Tudy se toulal Ota Pavel. Vydejte se o víkendu na tradiční pochod v jeho stopách

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tohle je kraj, kde se po pár krocích snadno přenesete desítky let do minulosti. Do podmanivé atmosféry knih o krásných srncích, zlatých úhořích a chytání ryb na břehu řeky, kde byste klidně mohli potkat převozníka Proška, kterého ve filmu Smrt krásných srnců ztvárnil Rudolf Hrušínský. Sama se do těchto míst každý rok vracím alespoň jednou.

Vy můžete teď o víkendu milované končiny Oty Pavla poznat díky tradičnímu pochodu. Stačí zvážit síly a vybrat si jeden z okruhů v délce 10, 15 nebo 20 kilometrů, které stoupají do smíšených lesů nad řekou, aby se k ní nakonec zase vrátily.

Tradice turistického pochodu Krajem Oty Pavla vznikla už v polovině osmdesátých let, deset let po autorově předčasné smrti. V sobotu 21. června se bude konat už čtyřicátý ročník. Spisovatel a sportovní novinář Ota Pavel údolí Berounky mezi Rakovníkem a Berounem měl moc rád a často o zdejším kraji psal.

Ač rodák z Prahy, strávil u zdejší řeky část dětství v domku u branovského přívozu, proslavil i hospodu U Rozvědčíka opodál na druhém břehu v Nezabudicích. Vracel se sem i v dospělosti, když mu duševní nemoc znemožnila pracovat. Tehdy jezdíval do Kouřimecké rybárny s přívozem. Právě v této krajině se odehrávají jeho autobiografická díla Smrt krásných srnců nebo Jak jsem potkal ryby.

Všechny tři trasy pochodu jsou okružní. Začínají a končí na stejném místě, u sokolovny v Branově. Všechny rovněž míří na jih, dál od řeky, k níž se společně opět vrací na poslední, ovšem nejkrásnější úsek.

Desetikilometrový okruh ocení třeba rodiny s dětmi nebo senioři, kteří se necítí na dlouhé pochody – u hájovny na Branovských vratech proto musí zabočit doprava. Na trase je čeká například bývalé hradiště známé coby Propadený zámek, před cílem minou Šímovu skálu a jez s Nezabudickým mlýnem.

Uprostřed trasy a na konci je třeba zdolat mírné stoupání, celkově jde zhruba o 250 metrů dolů i nahoru. Okruh se dá urazit zhruba za tři a půl hodiny rychlejším tempem, pokud půjdete zvolna, počítejte spíše s pěti hodinami.

Středně dlouhý, patnáctikilometrový, okruh u hájovny na Branovských vratech pokračuje po silnici do Karlovy Vsi, na jejímž konci je třeba prudce zabočit doprava a pokračovat k lovecké chatě Emilovna, odkud už chybí jen kousek k napojení na nejkratší okruh.

Ten nejdelší okruh, dvacetikilometrový, přidává ještě kus cesty skoro pod vrch Roudný, odkud míří rovněž na Emilovnu. Tato trasa se zhruba 450 metry převýšení se dá ujít za šest a půl hodiny, pokud si budete držet svižné tempo bez zastávek, jinak počítejte spíše s osmi až devíti hodinami.

Na všechny tři trasy se vyráží po registraci u sokolovny v Branově mezi sedmou a desátou hodinou ranní. Zápisné není vysoké, děti a senioři platí na místě třicet korun, dospělí padesát. Organizátoři zároveň rozdají propozice, aby po cestě nikdo nebloudil. Na cestu se dá vyrazit i na kole, ale okruhy jsou primárně myšlené pro pěší účastníky.

Trasy se ve formátu GPX dají rovněž stáhnout ze stránek pochodu. Otevřít je můžete v mobilní aplikaci Mapy.cz. Stačí soubor stáhnout do mobilu, extrahovat a načíst do Map, kde si ho uložíte, abyste se k trase mohli průběžně vracet. Vyplatí se stáhnout si mapu Česka v offline verzi, nebudete pak muset řešit signál či spotřebu dat.

U sokolovny organizátoři zajistili občerstvení. Na trase si můžete koupit něco na zub nebo na žízeň v chatkách pod Branovem, případně v kempu Branov, oboje víceméně před cílem. Na trase jinak nejsou žádné hospody nebo kiosky, proto je dobré vybavit se dostatkem jídla a pití.

V cíli si mohou účastníci pochodu užít hudbu Brass Bandu, hrát bude od jedenácti do tří odpoledne, od sedmi večer vystoupí rakovnický Ideal Band, za jeho vystoupení se bude platit stokoruna. Mezitím v jednu odpoledne proběhne slavnostní ceremoniál u pamětní desky Oty Pavla.

Do údolí Berounky se dá skvěle dostat vlakem z Prahy, Berouna nebo Rakovníka, ale přímo v Branově zastávka není – nejbližší je v Roztokách u Křivoklátu vzdálená tři a půl kilometru. Pěší přesun zabere zhruba 70 až 80 minut, terén je celkem kopcovitý. Na start pochodu se tak nejsnáze dostanete autem, zaparkovat budete moci na místním fotbalovém hřišti. Případně můžete využít kyvadlovou dopravu - autobus bude přistaven už v sedm ráno u vlaku v Roztokách, zpátky z Branova na tamní nádraží pojede už v půl třetí. Využít ho k absolvování nejdelší trasy zvládnou jen zdatnější chodci.

Přímo v Branově sice je autobusová zastávka, ale o víkendu sem veřejná doprava nejezdí. Z Luhu jezdí přívoz do Nezabudic na protějším břehu, v červnu jezdí každou sobotu od 9 do 18 hodin, v neděli od 9 do 16 hodin, přes léto pak denně.

Pamětní desku Oty Pavla, na které stojí „Tento kraj miloval, v něm pobýval a o něm psal“, najdete na stěně branovské sokolovny. V závěru pochodu můžete také zavítat do pamětní síně Oty Pavla dole V Luhu pod Branovem v někdejším domku převozníka Karla Proška. Do cíle to už budete mít necelý kilometr. Prošek v druhé polovině 30. let pronajal půlku svého obydlí rodině Popperových, což bylo původní příjmení Oty Pavla. Dům převozníka Karla Proška, který zemřel v roce 1956, v 80. letech zrekonstruovali autorovi nadšenci.

Už mimo tratě tradičního turistického pochodu na pravém břehu Berounky, ale o dost dál proti proudu, stojí i Kouřimecká rybárna. Rovněž bývalé převoznické obydlí, dnes chráněné coby kulturní památka.

Sem Ota Pavel jezdil v posledních letech svého života k Jaroslavu Zýkovi. Jeho rodině dodnes patří samota stojící mimo běžné turistické cesty. Přístupná není, ale vidět ji můžete přes řeku, pokud někdy zavítáte do nezabudické hospody U Rozvědčíka. Z Branova je sem docela daleko, něco přes osm kilometrů.

Pokud vás nelákají masové pochody – na pochod Krajem Oty Pavla obvykle dorazí kolem sedmi set lidí -, můžete se sem zatoulat jindy. Krásná krajina stojí za návštěvu prakticky v každé roční době. Doporučuji ale se alespoň jednou vydat právě po stopách této túry. Vede totiž mimo turistické značky, a tak se dostanete na místa, která byste za jiných okolností spíše minuli.

Nebo se pro změnu můžete více držet řeky Berounky a užívat si výhledů na ni. Nádherná je třeba procházka od vlakové stanice v nedalekých Roztokách u Křivoklátu do Zbečna, je jen na vás, zda si ji proložíte návštěvou hradu v Křivoklátě. Dlouhá je zhruba osm a půl kilometru a víceméně celá vede po turistických značkách. Ve Zbečně se můžete stavit na Hamousově statku a podívat se, jak se poblíž řeky žilo ještě v devatenáctém století.