Rádio na baterky, kanystr i přepravka na psa. Připravte se na krizové situace

Nestačí však užitečné věci vlastnit - musíte je také umět použít. Krizové situace přicházejí nečekaně – povodeň, vichřice, výpadek proudu nebo havárie vody. Právě prvních 72 hodin bývá nejnáročnějších, protože během nich mohou selhat služby, na které jsme zvyklí. Tedy může dojít k výpadku elektřiny, plynu, vody a internetu. Obchody budou zavřené, nebude kde si vyzvednout léky, nakoupit jídlo, nepojede hromadná doprava.

Podle dat Nejvyššího kontrolního úřadu by se s krizovou situací neumělo vypořádat více než 87 procent Čechů. „Obecně nejsou lidé na krizové situace připraveni. Spoléhají na to, že si jídlo koupí na každém rohu každý den a nepřemýšlí nad zásobami,“ říká specialista na zvládnutí extrémních situací a instruktor kurzů přežití Amar Ibrahim.

I proto letos vznikly dvě návodné příručky, které pomohou zorientovat se v tom, jak náročné situace zvládnout. Tedy třeba co mít doma za zásoby, nebo jak se chovat při zaznění všeobecné výstrahy.

Ministerstvo vnitra vydalo v srpnu manuál 72 hodin. Podobnou příručku s tipy i checklisty předává také neziskový projekt Corty, za kterým stojí odborníci z Integrovaného záchranného systému. Z obou příruček uvádíme to nejdůležitější.

Základním pilířem zvládnutí tří dnů bez základních služeb jsou bezesporu nouzové zásoby, které by každý měl mít doma. Při přípravě na krizovou je důležité přemýšlet o tom, co všechno může případná krize způsobit.

Každý dospělý potřebuje minimálně dva litry vody denně. Balenou vodu je podle Ibrahima dobré doplnit také filtry, které dokáží přefiltrovat vodu z jakékoliv vodního zdroje. Seženete je v  outdoorových potřebách. Instruktor kurzů přežití zmiňuje například značku Katadyn.

Potraviny by měly být trvanlivé a snadno konzumovatelné – konzervy, sušené ovoce, ořechy, trvanlivé pečivo, instantní polévky. Část by mělo být možné sníst bez vaření a ideálně o ohřívání. „Na trhu existují i kvalitní hotová jídla, která mají přibalenou samoohřevnou kapsli a dají se skladovat i několik let,“ dodává specialista na zvládnutí extrémních situací. Nezapomeňte ani na krmivo pro zvířata.

Nouzové zásoby ale nejsou jen o jídle a pití. Do výbavy přibalte také svítilnu, rádio na baterie (a samozřejmě baterie), větší nabitou powerbanku, léky alespoň na týden a peníze v hotovosti. „V neposlední řadě bychom měli mít také natankovanou nádrž v autě,“ dodává Ibrahim.

Bez proudu přijdete o víc než jen o světlo. Přestane fungovat topení, lednice, varná deska, internet i bankomaty. Základem je šetřit energií a udržet si přehled o dění.

Mějte proto nabitou powerbanku, svítilnu a po ruce náhradní baterie. Telefon používejte jen v nejnutnějších případech. Lednici i mrazák otevírejte co nejméně, aby potraviny vydržely déle. Na vaření se hodí plynový vařič. V zimě se soustřeďte do jedné místnosti, kterou dobře utěsníte. Připraveno mějte oblečení a deky, které vás udrží v teple.

Platební karty ani bankomaty bez elektřiny nefungují, je proto dobré doma mít i menší hotovost v bankovkách i mincích.

Dospělý člověk si vystačí se dvěma litry vody denně. Kromě pití ale počítejte i s hygienou a vařením, proto je vhodné mít doma zásobu balené vody alespoň na tři dny. Vyplatí se mít kanystry nebo jiné uzavíratelné nádoby, do kterých si můžete vodu napustit v případě výstrahy před odstávkou nebo z přistavených cisteren.

Pokud voda neteče delší dobu, omezte používání toalety. Lze ji nahradit pytlem vloženým do záchodové mísy, který se po použití bezpečně zaváže a vyhodí. Na mytí rukou používejte dezinfekci.

V krizi může být informovanost stejně důležitá jako jídlo nebo voda. Nejspolehlivější informace přinášejí veřejnoprávní média – Český rozhlas, Česká televize a regionální stanice. Pomoci udržet přehled může i obecní rozhlas, sirény nebo weby úřadů.

V případě, že nejde elektřina, mějte doma rádio na baterie, papírový seznam kontaktů a nabitou powerbanku. Telefonujte jen v nezbytných případech, aby se nepřetížila síť.

Vyplatí se také s blízkými dopředu domluvit na kontaktním bodě, kde se sejdete, pokud si nebudete moci zavolat. „Domov je prvním místem, kde se sejít. Může také nastat situace, že se do něj nedostaneme, proto je důležité mít domluvený další setkávací bod. Třeba za městem,“ říká Ibrahim.

Tady už se dostáváme do momentu, kdy krizovou situaci nelze zvládnout doma. V případech, kdy je ohrožen život nebo zdraví například při povodních, úniku chemikálií nebo požáru, mohou úřady nařídit evakuaci. Když taková výzva přijde, je důležité ji uposlechnout a řídit se jejich pokyny.

Mějte připravené evakuační zavazadlo, které označte svým jménem, adresou a telefonním číslem. Před odchodem vypněte spotřebiče a vytáhněte je ze zásuvky, zavřete okna, uzavřete plyn, vypněte vodu a zamkněte svůj dům či byt. Nezapomeňte také děti opatřit kartičkou se jmény a kontakty pro případ, že byste se rozdělili. Klidně jim ho napište fixou na ruku.

V některých situacích se může rozeznít kolísavý tón sirény trvající 140 vteřin. Ten znamená všeobecnou výstrahu – tedy vážné ohrožení. Moderní elektronické sirény často doplňuje i hlasové sdělení, které informuje o povaze nebezpečí – může jít například o únik chemikálií, povodeň, vojenský útok či jinou mimořádnou událost.

Pokud se signál netýká povodní, sesuvu půdy či zemětřesení, okamžitě se schovejte v nejbližší budově, zavřete okna i dveře a utěsněte spáry. Pokud hrozí tornádo, vichřice nebo tlaková vlna výbuchu, je žádoucí ukrýt se v suterénu, sklepě nebo místnosti v nejnižším patře bez oken nebo pod schody.

Při velké vodě by naopak lidé měli lidé budovu opustit a uchýlit se ideálně na volné vyvýšené prostranství.

„Při přírodních katastrofách se také lidé často snaží zachránit svůj majetek, například při povodních jdou do sklepa vynášet své věci, což se jim pak stane osudným. Chraňte především svůj život,“ zdůrazňuje Amar Ibrahim.

Dále poslouchejte rádio, televizi nebo obecní rozhlas, odkud se dozvíte pokyny záchranářů. Pamatujte, že některé nebezpečné látky nejsou vidět ani cítit – proto berte varování vážně i tehdy, když se vám zdá, že se „nic neděje“.