V čem je letošní chřipka nebezpečnější a kdy čekat vrchol epidemie

Chřipka se šíří celou Evropou a všude dominuje varianta, o které odborníci mluví jako o subtypu H3N2. Lidé na ni nejsou tak zvyklí, a proto se snáze nakazí. Ze stejného důvodu také může nemoc mít o něco těžší průběh. A za třetí, letošní očkování funguje o něco méně než obvykle, protože cílí na běžnější typ viru.

Varianta H3N2 nicméně není zcela nová, v minulosti už se tento subtyp objevil vícekrát. Stále jde o běžnou chřipku typu A, stejně jako v případě obvyklejší varianty H1N1, která způsobovala epidemie v minulých letech. Už delší dobu se tyto dva základní typy způsobující běžnou sezónní chřipku střídají.

Vůbec poprvé se varianta H3N2 objevila v roce 1968, kdy byla pro lidstvo skutečně zcela nová a způsobila celosvětovou pandemii chřipky označovanou jako hongkongská. Ta v sezóně 1968 až 1969 ve světě zabila více než milion lidí. Znovu se šířila například v zimě 2008/2009 a naposledy na přelomu let 2017 až 2018. V těchto letech kvůli tomu byly chřipkové epidemie závažnější, podobně jako to odborníci odhadují i letos.

„Obecně typ chřipky H3N2 způsobuje o něco těžší průběh nemoci než varianta, kterou jsme tu většinou měli v posledních letech. Zároveň je, zdá se, trochu nakažlivější a tím, že roste počet pacientů, zvyšuje se i počet těžkých případů,“ vysvětluje lékař Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a primář infekčního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice. Samotné příznaky chřipky ale zůstávají bez ohledu na typ viru stejné.

Nejnovější čísla Státního zdravotního ústavu ukazují, že na přelomu roku nemocných ubylo, ale je to spíše jen zdání - ve dnech volna nechodilo tolik lidí k lékaři, navíc byla část ordinací zavřená.

„Aktuální situaci lze nadále hodnotit jako pokračující chřipkovou epidemii,“ potvrdil lékař Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ. Podle něj se dá předpokládat, že epidemie chřipky bude přetrvávat i v dalším období a že nemocných bude přibývat. Vůbec nejvíce jich momentálně je v Moravskoslezském kraji. Platí přitom, že převažuje typ H3N2. Podle viroložky Heleny Jiřincové z Národní referenční laboratoře pro chřipku vrchol epidemie teprve přijde.

Zároveň se každý typ viru sám o sobě během let postupně trochu vyvíjí. Zjednodušeně řečeno, jde o změnu bílkovin na jeho povrchu, což je proces, kterým si virus udržuje svou nakažlivost poté, co si lidé zvyknou na předchozí variantu. I běžnější typ H1N1 se tak mezi lety trochu liší, což je důvodem proto, aby se každý rok vyvíjela nová vakcína chránící před aktuálním typem.

Ten se obvykle začne vyskytovat v první polovině roku na jižní polokouli a poté, co se ho podaří izolovat, následuje vývoj vakcíny. Odborníci nemohou samozřejmě přesně vědět, která varianta nakonec převáží - letos se v odhadu netrefili tak dobře jako obvykle, a proto není aktuální sezónní očkování tak účinné. Chrání sice proti variantě H1N1 i H3N2, ale už ne proti novým mutacím druhého typu viru (H3N2), které se objevily až loni v létě.

Národní referenční laboratoř, která sleduje šíření chřipky v Česku, potvrdila, že právě typ H3N2 se nachází u tří čtvrtin odebraných vzorků. Zároveň v nich občas potvrdí i variantu tohoto typu označovanou jako K, proti níž chrání očkování nejméně. Výskyt této varianty přitom stoupá.

I tak ale má očkování podle odborníků smysl. „Odhady účinnosti vakcín se pohybují kolem 35 až 50 procent proti symptomatickému průběhu, ale ochrana proti těžkému průběhu a hospitalizaci zůstává vyšší a odhad se pohybuje mezi 60 až 80 procenty,“ upřesňuje viroložka Helena Jiřincová z referenční laboratoře. Jinými slovy: vakcína nemusí letos zabránit nákaze a u třetiny až poloviny očkovaných lidí se mohou i tak objevit příznaky chřipky, ale u většiny lidí dokáže zabránit těžkému průběhu.

Na rozdíl od běžného nachlazení, které začíná postupně rýmou a kašlem, chřipka člověka sejme během několika málo hodin, kdy ho z plného zdraví začne bolet hlava, klouby a svaly a vyletí mu horečka často až ke čtyřicítce, může ho trápit zimnice. Typický pro chřipku je i suchý dráždivý kašel, člověk může i zvracet. Chybí naopak rýma či bolest v krku.

I letošní varianta se nejvíce šíří mezi dětmi ve věku 5 až 14 let, před Vánoci v některých školních třídách chyběla většina dětí. Prázdniny postup epidemie zpomalily, po návratu do škol a do práce se proto podle odborníků dá předpokládat, že se epidemie zase rozjede. Obvyklý vzorec je ten, že se dítě nakazí ve škole a doma od něj chřipku chytí další členové rodiny, kteří ji pak mohou šířit mezi kolegy v zaměstnání.

Kdo by chtěl mít jistotu, zda za jeho potížemi je chřipka, může si v lékárně koupit test. Podle lékařů to ale většina lidí tímto způsobem potvrzovat nepotřebuje. Pacient s nekomplikovaným průběhem nebo člověk, kterého chřipka neohrožuje, protože nemá chronické zdravotní potíže, k lékaři chodit nemusí.

„Testování na chřipku domácími testy u lidí z nerizikových skupin nepovažujeme za potřebné, protože znalost původce akutního respiračního onemocnění v naprosté většině případů nijak nemění doporučené postupy domácího samoléčení. Je potřeba zůstat v izolaci doma a nešířit nákazu v okolí, použít běžné léky na horečku, bolest, kašel či rýmu, dbát o dostatečnou hydrataci,“ říká infekční lékař Pavel Dlouhý.

Už před svátky ale přibývalo lidí s těžkým průběhem a dechovými potížemi, zejména mezi seniory, kteří kvůli tomu někdy končí v nemocnici.

Infektolog Pavel Dlouhý upozorňuje, že u starších lidí a chronicky nemocných se komplikace - třeba v podobě zápalu plic - mohou rozvinout velmi rychle. I zdánlivě lehký průběh může rychle přejít v závažné onemocnění. „Většina lidí zvládne chřipku při dodržení klidového režimu doma. Problémem ale zůstává pozdní příchod k lékaři – často až ve chvíli, kdy se rozvinou komplikace, například zápal plic nebo závažné dechové obtíže,“ upozorňuje lékař Dlouhý.

Chronicky nemocní (s diabetem, srdečními chorobami, plicním onemocněním a silně oslabenou imunitou) a nejmenší děti do dvou let jsou proto jedinou skupinou, u které je dobré, aby návštěvu u lékaře neprotahovali do doby, kdy se jim přitíží. K lékaři mají přijít hned, jak mají podezření na chřipku. Ten testem včas potvrdí diagnózu. Chřipka totiž pro ně představuje vážné zdravotní riziko a je vhodné nasadit protivirový lék Tamiflu. Včasné nasazení antivirotika může snížit riziko komplikací jako bakteriální superinfekce, zápal plic, zhoršení chronických onemocnění nebo dokonce poškození nervové soustavy či srdce.

Tamiflu ale rozhodně nepředepíšou každému, kdo má chřipku. „Má smysl pouze u pacientů s vysokým rizikem závažného průběhu, zatímco u běžné chřipky a jinak zdravých osob je jeho přínos minimální,“ vysvětluje infektolog. Takže i kdyby člověku test potvrdil chřipku, nemá smysl se dožadovat automaticky silných antivirotik a chodit kvůli tomu k lékaři.

Okamžitou lékařskou pomoc je nutné vyhledat při výrazném pocitu nedostatku vzduchu nebo zrychleném dýchání, známkách dehydratace či neschopnosti přijímat tekutiny, zmatenosti nebo poruše vědomí a poklesu saturace kyslíku na 90 procent a méně. „Klíčové je nečekat v nejistotě. Pokud má pacient pochybnosti, je vždy lepší se poradit. A objeví-li se dechové potíže, je to jasný signál k rychlé reakci,“ doplňuje primář ústecké infekce.

Zdaleka nejdůležitější ale je, aby se rizikové skupiny vůbec nenakazily. „Když víme, že epidemie běží, často opravdu stačí několik jednoduchých kroků, které zásadně sníží riziko, že z běžné návštěvy prarodičů bude hospitalizace,“ říká lékař Dlouhý a doporučuje zejména rodinám se seniory dodržovat základní pravidla: pokud máte příznaky, návštěvu odložte, setkávejte se v menších skupinách a kratší dobu, pravidelně větrejte. Například do MHD by si ohrožení lidé měli brát respirátor.

Chřipka představuje velké riziko i pro nejmenší děti od narození do dvou let, které se v Česku nově léčí jinak, než bylo dříve zvykem - rovněž se jim v případě potvrzení infekce podává antivirotikum Tamiflu s účinnou látkou oseltamivir. „Musí se nasadit do 48 hodin od počátku příznaků. V Česku jde o nový postup, který však v Evropě a zejména v USA je doporučeným postupem už několik let,“ vysvětluje lékařka Jitka Müllerová Dissou, primářka Dětského urgentního příjmu pražské fakultní nemocnice v Motole.

Jak by tedy rodiče kojenců a batolat s chřipkou měli postupovat? „Když v době chřipkové epidemie má dítě do dvou let vysoké horečky nad 39 °C, celkové příznaky jako slabost, bolesti svalů, může i zvracet, bolí ho hlava – samozřejmě u kojenců poznáme pouze horečku, celkovou slabost, zvracení. Při trvání těchto příznaků více než 24 hodin by rodiče měli jet ke svému pediatrovi,“ radí primářka. U dětí do šesti týdnů by rodiče měli vyhledat lékaře už při první vysoké horečce.

Pediatr dítě vyšetří, a pokud má podezření na chřipku, udělá některý z testů na chřipku a v případě pozitivity předepíše recept na antivirotikum oseltamivir, který se dětem podává v podobě suspenze po dobu pěti dní.

Nejmenším dětem hrozí, že se u nich jinak chřipka s vysokými horečkami kolem čtyřicítky povleče pět a více dní, což pro ně představuje velkou zátěž. Mohou také dostat chřipkový virový či bakteriální zápal plic, zánět srdečního svalu (myokarditida), záněty svalů (myozitida) a mnoho dalších komplikací.

Primářka Müllerová Dissou za nejlepší považuje nechat děti proti chřipce každoročně očkovat, zejména ty nějak zdravotně oslabené, možné je to už od šesti měsíců věku. Pro děti od dvou do osmnácti let je navíc k dispozici nová vakcína v podobě nosního spreje, která podle ní vykazuje velmi dobrou účinnost. Někteří praktičtí lékaři pro děti a dorost při vysokých horečkách doporučují rodičům například po telefonu, aby si koupili v lékárně antigenní test na chřipku, udělali ho dítěti a pak se s nimi domluvili na dalším postupu.

Autorka je šéfredaktorkou webu Vitalia.cz.