Unikátní sněhová mapa: Na Kvildě už nebyly dva metry skoro 40 let

Do obce Řeka mezi Třincem a Frýdkem-Místkem se dříve sjížděli lyžaři ze širokého okolí. Jenže pak i do tohoto koutu republiky dorazil covid-19 se všemi omezeními proti šíření pandemie. Následovaly nepříliš vydařené zimní sezony s nedostatkem sněhu. A k tomu se přidaly další potíže, včetně konkurence nedalekých polských sjezdovek.

Dnes se na lyžování v Řece už pouze vzpomíná. „Lyžování u nás opravdu skončilo,“ potvrzuje starosta Tomáš Tomeczek. Nejsou to ani dva roky, co se dozvěděl, že majitelé tamního areálu ukončili provoz a začali se zbavovat nevyužívaného vybavení, jako byly třeba rolby.

Starosta uznává, že pro provozovatele by se asi ekonomicky nevyplatilo pořídit si sněhová děla na umělé zasněžování. Ale z jeho povídání je patrné, že ho to mrzí. Areál byl přes zimní měsíce tradičním turistickým lákadlem, z něhož „žily“ rovněž místní penziony nebo restaurace.

„Přitom letos nebyly podmínky vůbec špatné, od Vánoc mrzlo, sníh také napadl. Kdyby se k tomu pustila sněhová děla, lyžovat by se klidně mohlo,“ konstatuje starosta Tomeczek. Ovšem v půlce února, kdy by díky jarním prázdninám měla zimní sezona gradovat, byla obec včetně okolních svahů stejně zase bez sněhu.

A to tu nemají špatné přírodní podmínky. Horní část lanovky leží v nadmořské výšce téměř tisíc metrů, ta dolní přibližně 660 metrů. I tak se ukazuje, že spoléhat se výhradně na přírodní sníh už není možné. A to takřka nikde v republice. „Sněhové podmínky nejsou takové, jako bývaly kdysi,“ dodává Tomeczek.

Podobnou zkušenost mají rovněž v obci Dolní Lomná nedaleko Jablunkova. Původně tam fungovaly dva lyžařské areály, ten v nižší nadmořské výšce skončil poté, co povodeň na podzim 2024 zničila potřebné zařízení na zasněžování.

„Když jsem se ale nedávno bavila s bývalým provozovatelem, říkal, že by měl v letošní sezoně stejně otevřeno jenom pár dní. Sněhové podmínky se opravdu hodně změnily,“ říká tamní starostka Eva Sikorová.

Dokládá to i unikátní mapa Seznam Zpráv, která s využitím dat Českého hydrometeorologického ústavu názorně ukazuje vývoj sněhové pokrývky za více než 70 let na bezmála 140 místech republiky.

Právě v Jablunkově, který se nachází jen asi šest kilometrů od Dolní Lomné, ležely v minulých letech běžně desítky centimetrů sněhu. Půl metru i více nebylo nic výjimečného. Například ještě 6. ledna 2002 tam bylo 86 centimetrů. Současnost? Sotva centimetr, ale spíše ani to ne.

Šumavská Kvilda je podle Wikipedie nejvýše položenou obcí v Česku, leží ve výšce 1065 metrů. Vzhledem k tomu, že jde současně o jedno z nejchladnějších míst v zemi, mohlo by se zdát, že tady musejí být přes zimu zavalení sněhem.

Jenže realita je hodně odlišná. Rekord ve výšce sněhové pokrývky je už hodně „vousatý“, pochází ze 17. března 1988, tedy z doby před 38 lety. Tehdy zde leželo 225 centimetrů sněhu.

Tamní starosta Radek Thér v obci tehdy ještě nežil. Ale když byl nedávno měřit výšku sněhu na hraničním hřebenu, vyšlo mu 65 centimetrů. „To je samozřejmě hodně málo, běžné by teď bylo, kdyby tu ležel více než metr,“ říká Thér. Na Kvildě je také lyžařský areál, který v polovině února hlásil, že se na sjezdovkách nachází 30 až 70 centimetrů sněhu.

Podle průzkumu z loňského dubna, který zveřejnila Asociace horských středisek ČR, se lyžování nebo snowboardingu aktivně věnuje asi 2,2 milionu Čechů. Další lidé vyrážejí na sjezdovky příležitostně. Asociace tvrdí, že tyto zimní sporty mají i přes postupné snižování sněhové pokrývky zajištěnu budoucnost pro další desítky let, a to díky umělému zasněžování. Uznává sice, že některá menší horská střediska mohou zaniknout, ale na celkovou nabídku sjezdovek by to nemělo mít zásadní dopad.

„I když podle prognóz v dalších 40 letech ubude zhruba 25 procent sněhové pokrývky, počet mrazových dnů, které jsou pro technické zasněžování zásadní, zůstane více než dostatečný,“ uvedla asociace.

V tuzemsku podle ní funguje okolo 150 lyžařských středisek. „Lyžařské středisko s dostatečným zdrojem vody nebo akumulační nádrží je schopno díky modernímu technickému zasněžování připravit potřebnou vrstvu sněhu na páteřní sjezdovky za přibližně pět dnů a dalších pět až 10 dnů potřebuje k přípravě ostatních sjezdovek. A takový počet mrazových dnů by měl jistě být i v budoucnu,“ odhadla asociace.

Podle šéfa zmíněné asociace Libora Knota se technologie pro výrobu sněhu navíc zásadně zlepšují. Existují dokonce i systémy, které fungují v plusových teplotách – například kontejnery vyrábějící sníh, které využívají ve středočeském Monínci nebo v Harrachově. Ostatně právě díky moderní technologii mohl Monínec zahájit letošní lyžařskou sezonu jako první středisko v republice už v polovině listopadu.

V 97 procentech případů výroba sněhu zatím vyžaduje teploty okolo minus tří stupňů Celsia. Za posledních pět až deset let se ale podle Knota efektivita technologií zdvojnásobila a pro zasněžování je tak potřeba méně energie.

Zajímavou analýzu provedla před časem Hvězdárna Valašské Meziříčí, která zkoumala změny únorového počasí od roku 1957 – včetně množství sněhu. Z měření je patrné, že průměrná teplota ve druhém měsíci roku postupně roste. Zatímco původně byla pod nulou, od počátku nového století je průměrná teplota v plusu.

Graf nově napadaného sněhu má mírně klesající tendenci. „Nejvíce sněhu za celý měsíc napadlo v roce 2005, celých 112 centimetrů, nejméně v roce 1989, kdy za celý měsíc napadl pouze jednou poprašek (do 0,5 cm). Největší vrstva sněhu, která napadla za jediný den, měla tloušťku 25 centimetrů, bylo to 19. února 1996, 15. února 2005 a 7. února 2006,“ uvádí se v analýze hvězdárny.

Jen v případě průměrné výšky sněhové pokrývky má graf naopak mírně stoupající tendenci, i když jde za desítky let pouze o centimetry. „Maximální únorová sněhová pokrývka o výšce 79 centimetrů byla naměřena 13. února 2006,“ konstatuje dokument.