Ruinu starého mlýna u zámku v Břeclavi nahradil moderní bytový dům stejného tvaru

Krajina kolem Břeclavi je vyhlášená svou malebností. Meandry řeky Dyje obklopují lužní lesy protkané klikatými vodními toky, umělými kanály a rybníčky, ne nadarmo si zdejší chráněná krajinná oblast Soutok vysloužila přezdívku Moravská Amazonie.

Oblast s unikátní přírodou se zde navíc částečně překrývá s uměle dotvořenou krajinou Lednicko-valtického areálu, památky UNESCO. Ten je kromě zámků v Lednici a Valticích známý řadou menších romantických staveb z 19. století, rozesetých po kraji a propojených cestami.

Původně mezi ně patřil i břeclavský zámek, z renesanční podoby přestavěný Lichtenštejny na umělou zříceninu. Dnes stojí mimo jeho památkově vymezené území, sousedí s ním pivovar nebo zimní stadion.

Od 16. století byla v místech známá také mlynářská živnost, jež fungovala jako součást hospodářského zázemí panství. Zámecký mlýn byl rozkročený na oba břehy náhonu, přivádějícího vodu z odlehčovacího ramena Dyje.

V 19. století ho vlastnili Lichtenštejnové a provozovala ho firma Markus Hoffman a synové. V roce 1905 vyhořel a byl znovu obnoven, na konci desátých let 20. století si jej pronajal Jan Vrána z Moravské Nové Vsi. Po druhé světové válce už v živnosti nepokračoval a emigroval do USA. Stavba si však díky němu vysloužila přízvisko Vránův mlýn.

V provozu byl až do 50. let minulého století a poté fungoval jako sklad. „Na konci 80. let 20. století mělo dojít k přeměně na ředitelství a hotel družstva Jednota, do čehož bohužel zasáhla revoluce 1989, a záměr se neuskutečnil,“ píše se na webu Vodnimlyny.cz.

Po privatizaci v 90. letech mlýn získal soukromý vlastník, ale nevyužíval jej. Stavba tak dlouho chátrala, nocovali v ní narkomani a bezdomovci. Dle ČTK město přimělo majitele areál oplotit a snažilo se s ním jednat i o odkupu, ale sešlo z toho kvůli neshodě na ceně.

Dílo zkázy dokonal požár v roce 2008, který stavbu poškodil natolik, že se z ní stala úplná ruina.

Až před čtyřmi lety se našel nový zájemce – holding AF Group, který se dříve podílel třeba i na záchraně sklárny Květná. Areál koupil s tím, že chce na místě vybudovat bytový dům.

„Když jsme se na Vránově mlýně byli podívat, zjistili jsme, že to místo je ve velmi špatném stavu. Byla to ruina, pohybovali se tam bezdomovci a celá lokalita působila zanedbaně,“ popisuje Josef Anovčín, jednatel společnosti Resort Zámecký mlýn z AF Group.

Investor však v místech cítil genia loci a měl zájem dobře umístěnou, i když zanedbanou lokalitu znovu oživit. Ukázalo se, že mlýn už nebude možné zachovat. Proto bylo nutné vymyslet novostavbu, která na něj naváže a kouzlo místa zachová.

S tímto úkolem firma oslovila architekta Tomáše Havlíčka z ateliéru Létající inženýři. Ten se pro projekt nadchl a na přání investora přišel s návrhem novostavby, která vychází z tvaru historického mlýna.

„Pro nás byl projekt výjimečný především svým místem, těsnou blízkostí zámku a napojením na Lednicko-valtický areál. Nová budova vychází ze siluety původního mlýna a snaží se zachovat jeho ‚tvarovou paměť‘. Právě tímto přístupem jsme chtěli udržet genius loci místa a přenést ho do současnosti,“ přibližuje architekt Havlíček.

Architekt spolu s investorem se snažili, aby novostavba do místa dobře zapadla, nepůsobila jako izolovaný dům, ale jako součást celku. Architektonické řešení vychází z původní siluety mlýna a zachovává významné prvky, jako je vodní náhon, součástí novostavby se staly i některé historické konstrukce.

Velká část areálu má sedlové střechy, což je pro práci Tomáše Havlíčka celkem typické. I když křídla bytového domu tvarově vycházejí ze starého mlýna, šachovnicový rastr velkých tmavých oken a lodžií v bílých fasádách mu dává současný a navíc svébytný výraz, jaký novým bytovým domům mnohdy chybí.

„Pracovali jsme i s materiály, které jsou pro dané místo typické, například se žulovou dlažbou v návaznosti na zámek a jeho okolí. Samozřejmě je to nová stavba, takže některé věci jsou současnou interpretací, ale snažili jsme se od původního charakteru nijak zásadně neuhnout,“ říká Anovčín.

Stavělo se od přelomu let 2023 a 2024 do konce loňského roku. Výsledkem je moderní komplex o objemu více než 30 000 metrů krychlových, který nabízí 49 bytů a 19 apartmánů doplněných o podzemní garáže a veřejné prostory.

Důležitou součástí návrhu byla také udržitelnost. Projekt využívá moderní technologie, jako jsou fotovoltaické panely, tepelná čerpadla a rekuperační systémy a je navržen v energetické třídě A. Čtyři z křídel komplexu uzavírají vnitřní dvůr se soukromou zahradou. Fasády, které do ní směřují, mají pavlačové uspořádání a část z nich je obložená dřevem.

Projekt už zaujal i odborníky, získal třetí místo v soutěži Stavba roku Jihomoravského kraje 2025 v kategorii bytové domy.