Článek
Bylo brzké ráno, 1. prosince 1992. V Libkovicích, malé obci na severu Čech, už ale bylo hodně živo. Aktivisté z Greenpeace a dalších ekologických organizací tam vlastními těly začali blokovat demoliční bagry, které přijely zbourat místní novorenesanční kostel sv. Michaela archanděla.
Začala blokáda Libkovic: marný pokus zabránit zbourání obce kvůli těžbě hnědého uhlí.
Dnes už víme, že se Libkovice, které ležely mezi Litvínovem a povrchovým dolem Bílina, staly poslední českou obcí, která musela uhlí ustoupit.
Před třiceti lety se do Libkovic sjížděly desítky lidí. Několik měsíců se snažily zabránit strojům zakusovat se do jednotlivých budov. Opakovaně čelili násilí, kterého se dopouštěli jak pracovníci demoličních čet, tak najatá bezpečnostní firma. Posléze byl kvůli tomu odvolán ředitel těžební firmy.
Občanskou blokádu Libkovic podporovala řada významných osobností včetně Václava Havla.
Boj o záchranu obce tehdy zdokumentoval Ibra Ibrahimovič. A výseč své dokumentace nyní poskytl redakci Seznam Zpráv. Celý fotografický dokument je možné si prohlédnout v autorské knize – Libkovice: Zdař Bůh, vydané v roce 1999.
„Můj soubor fotografií zobrazuje v té době ojedinělé odhodlání jednotlivých občanů bránit svůj dřívější majetek. Detailně se věnuje rodákovi z Libkovic, horníkovi Karlu Krejčímu, jenž byl ze svého původního domu soudně vystěhován 21. října 1994,“ přiblížil Ibrahimovič.
Bourání Libkovic probíhalo na základě povolení vydaného ještě za komunistického režimu.
Jejich zničení předcházela v severních Čechách devastace zhruba stovky obcí, včetně historického města Most, a nuceného přemístění odhadem 200 tisíc lidí, z nichž mnozí se kvůli těžbě museli stěhovat opakovaně.
V roce 1991 stanovila vláda Petra Pitharta územní ekologické limity těžby, které měly ochránit všechny obce před rozšiřováním uhelných dolů.
Státní těžební firma Hlubina ovšem tvrdila, že chce uhlí v této lokalitě získávat hlubinnou těžbou, a ekologické limity se tak na tento záměr nevztahovaly.
Ibra Ibrahimovič
- Narodil se v Mostě v roce 1967.
- Fotografovi, jenž vyrůstal v hornickém sídlišti Meziboří, se staly severní Čechy celoživotním tématem. Od roku 1991 zaznamenává proměny industriální krajiny, ale také osudy lidí, které poznamenala těžba uhlí.
- Proslavil se seriálem černobílých snímků o bourání severočeské obce Libkovice publikovaném v knize Libkovice: Zdař Bůh nebo příběhem sedláka Rajtera. Emotivní černobílé snímky O sedláku Rajterovi získaly hlavní cenu Czech Press Photo v roce 2003.
- Autorovi vyšlo několik fotografických publikací. Poslední vydaná kniha – Střepy severních Čech – ukazuje proměny industriální krajiny severních Čech za posledních třicet let.
„Libkovice nebyly zbourány zbytečně. Staly se mementem, které ukázalo, že bourání obcí kvůli uhlí v novém demokratickém státě už není normální, ale je naopak nepřípustné,“ soudí Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace.
Připomíná, že zatímco před sametovou revolucí bylo vyhánění lidí z jejich domovů kvůli uhlí běžné a nikdo si proti němu netroufl protestovat, v případě Libkovic se demolici obce postavily desítky odvážných lidí a veřejnost sledovala agresivní chování těžařů s nelibostí a odporem. „I díky tomu se už těžařům nepodařilo prolomit limity na dole ČSA a zbourat Horní Jiřetín. Česko se navíc stalo prvním státem v Evropě, kde je zakázáno vyvlastňovat domy kvůli těžbě nerostných surovin,“ dodává Hrábek.
