Článek
Se šlechtou a zvláště tou vysoce postavenou si lidé často spojují hýření a luxus. I když to někdy platilo, jindy to mělo k pravdě daleko. Prosté a neokázalé Vánoce prožívali kromě jiných vysoce postavených rodů třeba Habsburkové. V 19. století se nechovali jako někteří lidé dnes a netrumfovali se, kdo dá komu dražší dárek.
„Císaře Františka Josefa I. potěšila na Vánoce plechová dóza na suchary od císařovny Sissi,“ říká Vladimír Tregl, kastelán na zámku v Zákupech, který vlastnili právě Habsburkové. „Vychovatelé vedli děti Habsburků ke skromnosti a šetrnosti, což se projevovalo i na vánočních dárcích. V císařské rodině šlo často pouze o drobnosti.“
Vánoční strom vadil arcivévodovi
Vánoce slavili Habsburkové pochopitelně ve Vídni, zatímco Zákupy patřily mezi jejich letní sídla. Na spojení Habsburků a Vánoc však na Zákupech přece jenom něco upozorňuje. V současné době tam mohou návštěvníci vidět bustu arcivévodkyně Henrietty z Nassau-Weilburgu.
„Henrietta byla protestantka, pocházela z Německa a právě ona přenesla na habsburský dvůr zvyk vánočních stromků,“ prozrazuje Tregl. Na habsburském dvoře se vánoční strom objevil poprvé v roce 1816 za vlády císaře Františka I.
„Do Čech se dostal o čtyři roky dříve. Ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich slavnostně nazdobil vzrostlý smrk ve svém zámečku v pražské Libni. Šlo o překvapení pro jeho hosty z řad pražské smetánky,“ říká Lucie Bidlasová, mluvčí Národního památkového ústavu v severovýchodních Čechách.
Vánoční stromy a stromky v habsburské monarchii rychle zdomácněly, ačkoliv zpočátku „nevoněly“ každému. „Arcivévoda Johann, prastrýc císaře Františka Josefa I., si při návštěvě u svého bratra Karla postěžoval, že od vánočního stromku jde příliš mnoho světla a v místnosti si nedokáže najít temný koutek k modlitbě,“ dodává Tregl.
Štědrý den v Zákupech
I když Habsburkové v Zákupech Vánoce neslavili, představu o jejich slavnostním dni si mohou dnešní návštěvníci zámku přece jen udělat díky zvláštním prohlídkám. Na Zákupech se dvě uskuteční dokonce 24. prosince, což je v Česku opravdu výjimečné. Návštěvníci se na ně museli objednat předem a 50 vstupenek velmi rychle vykoupili.
Císařským zámkem je provede kastelán Tregl. „Odpolední prohlídky na Štědrý den nabízíme od roku 2022, chodí na ně třeba tatínkové s dětmi, aby poskytli maminkám klid na vaření a balení dárků,“ vysvětluje Tregl.
Na Opočno zvali na Štědrý večer opata
Narození Ježíše Krista vedlo k tichému rozjímání také knížecí rodinu Colloredo-Mansfeldů, majitelů zámku v Opočně.
„Vánoce pro ně znamenaly období umírnění a půstu. Především ve srovnání s bohatým podzimem, kdy na zámek přijížděla šlechta ze širokého dalekého okolí. Lákaly ji hony ve veliké oboře,“ prozrazuje kastelán východočeského Opočna Tomáš Kořínek.
Panstvo chodilo přes Vánoce často na bohoslužby do kostela, kam vede přímo ze zámku nadzemní chodba. „Colloredo-Mansfeldové také vzpomínali na své blízké, kteří už odešli na věčnost. Při adventních prohlídkách jsme proto vystavili jejich rodinná fotoalba z počátku 20. století,“ nastiňuje Kořínek.
Knížata rodu Colloredo-Mansfeld hodovala v dobách Rakouska-Uherska na Štědrý večer docela bohatě, podobně jako nynější poněkud zmlsaná střední třída. Jejich večeře se skládala z pěti chodů.
„Měli rybí polévku, štiku nebo kapra na modro s vídeňským bramborovým salátem a jako dezerty například závin, mandlový dort, zmrzlinu, pudink, jablka v županu nebo lesklou bábovku,“ vypočítává Kořínek.
Na Štědrý večer prostírali stůl pro dvanáct lidí. „Kromě nich u něj seděli ještě opat kláštera, guvernantka a vychovatel. Jedno místo zůstávalo v duchu vánoční tradice neobsazené, kdyby šel nějaký poutník kolem zámku a zaklepal na bránu,“ upozorňuje kastelán.
Opočno s vánočními stromy i betlémy
Zámek Opočno s dvaceti vánočními stromy se otevře o Vánocích díky noční prohlídce 26. prosince. Pak následují každodenní prohlídky až do 30. prosince. „V naší obrazárně stojí třebechovický betlém. Dá se považovat za pozvánku na cestu do města. V Opočně je výstava betlémů v kapucínském klášteře, ale jsou umístěny také ve výlohách nebo za okny domů. Celkem jich uvidí turisté ve městě kolem devadesáti,“ prozrazuje kastelán Kořínek.
Přímo na zámku se leskne pomyslná perlička na konci prohlídky. Spočívá tam 25 hrnečků a pod nimi návštěvníci najdou lístek s věštbou, co je čeká v příštím roce. „Dali jsme tam samé pěkné věci, jako že člověk potká nového kamaráda nebo přijde k penězům. Mně se poštěstilo najít pod hrnečkem lísteček, že mě příštím roce čeká návštěva dalšího hradu nebo zámku,“ konstatuje Kořínek.
Je libo placičky s kaviárem nebo ústřice?
Francouzská knížecí rodina Rohanů jedla na Štědrý večer na novogotickém Sychrově střídměji. O jejich Vánocích se kastelán Miloš Kadlec dozvěděl z pamětí posledního majitele panství Alaina Rohana, z rozhovorů s Margaretou Rohanovou Kottulinsky a její mladší sestrou Josselinou. „Nestolovali v duchu francouzské etikety. K večeři měli ryby, rizoto, vánočku a nějaké cukroví,“ uvádí Kadlec.
Podle Bidlasové se nechovala šlechta o Vánocích nijak okázale a 24. prosince dodržovala přes den přísně půst. K večeři si už ale nejednou dopřávala více než zmínění Rohanové. Často i delikatesy, o nichž se chudým lidem ani nesnilo.
„V menu šlechtických rodin pro období vánočních svátků se dočítáme třeba o předkrmu v podobě placiček s kaviárem, ústřic či filetů z uzeného lososa s koprem. Z ryb nechyběli vařený candát či kapr s křenem a ovocem,“ podotýká Bidlasová. „Zatímco recept na smaženého kapra najdeme poprvé v kuchařce Magdalény Dobromily Rettigové z druhé poloviny 19. století, kapr načerno byl známý již ve středověké kuchyni.“
Kapr načerno „plaval“ v silně kořeněné omáčce, jež se připravovala ze strouhaného perníku, medu, sušeného ovoce, černého piva a vína. Chutnal pak sladce. „Oblibě se těšil také kapr namodro uložený v aspiku z telecích nožiček a ozdobený kvítky z koleček mrkve a pórku,“ dodává Bidlasová.
„V aristokratických kruzích se podávaly během Vánoc rovněž zvěřina, pečené telecí ledviny s makaróny, květáková polévka, rizoto s raky či pstruh s holandskou omáčkou,“ doplňuje. Jako sladká tečka se servírovaly třeba lívance s rybízovou zavařeninou a strouhaným tvarohem.
Selské Vánoce se neobešly bez chleba
V podzámčí se stolovalo bohatěji než v průběhu roku, ale zcela jinak. V selských rodinách kolem Sychrova, tedy v Českém ráji a Pojizeří, voněla na štědrovečerním stole hrachová kaše nebo hrachová polévka.
Nikdy tam nescházely pokrmy z obilné mouky, především chléb a také perníky a cukroví jako například zázvorky. V miskách spočívaly křížaly a další sušené ovoce. Doplňovaly ho česnek a cibule coby symboly zdraví.
V jedné vánoční koledě se praví „hospodáři štědrovku“, což bývalo označení pro vánočku. Svým dětem ji ale chtěli dopřát také nemajetní lidé z průmyslových oblastí severních Čech. Hana Doubravská vzpomínala ve své knize Paměti naší maminky, jak její rodina z textilní obce Plavy šetřila celý rok na máslo a před Vánoci ho odnesla k pekaři Jindřichu Nesvadbovi, aby jim z něj napekl lahodně sladké vánočky.
Plavy leží pod Jizerskými horami nedaleko od Krkonoš, v obou oblastech se na Štědrý den jedl odjakživa hubník, levný lidový pokrm ze sušených hub, krupice, nakrájené housky, mléka a vajec. Kořenil se solí, kmínem, česnekem a trochou pepře.
„Na opočenském panství Colloredo-Mansfeldů a také jinde jedli prostí lidé na Štědrý večer také čočku. Věřili, že jim v příštím roce přinese hojnost,“ tvrdí kastelán Kořínek.
Kníže obdaroval nejdříve služebnictvo
Po štědrovečerní hostině přišly na řadu dárky. „Ani ve šlechtických rodinách se jich nerozdávalo tolik jako nyní. Dámy dostávaly šperk, modlitební knížky, originálně pojatý nábytek jako křeslo či šifonér (skříň s více zásuvkami - pozn. red.),“ popisuje Bidlasová.
„Pánové měli pod stromečkem poměrně často lovecké potřeby. Ve velmi zámožných rodinách se mohly děti těšit nejenom na luxusní hračky, ale také na poníky nebo kočárky ke koním.“
Sychrovský kastelán Kadlec zjistil, že kníže Alain Rohan obdržel na Štědrý večer špičku na cigarety či lulku s podpisy svých nejbližších. Jeho manželka se pod vánočním stromem ve Velkém salónu radovala z nástěnné tapisérie, vlastnoručně vyrobené jejími dcerami. Dívky dostávaly miniaturní pokojíčky s panenkami, díky nimž se učily pečovat o domácnost.
„Josseline (Rohanová – pozn. red.) mi vyprávěla, jak dlouhé jí připadalo čekání na dárky, když byla malá. Její otec Alain Rohan obdaroval totiž na Štědrý večer nejprve každého svého zaměstnance. Až potom se scházela u stolu a u vánočního stromku knížecí rodina. Což bylo výchovné, jeho děti věděly, že nemusí být za všech okolností vždy na prvním místě,“ říká Kadlec. „Kníže dával svým zaměstnancům nějaké peníze na přilepšenou a ryze praktické dárky jako šály, rukavice nebo teplé ponožky.“
Na Sychrově byla pro děti vánoční besídka
Stejný zvyk s obdarováním zaměstnanců drželi na Opočně Colloredo-Mansfeldové. Na Sychrově se konala v předvečer Štědrého dne besídka pro děti zaměstnanců zámeckého pána. Přichystaly si kulturní pásmo a odnášely si domů pamlsky a drobné dárky.
„Na Opočně si děti zámeckých pánů nastudovaly pohádku a představily se s ní ostatním. Divadlo hráli na zámku také dospělí,“ poznamenává Kořínek. „Z té doby se nám zachoval obrovský soubor divadelních kostýmů.“
