Po injekcích na hubnutí přijdou tablety. Který lék je účinnější?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mohlo by se zdát, že vyznat se v nabídce přelomových léků na hubnutí je těžké, protože jich je velké množství. Není to pravda. Ve skutečnosti se zatím používaly především léky s dvěma účinnými látkami - semaglutid v nejznámějším léku Ozempic a tirzepatid v populárním léku Mounjaro.

Vývoj samozřejmě běží dál a jedním z cílů je, aby se léky nemusely podávat injekčně. Asi největší očekávání se v tomto směru pojí k novince s novou účinnou látkou, kterou pod názvem orforglipron chystá společnost Eli Lilly. Podle vyjádření Patrika Jonssona, vedoucího firemní divize pro léky na hubnutí, má společnost už nyní vyrobené miliony tablet a čeká se jen na závěrečné schválení.

Novinka by měla být prvním lékem z této skupiny, který bude od začátku určen přímo na na hubnutí, nikoliv na cukrovku. Výrobce navíc slibuje, že přípravek bude levnější než dosavadní injekce. Stejně jako starší léky bude na předpis. Výhodou by měl být i fakt, že by šlo jej polykat kdykoli během dne, bez ohledu na to, jak mezitím člověk jedl.

Nadějné výsledky a zároveň bezpečnost chystaného léku potvrdila dubnová studie a na trhu by mohl být už na konci tohoto roku.

K pochopení toho, o jak velký pokrok jde, je dobré si připomenout, jak šel vývoj této skupiny léků. První se v roce 2017 proslavil injekčně (jednou týdně) podávaný lék Ozempic s účinnou látkou semaglutid. Doporučovala ho řada celebrit a už několik let je dostupný i v Česku. Stojí za ním dánská společnost Novo Nordisk, původně ho vyvinula na cukrovku.

Firma později uvedla na trh další lék v injekci nazvaný Wegovy - od letošního května dostupný i v Česku. Píchá se rovněž jednou týdně. Obsahuje stejnou účinnou látku, ale je registrovaný přímo jako lék na hubnutí. Nehrozí tak, že ho nebude možné dostat předepsaný na snižování váhy, což se u Ozempicu stávalo, když ho například byl nedostatek. Nový lék navíc obsahuje vyšší dávky účinné látky.

Semaglutid obsahuje i lék Rybelsus v tabletách, ten se ale předepisuje pouze diabetikům. Jeho nevýhodou je, že se musí polykat po nejméně osmi hodinách nalačno a další alespoň půlhodinu poté se rovněž nesmí nic jíst. Novo Nordisk kromě toho vyrábí ještě lék Saxenda s účinnou látkou liraglutid, který je ale nutné píchat si denně, což mnoha lidem nevyhovuje.

Druhým velkým hráčem na poli injekcí na hubnutí je americká společnost Eli Lilly se svým lékem Mounjaro – účinná látka tirzepatid –, původně byl rovněž určený pouze na léčbu cukrovky. Tady byl vývoj stejný jako v případě Ozempicu. Lék mohou lékaři lidem dávat i na hubnutí, pokud je ho na trhu dostatek.

Firma, podobně jako dánská konkurence, začala vyrábět druhý lék určený přímo ke snižování hmotnosti. Nazvala ho Zepbound, v tuzemsku však zatím k mání není. Každopádně, všechny tyto léky jsou jen na předpis. A všechny se musí platit, když jsou předepisované na hubnutí.

Jak léky s obsahem semaglutid a tirzepatid fungují? Zjednodušeně řečeno, snižují chuť k jídlu. Udává se, že v průměru pomohou lidem shodit 15 procent váhy během několika měsíců. Pokud člověk váží 90 kilo, znamená to pokles hmotnosti zhruba o 14 kilo. Nicméně to vyžaduje, aby člověk jedl přiměřeně a zároveň aby se také hýbal. Změna životního stylu je důležitá i proto, aby se kila navíc člověku nevrátila, až léčbu vysadí.

Kdo by chtěl užívat tablety na hubnutí už dnes, může si nechat předepsat lék Mysimba - účinné látky naltrexon + bupropion, který je určen přímo k léčbě obezity. Působí přímo na mozek a také ovlivňuje chuť k jídlu, ale na jiném principu než populární injekce.

Užívají ho lidé i v Česku, ale dlouhodobé studie o jeho efektu ještě nejsou k mání. „Léky s tímto mechanismem snižují chutě na jídlo a zároveň zvyšují pocit sytosti a energetický výdej,“ říká lékařka Jana Truchlá z plzeňského Angiocentra. Podle ní je to ideální volba pro pacienty s emočním jezením, protože potlačuje potřebu zajídat stres a podobně.

Novinka Orforglipron v tabletách by měla hubnutí pomáhat srovnatelně jako dosavadní injekční léky. O těch už zároveň víme, že nejsou všechny stejně efektivní. V časopise The New England Journal of Medicine letos vyšla studie SURMOUNT-5 prezentovaná rovněž na nedávném Evropském kongresu o obezitě. Porovnávala účinek dvou nejpopulárnějších látek - semaglutid a tirzepatid - na hubnutí. Sledovala přes sedm set obézních pacientů bez cukrovky během 72 týdnů, tedy více než rok.

Pacienti užívající Zepbound (tirzepatid) za tu dobu zhubli v průměru téměř 23 kilo, zatímco u Wegovy (semaglutid) to bylo 15 kilo. Lék s účinnou látkou tirzepatid byl také lepší, pokud jde o snížení obvodu pasu – míry se lidem zmenšily o více než 18 centimetrů, u semaglutidu to bylo třicet centimetrů.

„Pokud byste chtěli zhubnout, tak výsledky první randomizované klinické studie srovnávající užívání dvou klíčových léků proti obezitě, tirzepatidu (Mounjaro) a semaglutidu (Ozempic), u lidí bez cukrovky jasně prokázaly lepší efekt tirzepatidu. Nežádoucí účinky srovnatelné,“ upozornil na nedávno zveřejněnou studii na svém profilu na síti X Marián Hajduch, vedoucí Laboratoře experimentální medicíny LF UP v Olomouci.

Autoři studie rozdíl vysvětlují tím, že léky s tirzepatidem napodobují rovnou dva hormony tlumící chuť k  jídlu a ovlivňující tvorbu inzulinu, kdežto semaglutid jen jeden. Mezi poměrně časté vedlejší účinky těchto injekcí patří zejména bolest břicha, průjem či naopak zácpa a také nevolnost.

Nicméně není to tak, že vždycky je lepší sáhnout po léku s vyšším efektem.

„Účinnost léků na hubnutí se liší a některé jsou skutečně o něco účinnější než jiné. Jde ale také o zlepšení různých komplikací obezity. Důležité je vysvětlit pacientovi všechny tyto aspekty,“ vysvětluje profesor Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny.

Podle něj je například méně účinný semaglutid jediným antiobezitikem, u něhož studie potvrdila, že u lidí s nadváhou nebo obezitou snižuje riziko kardiovaskulárních příhod, jako je srdeční infarkt.

Při rozhodování pacientů pochopitelně hraje roli i cena. Zdravotní pojišťovny totiž tyto přípravky stále hradí jen na diagnózu, na níž byly původně vyvinuty – na léčbu průběhu diabetu druhého typu, novinky určené přímo na hubnutí neplatí vůbec.

„Rádi bychom, aby je zdravotní pojišťovny hradily i při použití na léčbu obezity, protože by to mimo jiné nakonec znamenalo velkou úsporu, protože tito lidé by například neonemocněli cukrovkou nebo nemoci srdce a cév,“ říká za lékaře Haluzík. Dnes za ně lidé, kteří díky nim shazují váhu, obvykle platí 2500 až 8500 korun měsíčně, někdy i více. Zcela vzácné nejsou ani měsíční výdaje ve výši deseti či dvanácti tisíc korun.

Dánská firma Novo Nordisk se snaží léčbu obezity posunout zase dál. Cílem vývoje, na kterém se podílí i oxfordský start-up Genomics, jsou testy, které by měly pomoci odhalit, proč vlastně člověk váží víc, než by podle tabulek měl. Podle vyjádření Petera Donnellyho, šéfa start-upu, pro média, má v případě obezity genetika čtyřikrát větší vliv než životní styl.

Pomocí testů by se tak dalo například odhalit, zda někdo v budoucnu přibere. Nebo zjistit, jaký způsob hubnutí by byl pro dotyčného nejvhodnější, pokud už ho sužuje nadváha nebo obezita. Někdy by se tak ukázalo, že je potřeba změnit jídelníček, jindy přidat pohyb, případně nasadit léky.

Spousta dalších cest se ukazuje jako slepých – takovou za sebou má například firma Pfizer, která stopla vývoj molekuly danuglipron, protože by mohla poškozovat játra. Na vývoji tablet ale pracují i další firmy, například Roche, nebo menší biotechnologické společnosti jako Structure Therapeutics, Ambrosia Biosciences či Septerna Therapeutics.

Autorka je šéfredaktorkou webu Vitalia.cz