrona je evropský projekt nedokončený: „Kritika, výzvy, hádky, nesouhlas, to je to, co nás určuje a co nás také dělá efektivnější“. Evropskou unii považuje za lépe fungující než jiné světové hráče jako Spojené státy americké, Rusko nebo Čínu.

Vlivný bruselský server POLITICO již před několika měsíci analyzoval Macronův přístup k zahraniční a unijní politice. Francouzský prezident je skvělý rétor, aktuální události umí popsat ve společenském až filozofickém kontextu. Svými projevy umí ohromit. Bruselští novináři ho označili jako „think-tanker-in-chief“ (tedy někoho jako „šéfa think tanku“). Odkazují k faktu, že vzletná Macronova slova často nedoprovází konkrétní činy.

Macronova agenda je takříkajíc všeobjímající. Francouzský prezident chce mít hlavní slovo v pokoronavirové ekonomické obnově, klimatických výzvách, digitální reformě, bezpečnosti na internetu i v mezinárodních a především obchodních vztazích, například s Čínou. Francie se snaží angažovat v konfliktech mezi Řeckem, Kyprem a Tureckem, na Náhorním Karabachu i v Libyi.

Diplomaticky však Francii „přebíjí“ jiní hráči, například NATO, Spojené státy americké a v případě Náhorního Karabachu i Rusko.

Jde ale i o vnitrounijní fungování, do kterého se Macron snaží přinést iniciativu. Například dlouhodobě kritizuje přílišnou pomalost evropských mechanismů. Právě v rámci koronavirové krize prý EU nepostupovala dostatečně rychle a právem byla terčem kritiky. Rychlost ale nejde vždy ruku v ruce s „demokracií kompromisu,“ jak Macron unijní počínání popsal. Celkově však EU podle něj v krizi obstála.

Francouzské předsednictví je podle dosavadních plánů také velmi ambiciózní. Důležitou vyjednávací a strategickou pozici převezmou Francouzi v lednu příštího roku po Slovincích a před Českou republikou, v takzvaném triu budou ale navíc se Švédy, kteří přebírají vedení po Česku.

O Macronovi bez Merkelové v podcastu:

„Obnova, síla, sounáležitost,“ zní francouzské předsednické motto. Konkrétní priority ještě francouzská vláda nezveřejnila, prozatím známe pouze témata, kterými se Francouzi chtějí zabývat, a jakou cestou chtějí jít. Důležitá je klimatická politika, sociální politika a digitální transformace.

V průběhu francouzského předsednictví se ale navíc budou konat prezidentské volby, které ve Francii určují nejen hlavu státu, ale složení celé vlády. Emmanuel Macron se pokusí obhájit mandát. Jeho soupeřkou mu, zdá se, bude opět šéfka francouzské krajní pravice Marine Le Penová. V předvolebních průzkumech se „staří známí“ z voleb v roce 2017 začali přibližovat a Macron rozhodně nemá dalších pět let v Elysejském paláci jistých.

Emmanuel Macron, který byl považován za centristického prezidenta, který byl ministrem v levicové vládě, se začal očividně přiklánět více napravo politického spektra. Například připravovaným zákonem o separatismu, který má reagovat na otázky migrace i asimilace, ale otevírá také hodnotové otázky týkající se francouzské republiky jako takové. Téma, které by mohlo přilákat voliče Le Penové.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované