Hlavní obsah

Majitelé nových mobilních telefonů v Číně si musejí nechat naskenovat obličej

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

1. 12. 15:50

Obyvatele Číny čeká další povinnost ve vztahu k úřadům. Při registraci nových telefonních služeb si musejí nechat naskenovat tvář. Čínské úřady se tím budou snažit ověřit totožnost stovek milionů uživatelů internetu v zemi.

Článek

Vláda v Pekingu tvrdí, že kontroverzní novinkou chce „chránit legitimní práva a zájem občanů v kyberprostoru“. Nařízení úřady ohlásily už v září. V platnost má vstoupit v neděli.

Čína už technologie rozpoznávání obličejů ke sledování obyvatel používá. Je v této oblasti světovým lídrem. Intenzivnější využívání těchto technologií v celé zemi v posledních letech vyvolalo mezinárodní kritiku. Rozpoznávání tváří se podle BBC v Číně stává součástí i každodenních obchodních transakcí. Používá se například k placení v obchodech a supermarketech.

Jak to bude fungovat?

Při podpisu nových mobilních datových smluv budou podle BBC lidé povinni předložit svůj identifikační průkaz a nechat se vyfotit. Tak tomu je v mnoha zemích. Nově však budou muset také naskenovat svou tvář, aby se ověřilo, že poskytnutý průkaz skutečně danému člověku patří.

Čína se už roky podle BBC snaží zajistit, aby se každý uživatel internetu na webu pohyboval pod svou „skutečnou“ identitou. Například v roce 2017 vyžadovala nová pravidla čínského režimu ověření identity uživatele předtím, než mu umožnila zveřejňovat online obsah.

Nové nařízení pro telekomunikační operátory vytvořilo ministerstvo průmyslu a informačních technologií jako způsob, jak zajistit, aby vláda mohla identifikovat všechny uživatele mobilních telefonů. Většina čínských uživatelů internetu totiž přistupuje na web právě prostřednictvím mobilů.

Jak rozšířené je v Číně rozpoznávání obličejů?

Čína podle některých odhadů využívá na 200 milionů bezpečnostních kamer s touto technologií rozesetých po celé zemi. Další stovky milionů mají přibýt v příštích letech. Čínský systém je považován za vysoce efektivní. V roce 2018 se policii například podařilo zadržet hledaného muže, jehož kamery identifikovaly mezi 60 000 návštěvníky koncertu místního populárního zpěváka.

Země také zavádí systém „sociálního kreditu“. Ten udržuje skóre chování a veřejné interakce všech svých občanů v jedné databázi. Špatným, tedy nedůvěryhodným občanem se v očích čínského systému stane třeba ten, o kom se díky sběru množství záznamů o jeho chování z pouličních kamer, sociálních sítí, jeho mobilního telefonu či úředních záznamů zjistí, že vyjadřuje nesouhlasné politické názory, nezaplatil daně nebo pokutu, rozšiřuje „chybné informace“, případně například venčí psa bez vodítka.

Dopady pro dotyčné „výtečníky“? Čína zakázala 17,5 milionu „nespolehlivých“ občanů koupit si letenky a 5,5 milionu koupit si jízdenky na vlak.

Vedle dopravy patří k dalším sankcím pro „nepořádné“ občany odepření možnosti vzít si úvěr nebo si koupit byt. Kromě jednotlivců systém hodnotí i firmy. Těm, které sítem neprojdou, může být například odepřena možnost vydávat firemní dluhopisy.

Úřad pověřený sběrem dat o chování občanů a firem prý v roce 2018 zaznamenal na čtrnáct milionů příkladů „nedůvěryhodného chování“. Čínští komunističtí funkcionáři si systém pochvalují, protože díky němu 3,5 milionu firem a občanů doplatilo daně a dluhy, uvádí list Le Figaro. Do roku 2020 by podle BBC Čína chtěla, aby všichni obyvatelé byli zapsáni do rozsáhlé národní databáze, díky které bude režim schopen každému občanovi udělit „skóre“.

Digitální autoritářství

Kritici čínského systému však hovoří o nebezpečí „digitálního autoritářství“. Jako příklad uvádějí dohled nad muslimskými Ujgury v provincii Sin-ťiang na západě Číny. Úřady si tam kamerovou technologií udržují přehled o každodenní aktivitě jednotlivých občanů, a mohou tak pozorovat veškeré jednání, které považují za podezřelé.

Čínská firma Huawei svůj monitorovací systém včetně rozeznávání obličejů nabízí v zahraničí v balíčku nazvaném Safe City (Bezpečné město). Podle deníku Financial Times tuto technologii koupilo již přes 200 měst po celém světě, většinou v Asii a Africe. Společnost se však například v Ugandě musela bránit obvinění, že pomáhá místní politické reprezentaci špehovat názorové oponenty.

Muslimští Ujgurové si dlouhodobě stěžují na kulturní a náboženský útlak ze strany Pekingu a na masivní přistěhovalectví etnických Chanů (Číňanů) do Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.

Organizace pro lidská práva obviňují čínské úřady, že v Sin-ťiangu zřídily ve jménu boje proti islamismu množství internačních táborů,. Muslimové jsou podle ochránců lidských práv do těchto táborů posíláni za takové prohřešky, jako je užívání menšinového jazyka, pravidelné modlitby, sledování zahraničních internetových stránek nebo telefonování s příbuznými v zahraničí.

Čínské úřady tábory označují za střediska odborného vzdělávání, kde Ujgurové podstupují politickou převýchovu. V táborech se podle úřadů vyučuje mandarínská čínština, čínské dějiny a zákony. Lidé, kteří těmito tábory prošli, tvrdí, že v nich byli rovněž nuceni odsoudit islám a slíbit věrnost čínské komunistické straně.

Celosvětový rozmach rozpoznávání obličejů

Vlastní systém rozpoznávání obličejů plánuje vybudovat Indie. Po Číně druhá nejlidnatější země světa chce vytvořit celonárodní databázi s policejními fotografiemi zločinců, portréty občanů z oficiálních dokumentů či obrázky z novin. Kamery by následně porovnávaly on-line zachycené obličeje s těmito daty. Policisté by rovněž měli speciální aplikaci na svých telefonech, jež by jim umožnila pořídit fotografii v terénu a ihned podle ní zjistit identitu podezřelého.

Opačný přístup k rozpoznávání obličejů má například vedení San Franciska, které letos v květnu využití technologie jako první americké město preventivně zakázalo. Později se k němu připojilo několik dalších měst v USA. Senát státu Kalifornie využití biometrických dat pro policejní práci následně postavil mimo zákon.

Z evropských zemí se v současnosti hovoří o využití technologie rozpoznávání obličejů například ve Francii, Dánsku či v Británii. V roce 2018 začalo v EU platit nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), jež je zřejmě nejpřísnějším opatřením svého druhu na světě. Z hlediska rozpoznávání obličejů je však tento předpis podle některých expertů příliš široký a obecný a státům nechává velký manévrovací prostor.

Téma nastolilo v druhé polovině listopadu i vedení pražské policie, když požádalo magistrát, aby aktivoval tento systém na šesti místech v hlavním městě. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka měla žádost jen otevřít v ČR diskuzi o této technologii, žádné plány na její rozsáhlé zavádění zatím nejsou. Systém rozpoznávání obličejů funguje v pilotním provozu pouze na ruzyňském letišti.

Doporučené