Článek
Noví ministři výrazně obměnili ministerstva, ale i vedení různých státních úřadů, institucí nebo firem. Často do nich instalovali lidi spojené s vlastními stranami nebo lidi, s nimiž spolupracovali v předchozí vládě. A někdy také ty, kteří mají v životopise práci pro Agrofert.
Jako první se měnili takzvaní političtí náměstci, tedy nejbližší ministrovi spolupracovníci. To je běžný postup - na těchto pozicích se přímo očekává, že si každý ministr přivede svoje lidi. Nová vláda ale rychle zasahovala i do vysokých pozic spadajících pod služební zákon. Tedy do pozic expertů, které by se ideálně neměly měnit s nástupem každé nové vlády.
To kontrastuje s tím, jak po svém nástupu postupovala vláda Petra Fialy - ta sice svým voličům slibovala výraznou a rychlou „deagrofertizaci“, za svými plány ale zaostávala. I díky tomu někteří ministři za ANO výrazné změny provádět nemuseli - při návratu na ministerstvo tam stále našli spoustu svých lidí.
Kabinet navíc plánuje, že do budoucna bude moci do úřednických pozic zasahovat ještě rychleji - a to díky zrušení služebního zákona, které se právě projednává ve Sněmovně.
Návrat Babišových „lidí přes zdraví“
Nejvýrazněji do personálií zasáhl premiér spolu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Bleskovou rychlostí odvolali muže, který i přes kritiku odolával 13 let - šéfa Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka. Babiš o Kabátkovi dlouhodobě tvrdí, že je „představitelem éry českého zdravotnictví, která je protkána korupcí a úplatky“.
K odvolání dlouholetého ředitele VZP došlo v momentě, kdy ve správní radě nebyly obsazeny všechny pozice. Její předseda, poslanec a hejtman plzeňského kraje Kamal Farhan (ANO), navíc jeho sesazení ukryl pod bodem „tajné“. Kabátka následně nahradil Ivan Duškov – bez výběrového řízení.
Ministr Vojtěch k tomu řekl, že důvodem k odvolání byly „reputační škraloupy“ VZP z let minulých – následně dodal, že Kabátek ztratil jeho důvěru. Kdo se naopak těší důvěře Vojtěcha i Babiše, je například psychiatrička Dita Protopopová.
Žena, která s Babišem pracovala i v minulosti, vypracovala posudek na jeho syna, podle něhož nebyl způsobilý vypovídat v kauze Čapí hnízdo. Protopopová je aktuálně vládní koordinátorkou pro duševní zdraví, jehož prevenci považují Vojtěch s Babišem za jednu z priorit.
Do funkcí se dostali také dva další lidé blízcí hnutí ANO. Prvním z nich je Vlastimil Vajdák, který nově vede Fakultní nemocnici Brno. Zároveň vede i Fakultní nemocnici u sv. Anny, která disponuje největší porodnicí v Česku. Právě do jejího čela ho v roce 2019 jmenoval ministr Vojtěch. Vajdák byl za minulé Babišovy vlády náměstkem a spolupracoval s ním i na jednom z onkologických projektů.
Druhým favoritem je pak David Šmehlík, člen expertního týmu ANO pro zdravotnictví, který v minulosti dělal Vojtěchovi poradce. Nyní nově vede Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu.
Průvan ve firmách
Ministři hnutí ANO se také hned na začátku pustili do státních firem a dalších institucí, které pod jejich úřady spadají. Na obsazení některých z nich - například České pošty - dohlíží osobně premiér Babiš.
Po nástupu Karla Havlíčka na ministerstvo průmyslu skončil například šéf ČEPS, společnosti odpovídající za přenosové služby. Na místo Martina Durčáka se vrátí Jan Kalina. Do dozorčí rady firmy pak přijde poradkyně premiéra Babiše pro legislativu Michaela Pobořilová, s níž Babiš úzce spolupracuje.
Pod Havlíčkem se mění i vedení CzechTrade nebo dozorčí rady Explosie. Finance pod Alenou Schillerovou se zase zbavily Jaroslava Pantůčka z vedení společnosti MERO.
A úřadoval i ministr vnitra Lubomír Metnar, pod nímž skončil ředitel České pošty, šéf financí a všichni členové dozorčí rady kromě zástupců zaměstnanců. Skončit musel také šéf Balíkovny. Toho nahradil Martin Kment, o němž média píší jako o favoritovi Andreje Babiše.
Zelená krev už teče
Zásadní změny se odehrály na Ministerstvu životního prostředí (MŽP). Rozpočet resortu má klesnout o třetinu, zaměstnanci se propouštěli začátkem roku a další vlna se chystá. Skončila řada vyšších úředníků a byly například sloučeny sekce ochrany klimatu a ochrany životního prostředí.
Na ministerstvo míří řada tváří napojená na Motoristy - jako je například vládní zmocněnec Filip Turek nebo vrchní ředitel sekce technické ochrany životního prostředí Jaromír Wasserbauer, neúspěšný kandidát do Sněmovny za Motoristy.
Na ministerstvo ale vyslal své „tykadlo“ i Andrej Babiš. Za ANO je náměstkem Vladislav Smrž, který na MŽP působil už za ministra Richarda Brabce (ANO). Je navíc bývalým zaměstnancem Lovochemie, chemičky spadající pod holding Agrofert.
Skončili také ředitel České inspekce životního prostředí a šéf Národního parku Krkonoše. Spekuluje se o tom, že se chystá také odvolání šéfa Národního parku Šumava nebo Agentury ochrany přírody a krajiny.
Zásahy se odehrály také v Lesích ČR a ve Vojenských lesích. V obou případech se do vedení vracejí lidé, kteří tyto podniky vedli za Babišovy vlády. A za jejichž vedení tu holding Agrofert získával zakázky.
Tento týden se ve Sněmovně také bude hlasovat o novém složení dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu. Tedy fondu, který rozděluje zemědělské dotace a měl by vymáhat sporné dotace po holdingu Agrofert. Současná dozorčí rada k tomu nedávno vyzvala. Nově má fond vést poslankyně SPD Marie Pošarová.
„Obhájkyně“ Babišova střetu zájmů
Na Ministerstvo místního rozvoje se na post náměstkyně po šesti letech vrátila Olga Nebeská. Když byla ve funkci naposledy, Evropská komise konstatovala, že je premiér Babiš ve střetu zájmů.
Nebeská je podepsaná pod dokumentem, který stanovisko Bruselu popíral. I přes to ale Evropská unie následně konstatovala, že Babiš jako premiér porušoval české i evropské zákony, což potvrdila i finální verze auditu.
Podobnou situaci může ostatně resort Zuzany Mrázové (ANO) znovu řešit. Evropská komise se totiž zabývá řešením střetu zájmů premiéra Babiše a žádá ujištění, že Agrofert nedostane evropské peníze, dokud situace nebude plně vyjasněna.
Na ministerstvu naopak musel skončit vrchní ředitel sekce evropských a národních programů Leo Steiner – stejně jako celá jeho sekce. Steiner byl naopak jedním z mála úředníků ve státní správě, kteří Babišův střet zájmů konstatovali. A rozhodl o tom, že resort má zpětně vymáhat evropské dotace, které získal Agrofert.
Mrázová ho odvolala opravdu bleskově - skončil pár dní po jejím nástupu na ministerstvo. Ministryně ale tvrdí, že jeho konec s dotacemi nijak nesouvisí.
Vedle vedení resortu a jeho sekcí došlo ke změně i v čele Digitální a informační agentury (DIA). Bývalého šéfa Petra Kuchaře nahradil Bohdan Urban, který má k ANO historicky blízko. V roce 2017 začal působit jako ředitel Odboru provozu informačních a komunikačních technologií na Ministerstvu vnitra, kde zůstal i během vlády Petra Fialy.
Za připomínku pak stojí i faktický konec Agentury pro sociální začleňování. Respektovaný vládní tým, který se skládá zhruba ze stovky pracovníků, se snaží ve vytipovaných lokalitách předcházet sociálním problémům. Podle informací redakci mají o práci přijít všichni regionální vedoucí.
Oficiálně má být agentura (dnes odbor sociálního začleňování) spojena s odborem politik bydlení. Ředitelé odborů – Martin Šimáček a Vít Lesák – by pak měli podle zdrojů z ministerstva skončit také.
Kolovratník se dočkal
I na Ministerstvu dopravy stihli v posledních sto dnech řadu personálních změn. Za zmínku stojí například nový ředitel bezpečnosti Jiří Komárek. Ten dříve vedl ostravskou expozituru ÚOOZ, v roce 2016 pak společně s dnešním senátorem Robertem Šlachtou odešel od policie, aby společně budovali hnutí Přísaha.
Tu ale Komárek opustil a nějakou dobu se angažoval v Daňové Kobře v období, kdy Ministerstvo financí řídilo hnutí ANO. Komárek nicméně proslul i svými výroky ohledně kauzy Čapí hnízdo. Tvrdil totiž, že stíhání „je objednané“ a vyšetřovatel je „napojen na mafii“. V dopravním prostředí se pohybuje až od svého krátkého působení v odboru bezpečnosti ČD Cargo, které tehdy vedl právě dnešní ministr Bednárik.
Ten vedle Komárka zvolil i další „známé tváře“. Povolal třeba Lenku Voplatkovou, která je nově šéfkou kabinetu. V minulosti ale na dopravě působila jako náměstkyně Dana Ťoka, kterému dělala už asistentku ve společnosti Skanska. Období Fialovy vlády „přečkala“ v komunikaci Českých drah. Sám Ťok je momentálně v dozorčí radě Českých drah.
Jako kuriózní se pak jeví i příběh náměstka Adama Kalouse. Ten totiž na ministerstvo přišel coby nominant Motoristů, ve skutečnosti je ale bývalým poslancem hnutí ANO. Dočkal se také poslanec ANO Martin Kolovratník, o němž se několikrát spekulovalo jako o možném ministrovi dopravy. Stal se předsedou správní rady Správy železnic a hodlá posílit její kompetence.
Dezinformace? Neřešit
Nová vláda rychle zasáhla proti různým útvarům, které měly na starost krizovou komunikaci, boj s dezinformacemi nebo hybridní hrozby. Na Úřadu vlády obratem skončil odbor strategické komunikace státu.
Ministr vnitra Lubomír Metnar zase zrušil krizový komunikační tým, který koordinoval komunikaci státu třeba při povodních. Ministr zahraničí Petr Macinka zrušil odbor, který měl na starosti sankce a odolnost proti hybridnímu působení.
Na silové a justiční resorty se vrátili lidé, kteří ve státní správě pracovali v dřívějších dobách. Často jde o lidi dříve spojené se Sociální demokracií či s okruhem lidí kolem exprezidenta Miloše Zemana. Například ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, sám původně sociální demokrat, si jako náměstka přivedl bývalého poslance ČSSD a právníka Zdeňka Koudelku, který radil Zemanovi s kauzou Diag Human nebo Klausovi s kontroverzní amnestií. Vrací se také Zbyněk Spousta, bývalý náměstek Marie Benešové.
Ředitelem kabinetu ministra vnitra Metnara se stal sociální demokrat Kamil Neuwirth, který loni neúspěšně kandidoval za Stačilo!. Ministr obrany Jaromír Zůna si zase jako poradce přivedl Michala Moroze, někdejšího náměstka Martina Peciny. Ten však ministerstvo záhy opustil.
Babišova obliba zmocněnců
Také na Úřadu vlády se Andrej Babiš - logicky - obklopil těmi nejbližšími. Jako vedoucí Úřadu vlády se vrátila Tünde Bartha, která s Babišem úzce spolupracuje už od doby, kdy byl ministrem financí. Dobu, kdy bylo ANO v opozici, strávila prací pro Agrofert.
Stejně tak se vrátila další Babišova favoritka - Milena Hrdinková, která zastává funkci zmocněnkyně pro evropské záležitosti. Babiš si obecně potrpí na zmocněnce, kterých má současný kabinet 16. Dva posty obsadili loajální poslanci ANO. Taťána Malá dostala na starosti lidská práva, Robert Králíček zase digitalizaci. Králíček ale minulý týden oznámil, že skončí, protože funkce se nedá skloubit s prací poslance.
Nejvíce se ale poslední dobou mluví o premiérově poradkyni pro svobodu slova Natálii Vachatové. Bývalá politička Trikolory donedávna působila v politické neziskovce Společnost pro obranu svobody projevu a na sociálních sítích aktivně obhajuje Rusko. Jak upozornily Seznam Zprávy, podílela se na přípravě Ruskem inspirovaného zákona proti neziskovým organizacím.
Změny se pak dějí i na poli kultury. Ministr Oto Klempíř například odvolal ředitelku Národní galerie Alicju Knast. Tu v roce 2020 jmenoval exministr Lubomír Zaorálek. Řízením instituce je dočasně pověřená šéfka galerijní sbírky starého umění Olga Kotková.
Jaká další zajímavá jména si ministři přivedli do svých úřadů? Podívejte se:
