Hlavní obsah

Vrcholný manažer jako typický pacient s infarktem? Mylná představa

Foto: Shutterstock.com

Faktorů, které mohou vést k infarktu, je celá řada. Ilustrační obrázek.

Reklama

Existují stovky rizikových faktorů, které mohou vést k infarktu. Třeba vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, kouření, obezita a také stres. Znamená to, že lidé, kteří se stresují, jsou předurčeni stát se pacienty na kardiologii?

Článek

Lidstvo žije ve stresu odjakživa. Jeden by tedy předpokládal, že tělo už si na něj vytvořilo nějaký obranný mechanismus. Jak je tedy možné, že se kardiovaskulární choroby se stresem tak spojují?

„Myslím, že se to trochu přeceňuje. Dříve se říkalo, že infarkt je příznak vystresovaného manažera, ale oni na něj moc neumírají. Pozitivní stres manažera k infarktu moc nevede,“ vysvětluje kardiolog profesor Richard Češka, předseda České internistické společnosti.

Pokud se ale z pozitivního stresu stane negativní, který je způsoben například ztrátou zaměstnání či základního zabezpečení, dojde k určité frustraci, může tento stres vést k srdečním onemocněním. Nejde ale jen o samotný stres, skládá se to z vícero faktorů. Člověk, který je dlouhodobě v nějaké nepohodě, také častěji sahá k nezdravým věcem, jako jsou třeba cigarety.

Vykřičet se jako prevence

Podobným mýtem je i to, že ohroženější jsou cholerici. Ve skutečnosti je to naopak. „Lidé, kteří vypadají na první pohled na infarkt, vybouchnou, a nestane se jim skoro nic. Ale těm pohodářům, co to mají v sobě, hrozí například vzestup krevního tlaku. S tím spojená nějaká komplikace pak může vést k cévní mozkové příhodě či infarktu myokardu,“ vysvětluje profesor Češka.

Prof. MUDr. Richard Češka, CSc.

Vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy.

Je předseda České internistické společnosti a působí v Centru preventivní kardiologie na 1. Lékařské fakultě a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Foto: MUDr.ování, Seznam Zprávy

Kardiolog Richard Češka.

Není tedy od věci občas si pořádně ulevit a nenosit vztek v sobě. Kromě psychické pohody jako prevence slouží snížení výše zmiňovaných rizikových faktorů.

Richard Češka se věnuje ve své praxi zejména prevenci, klade důraz na stravu a pohyb. Namísto drastických diet a nucení pacientů do ryb a dalších, na první pohled zdravých potravin, však preferuje zdravý selský rozum. Tedy nebude vás nutit odpustit si třeba knedlo vepřo zelo, namísto toho vám poradí, abyste bůček vyměnili za libové maso a snížili jeho množství, naložili si pořádný kopec zelí a ubrali i na počtu knedlíků.

Zajímají vás články na téma srdce a jeho choroby?

Přečtěte si rozhovor s profesorem Petrem Neužilem, primářem Kardiocentra Nemocnice Na Homolce v Praze, například o tom, jaké jsou příznaky infarktu myokardu a co v tu chvíli dělat.

Co by nás mělo varovat, že srdce nefunguje dobře? Dozvíte se v tomto článku.

Víte, co se vlastně stane po infarktu? Léčba onemocnění srdce a cév probíhá různými způsoby. Často ale dojde na bypass či katetrizaci. Co pacienta v takovém případě čeká, najdete zde.

Do čeho vás naopak bude „nutit“, je pohyb. Nemusíte hned ale kupovat permanentku do posilovny, jako zdravý pohyb se uvádí 30-45 minut chůze v tempu 4-6 kilometrů za hodinu alespoň pětkrát týdně. To se dá zvládnout, ne?

Existuje syndrom zlomeného srdce? Co znamená, když se někomu „zastaví srdce“? O tom všem a spoustě dalších zajímavostí o prevenci srdečních chorob hovořil profesor Richard Češka v podcastu MUDr.ování v úvodu článku.

MUDr.ování

Rozhovory o zdraví se zdravým nadhledem. Publicistky Lucie Šilhová a Marie Irová zpovídají lékaře a další odborníky v podcastu MUDr.ování a s jejich pomocí hledají odpovědi na otázky, které zajímají většinu z nás. Každou středu v 11:00 na Proženy.cz, na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích, jako jsou SpotifyApple Podcasts.

Reklama

Doporučované