Hlavní obsah

Mádl glosuje Slavii: Gól z ofsajdu smrděl sírou, ale smazanými tweety Tvrdík na silnějšího psa nevyzraje

Ilustrační foto.

Reklama

15. 8. 2018 10:59

Slavia v kvalifikaci Ligy mistrů v duelech s Dynamem Kyjev neuspěla, cítí křivdu.

Článek

Fotbalová Slavia prožívá v posledních letech díky stamilionovým čínským investicím svoji renesanci. V květnu 2017 slavila mistrovský titul, potřetí v řadě nyní po předchozí pauze, čítající sedm let, zkouší štěstí v evropských pohárech.

V nohách a hlavách má teď právě uskutečněné souboje s Dynamem s výsledky 1:1 a 0:2. A nutno říct, že narazila na realitu tvrdou a neprostupnou jako beton. A to hned ve dvou rovinách, jak sportovní, tak i zákulisní.

Na hřišti potkala zkušený tým s velkou efektivitou hry. Tomu ještě tým Jindřicha Trpišovského nějakým způsobem čelit dokázal.

Jenže k fotbalu, bohužel, neoddělitelně patří i jeho zákulisí, spletitá síť vztahů poskládaných do zavedené hierarchie. A Slavia se může, dost možná oprávněně, domnívat, že se právě tahle mocenská energie obtiskla do výkonu rozhodčích, kteří Pražany do finální fáze kvalifikace o Ligu mistrů prostě nepustili.

I na tomto poli se dá bojovat, obvykle na bázi dlouhodobé diplomatické mise. Že Slavia ještě není dostatečně vyzrálá zejména ve svém funkcionářském kádru, potvrdil její vrcholný představitel Jaroslav Tvrdík v úterý večer hysterickými tweety, ve kterých nepřímo označil organizaci UEFA za mafii, navíc jejího místopředsedu Surkise, bratra majitele Dynama Kyjev, vyzval k odstoupení. Do rána pak tyto výplody, kterým sice fanoušci zatleskají, jenže Slavii jako klubu asi velký užitek nepřinesou, Tvrdík ze svého účtu vymazal.

Foto: Twitter

Ilustrační foto.

Coby tehdy úřadující český šampion tloukla Slavia na brány Ligy mistrů už loni. Se štěstím zvládla duely s běloruským Borisovem a pak doplatila na neproměňování šancí v zápasech s kyperským APOELem. Zbytek podzimu pak strávila ve skupině Evropské ligy.

Tentokrát se Slavia jako vicemistr objevila v nemistrovské větvi kvalifikace o Ligu mistrů. Díky úpravě systému a síle českého koeficientu s vědomím, že když to nevyjde, má jistou přinejmenším opět skupinu Evropské ligy.

Los Slavii příliš nepřál, Dynamo Kyjev je tým, který je v evropských pohárech jako doma, v posledních 10 letech pokaždé hrál ve skupinové fázi ať už Ligy mistrů, či Evropské ligy. A každý ten zápas, každá úspěšná kvalifikace s sebou nese obrovskou zkušenost, kterou Slavia zatím teprve sbírá.

Ale lepší se. Pod vedením trenéra Jindřicha Trpišovského výrazně přidala na atletičnosti, díky lepšímu fyzickému fondu může být Slavia na hřišti agresivnější, soupeři nepříjemnější. Co stále chybí, je větší efektivita. Nákladné letní posily se do týmu stále spíše zakomponovávají, Rumun Baluta šel nyní na hřiště jako střídající hráč, Nigerijec Olayinka nebyl ze zdravotních důvodů k dispozici. I tenhle střípek do mozaiky pak mohl hrát svoji roli.

Připomeňme si, s jakými cíli Jindřich Trpišovský v zimě ve Slavii začínal:

Rozhovor s Jindřichem Trpišovským. (Video: Luděk Mádl, Seznam Zprávy)

Podstatné je, že pokud chce Slavia prorazit na mezinárodním poli, chybí jí k tomu nejspíš v první řadě špičkový hrotový útočník, nějaká ještě vyšší klasa než zasloužilá legenda jménem Milan Škoda nebo brejkovější typ Stanislav Tecl. Právě „góloví zabijáci” jsou tím nejcennějším zbožím na fotbalovém trhu a právě tenhle nákup ještě Slavii nejspíš schází.

Aby když se její hráč ocitne těsně před bránou, neskončila obrovská šance tak, jako v úterý v podání Tomáše Součka, kdy vyšla vniveč. Na téhle scéně totiž Slavia nikdy nebude mít takových střeleckých šancí třeba dvacet jako v utkání české ligy.

A ještě jedna věc by jí pomohla: Kdyby udržela linii herní agresivity a zároveň omezila počet faulů, jinými slovy, aby hráči byli schopni odebírat soupeři balony čistým způsobem. Třicet odpískaných slávistických faulů v Kyjevě se sice částečně může svádět na nepřízeň rozhodčího, ale i tak jde o číslo poněkud obludné.

Ohledně rozhodčích zdvihali slávisté významně obočí už před týdnem v Edenu, kdy anglický sudí Pawson nepřerušil hru ve chvíli, kdy byly na ploše dva míče, někteří slávisté v očekávání hvizdu přestali hrát – a Dynamo vstřelilo branku. V poslední minutě pak červenobílí srovnali z penalty, což je opět trochu uklidnilo.

Jenže v kyjevské odvetě se ani nerozkoukali a v 11. minutě inkasovali po standardní situaci velmi lacinou branku po trochu naivním způsobu bránění. Cíl zněl jasně, vyrovnat a vynutit si tak například prodloužení. Ostatně nic se neměnilo na tom, co slávisté věděli už před utkáním, a sice že k postupu minimálně jeden gól budou muset zaznamenat.

A ještě před půlí míč do sítě zásluhou Stanislava Tecla opravdu dostali. Zdálo se, že branka bude uznána, asistent už nabral směr ke středové čáře – když v tom došlo ke změně postoje rozhodčího a hlavní sudí odpískal slávistický ofsajd.

V okamžiku přihrávky střelec Tecl v ofsajdovém postavení nebyl, ale jeho spoluhráč Deli ano. Právě tuto skutečnost si nejspíš hlavní sudí v komunikaci s asistentem dodatečně ověřil. A pak odpískal ofsajd, protože se Deli zapojil do herní situace, ocitl se v kontaktu s jedním z bránících hráčů Dynama, který skončil na zemi a nemohl tak Teclovi zabránit v jeho průniku. Podstatné je, že Deli „proměnil” svou ofsajdovou pozici v aktivní ofsajd, a proto sudí správně branku neuznali.

Aranžmá celé scény, kdy rozpor s pravidly nebyl shledán hned, ale až se zpožděním, logicky podnítilo ve slávistickém táboře vlnu ukřivděných emocí, podrženou ještě karetními tresty a vykázáním asistenta Köstla z lavičky na tribunu.

Na pocitu ukřivděnosti přidala Slavii i neodpískaná ruka soupeře na samé hraně pokutového území ve 45. minutě.

A přelepku „Jednoznačně oprávněný” získal pak slávistický pocit křivdy v 74. minutě, kdy Besedin skóroval po naprosto jednoznačném ofsajdu.

UEFA už za předsedy Michela Platiniho jednoznačně odmítala cestu videorozhodčího, sázela spíš na brankové sudí. Ani pod předsedou Čeferinem nebyl dosud systém VAR implementován ani do základní fáze Ligy mistrů, natož do kvalifikací. Být tomu naopak, kyjevská branka na 2:0 by nikdy nemohla platit.

Ano, i s videem se dají dělat různá kouzla a čáry, jak potvrdil třeba víkendový ligový duel Plzeň-Zlín, ve kterém jediný gól domácích padl poté, co domácí Řezník v ofsajdové pozici šel do souboje s brankářem a proměnil ji v aktivní ofsajd. Jenže videosudí přehlédl tu ofsajdovou pozici a branka byla chybně uznána.

Šlo tedy o situaci, jež byla do značné míry podobná té s Teclovým neuznaným gólem. Jen byla posouzena opačně. A v daném kontextu nahrála těm, kteří tvrdí, že rozhodčí si v takto nepřehledných situacích obvykle vyberou výklad, který se jim hodí. Podle slavného výroku, který bývá mylně připisován Ivanu Horníkovi, ale v policejních odposleších zkraje tisíciletí jej ve skutečnosti pronese delegát Vlček. Ano, pamatujete si ho správně, onen výrok olepený v originále silnou vulgaritou zní: Silnější pes m..á.

Tím se pomalu dostáváme do roviny zákulisní, zmíněné v úvodu. Dynamo Kyjev ovládají bratři Surkisové, starší z nich Grigorij je v Česku dobře znám svým představením na valné hromadě Fotbalové asociace ČR letos v Nymburce, kdy z nadřazenosti svých funkcí ve FIFA a UEFA přijel otevřeně a nevybíravě vyhrožovat moravským delegátům, že pokud neustoupí ze svých pozic při vyjednávání o nových stanovách, nastane apokalypsa.

V 90. letech pak Surkisové prosluli aférou s úplatky a drahým kožichem, který od nich měl dostat darem španělský sudí Lopez Nieto.

To vše vytvořilo kontext, do kterého předseda slávistického představenstva Jaroslav Tvrdík přišel se svými tweety nejen o tom, že by měl Surkis odstoupit ze své funkce.

Foto: Twitter

Ilustrační foto.

Na jednu stranu lze jeho slova jistě hodnotit jako otevřený statečný postoj, jemuž bezpochyby tisíce fanoušků zatleskají. Na straně druhé, při znalosti procesů, jež jsou v UEFA a jejích soutěžích standardní, publikace takového prohlášení hraničí takřka se sebevraždou. Což asi Jaroslav Tvrdík pochopil přes noc, kdy své výroky na Twitteru smazal. Ovšem až poté, co si jich všimla agentura ČTK a publikovala je četná česká média. Takže vrátit zpátky už jaksi nejdou.

Domnívat se, že by volání po nápravě zkažených poměrů vedlo opravdu k Surkisově odstoupení a nějakým nápravným procesům uvnitř UEFA, je samozřejmě zcela naivní. Ať už je UEFA, jaká je, velmi háklivě si střeží svoji image a na skandování „UEFA Mafia” reaguje mastnými pokutami.

Na to, aby se do ní takovým způsobem jako Jaroslav Tvrdík veřejně opírali šéfové klubů, opravdu není zvyklá. A jistě mu za to nebude děkovat. Naopak. Slavia se teď může připravit na to, že při všech regulačních řízeních s pečetí UEFA, ať už se budou týkat pasportizace stadionu, posuzování finanční fair play a všeho, na co si vzpomenete, nedostanou nyní červenobílí lidově řečeno „ani deko”, musí se připravit na nulovou toleranci ve všech směrech. A to i na poli nejviditelnějším, tedy na hřišti v režii rozhodčích, kteří Slavii budou pískat Evropskou ligu.

Pokud chce Slavia změnit zkažený fotbalový svět, zatleskejme ji a podpořme ji. Začít by ale měla doma, kde svou ekonomickou sílu a historickou tradici může uplatnit s mnohem větší nadějí na úspěch, na evropské scéně v čelním střetu s UEFA valnou šanci nemá. Místo ojedinělých líbivých výkřiků na Twitteru to ale bude vyžadovat trpělivou práci, rozvahu a zkušenosti. A nikoli nevyzrálost, kterou se v úterý večer „blýskl” i další člen slávistického představenstva Tomáš Buzek (viz jeho tweet na konci článku). Takhle se Slavia evropské velikosti opravdu nedobere, ať už by se mohla cítit jakkoli ukřivděná. A ani tady už moc nepomůže, když po několika hodinách svůj tweet smažete.

Foto: Twitter

Ilustrační foto.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované