Hlavní obsah

Maďaři se uzavřeli. Problémy mají ale podle epidemiologa hlavně doma

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Maďarsko uzavřelo své hranice pro cizince.

Reklama

1. 9. 2020 16:20

S koncem prázdnin se vrací náš pravidelný Středoevropský deník. Úterní vydání přináší mimo jiné podrobnosti o situaci v Maďarsku nebo silné německé výroky na obranu předsedy českého Senátu.

Článek

Do Maďarska jen V4, a pouze s testem

„Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu nedoporučuje cestu do následujících zemí a regionů: Všechny země světa,“ stojí od úterního rána na webu maďarské vlády. Oblastí s „červeným kódem“ je tak pro Maďary nově celá planeta.

Doporučení necestovat kvůli riziku nákazy koronavirem jde ruku v ruce s dočasným obnovením omezení vstupu cizinců do země - Maďarsko totiž v úterý obnovilo kontroly na hranicích. O opatření informovala vláda minulý pátek. Maďarsko hlásí za pondělí 118 nových případů.

Nový zákaz vstupu do Maďarska platí pro všechny cizince, tedy i občany členských států Evropské unie. Výjimku na poslední chvíli získali pouze Češi, Slováci a Poláci, kteří mají v Maďarsku předem rezervovaný pobyt. Do země přijet mohou, musí ale předložit negativní test na koronavirus, který nesmí být starší než pět dnů.

Jako první dostalo povolení Česko. U maďarského premiéra Viktora Orbána ho vyjednal při schůzce ve slovinském Bledu šéf české vlády Andrej Babiš. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó pak v pondělí večer napsal, že se „český příklad“ bude od úterý vztahovat i na občany Slovenska a Polska.

Výjimek pro cizince je ve skutečnosti daleko víc, nutná je ale elektronická žádost. Zákaz ani karanténa se netýkají pendlerů dojíždějících v rámci třicetikilometrové zóny u hranic. Do Maďarska se dostanou i cizinci, pokud jedou k soudu nebo vyřizovat obchod na základě pozvání úřadů.

Přijet mohou i studenti a povolený je cizincům i příjezd kvůli „účasti na sportovních, kulturních nebo církevních událostech velkého mezinárodního významu nebo kvůli rodinným událostem“. Za určitých podmínek je povolený průjezd přes Maďarsko.

Samotní Maďaři, kteří se po 1. září vrací ze zahraničí, musí nastoupit na 14 dní do domácí karantény. Tu si mohou zkrátit dvěma negativními testy na koronavirus. Během karantény musí lidé na dveře od domu či bytu umístit výstražnou červenou ceduli.

Podle maďarského vládního epidemiologa Gergelyho Rösta reprodukční číslo covid-19 v zemi v posledních dnech prudce poskočilo z 1 na 2-2,5. Řekl to v rozhovoru pro Portfolio. Uzavření hranic nepovažuje Röst za dostatečné opatření, zavlečení viru z ciziny totiž stojí jen za 10 procenty nových případů, a „domácí šíření“ je tak i v souvislosti se začátkem školy a vytíženější MHD daleko větší problém.

Epidemiolog, který radí premiérovi, v rozhovoru zkritizoval nedostatečné testovací kapacity a to, že proces testování trvá příliš dlouho.

Zastání od německého ministra

Německý ministr zahraničí Heiko Maas se zastal Česka, kterému Čína kvůli návštěvě Tchaj-wanu pohrozila. „My jako Evropané těsně spolupracujeme. Našim mezinárodním partnerům nabízíme respekt a očekáváme od nich přesně to samé,“ řekl Maas na tiskovém brífinku po boku čínského ministra Wang Iho.

Právě Wang I je autorem ostrých slov na adresu předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila. Ten je právě na návštěvě Tchaj-wanu.

Foto: Profimedia.cz

Ministři zahraničních věcí Německa a Číny.

Česka se zastal i Norbert Röttgen, který vede zahraniční výbor Spolkového sněmu. „Když čínský ministr zahraničí během své návštěvy Německa pronese výhrůžku vůči jinému státu Evropské unie a osobně proti zákonodárci, není to jen diplomatická urážka, ale také urážka demokracie,“ prohlásil Röttgen na Wangovu adresu.

Wang v úterý v Berlíně zopakoval, že je Tchaj-wan čínským teritoriem. „Překročil červenou čáru. Čína musí svou suverenitu a teritoriální integritu bránit,“ řekl pak Wang o Vystrčilově cestě.

81 let od nejkrvavějšího konfliktu světa

V úterý uplynulo 81 let od začátku druhé světové války. Přepadení Polska nacistickým Německem si připomněli polští politici časně ráno v Gdaňsku na poloostrově Westerplatte. Právě Westerplatte je považované za symbolické místo začátku války. 17. září pak na základě dohody s nacisty vpadl Polsku do zad Sovětský svaz.

Premiér Mateusz Morawiecki se ráno zúčastnil připomínky ve Wieluni, která se stala jedním z prvních cílů německých bombardérů. Výročí se hojně věnují i polská média. Například server Onet.pl v úterý přinesl srovnání válečných sil Polska a Německa.

S výročím souvisí i výrok poslance vládnoucí konzervativní trojkoalice Arkadiusze Mularczyka. Ten v minulém volebním období vedl parlamentní skupinu pro odhad výšky odškodnění, které má Polsku od Německa náležet za škody způsobené během války.

Zpráva, která válečné škody vyčísluje, je podle aktuálního vyjádření Mularczyka hotová a v současnosti se překládá do angličtiny a němčiny. Podle tři roky starého odhadu serveru Onet by mohl činit součet všech ztrát, tedy materiálních i lidských, až 3 biliony zlotých. V přepočtu tedy přes 18 bilionů korun.

Politická diskuse o válečných reparacích začala v Polsku v létě 2017, kdy téma otevřel předseda vládnoucí strany PiS Jarosław Kaczyński. Nároků na odškodnění se vzdala vláda komunistického Polska už v roce 1953.

Dnešní vládní politici v posledních letech spekulovali o tom, že se to týkalo pouze území tehdejší Německé demokratické republiky. Německá vláda to odmítla, jednostranná polská deklarace z roku 1953 se podle ní vztahuje na území celého Německa. Předchozí polské vlády na věc nahlížely stejně, kabinet to potvrdil například v roce 2004 a ministerstvo zahraničí znovu v roce 2015.

Varšava schválila velvyslance

S výročím začátku války tak trochu souvisí i obsazení postu německého velvyslance ve Varšavě. Polské ministerstvo zahraničních věcí po měsících otálení schválilo Arndta Freytaga von Loringhovena. Podle polských médií úřad nestandardně s potvrzením, takzvaným agrémentem, vyčkával kvůli velvyslancově rodinné historii.

Foto: Profimedia.cz

Arndt Freytag von Loringhoven

Otec nového ambasadora, Bernd Freytag von Loringhoven, totiž působil od roku 1944 do konce dubna 1945 jako pobočník velitele pozemních vojsk v bunkru vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera, kde připravoval denní porady o vojenské situaci. Ke zpoždění mohlo dojít i kvůli vypjaté kampani před červencovou volbou polského prezidenta.

Arndt Freytag von Loringhoven byl v letech 2014 až 2016 německým velvyslancem v České republice a poté pracoval jako koordinátor tajných služeb pro NATO.

Rakousko chce očkovat od ledna

První očkování proti koronaviru by se v Rakousku mohlo uskutečnit v lednu, pokud to umožní příznivé okolnosti. V úterý to řekl rakouský ministr zdravotnictví Rudolf Anschober. Do konce roku by podle něj mohla mít země k dispozici 600 000 dávek očkovacích látek pro 300 000 lidí.

Redaktoři se loučí

Většině redaktorů maďarského serveru index.hu, kteří skončili na protest proti vyhazovu šéfredaktora Szabolcse Dulla, skončila v pondělí výpovědní lhůta. Redakce označila Dullův vyhazov za neakceptovatelný a za porušení jedné ze dvou hlavních podmínek nezávislosti redakce: nezasahování do obsahu a nezasahování do personálního složení týmu.

Zhruba šest desítek zaměstnanců se teď rozloučilo fotografií na Facebooku. Index.hu zůstával jedním z mála maďarských médií kritických vůči vládě premiéra Viktora Orbána a jeho straně Fidesz.

Slovenští Romové vyhráli u evropského soudu

Evropský soud pro lidská práva přiznal odškodnění dvěma slovenským Romům za jejich brutální zmlácení během policejní razie v osadě Budulovská v červnu 2013. Podle informací deníku SME má stát každému z mužů zaplatit odškodnění 20 tisíc eur a dalších 6500 eur za náklady na právníky a administrativu.

Zatímco evropský soud rozhodl ve prospěch mužů, na Slovensku čelí obžalobě z křivé výpovědi proti policistům. Muži uvedli, že je policisté bili obušky a použili proti nim elektrošoky. Slovenská ombudsmanka Mária Patakyová dříve označila policejní akci za represivní a způsob jejího vyšetřování za nespravedlivý.

Operace se zúčastnilo 63 policistů. Mělo jít o pátrací akci, v osadě se ale žádná hledaná osoba nenašla. Na místě po policii zůstali zničené přístřešky a zranění lidé. Šest Romů skončilo na policejní stanici. Místní mluvili o policejní odplatě za konflikt, během něhož jeden Rom hodil kámen na policejní auto.

Podle serveru Aktuality.sk jsou nejasnosti kolem vyšetřování policejního postupu jednou z největších kauz tehdejší vlády Roberta Fica.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované