Matovičova vláda dostala důvěru, Fico mluví o konci sociálního státu

Slovenští poslanci ve čtvrtek před polednem schválili programové prohlášení vlády Igora Matoviče. Pro důvěru vládě bylo 93 poslanců ze 141, proti bylo 48. Kabinet potřeboval minimálně 71 hlasů. Nehlasovaly tři koaliční poslankyně, hlas pro naopak zazněl od jednoho poslance opoziční strany Směr. Prý šlo o omyl. Hlasování se neúčastnil lídr extremistů Marian Kotleba.

Před hlasováním měl Matovič k zákonodárcům krátký projev, poslanci Směru si ho ale nevyslechli a opustili jednací sál. Stejné gesto udělali už 20. dubna, kdy vláda v parlamentu programové prohlášení představila. Předseda Směru Robert Fico to odůvodnil tím, že prohlášení kriminalizuje jeho stranu. „Science fiction, nenormální vláda. To, co si dovolil Matovič, to si normální člověk nemůže dovolit. Urážet a obviňovat se nenecháme,“ opakoval ve čtvrtek.

Členové kabinetu tvrdí, že přes den bojovali s epidemií koronaviru a po nocích psali dokument, se kterým poslance požádali o vyjádření důvěry.

Čtyřkoalice strany OLaNO, Jsme rodina, SaS a Za lidi si jako prioritu dala protikorupční opatření, zlepšení vzdělávání a ochranu životního prostředí. Vláda se také přihlásila ke členství v Evropské unii a NATO.

Vůbec největší prioritu má ale v dokumentu „očista“ soudnictví: chystají se prověrky majetku soudců a jejich rodin, některé soudy zaniknou, vznikne naopak nejvyšší správní soud, který má řešit disciplinární stíhání soudců, prokurátorů a exekutorů.

Expremiér Peter Pellegrini z opoziční strany Směr navrhoval, aby se v doplňujícím usnesení vládě nařídilo předložení strategie transformace slovenské společnosti a ekonomiky. Po koronavirové krizi, aby se vláda zavázala, že nebude rušit sociální opatření. Ani jeden z návrhů neprošel. Předseda Směru Fico v reakci na výsledek hlasování o vládě vyhlásil čtvrtek jako „konec sociálního státu“.

Zatímco se v Bratislavě hlasovalo, v nedalekém Pezinku pokračoval soud s trojicí obžalovanou z vraždy novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. U soudu se četly Kuciakovy články, přehrála se i nahrávka telefonátu, v němž Kočner Kuciakovi vyhrožoval, a přehrála se i tisková konference, na které Kuciak Kočnera konfrontoval se zjištěními v tzv. kauze Donovaly. Kočner ve čtvrtek u soudu prohlásil, že je mu líto, co se Kuciakovi stalo.

Poláci jsou ohledně dopadů koronavirové krize na ekonomiku největší pesimisté v Evropské unii, píše polský deník Rzeczpospolita. Na pesimismus Poláků ukazuje čerstvý průzkum Evropské komise, který pomocí ukazatele hospodářského klimatu (ESI - Economic Sentiment Index) každý měsíc zkoumá nálady v průmyslu, stavebnictví, službách, mezi konzumenty a v maloobchodu.

Index ESI klesl dramaticky v celé EU až o 28 procentních bodů, nejvíc se zhoršily nálady ve službách, průmyslu a pak obchodu. Jde o nejhlubší pád od roku 1985, index je teď jen o něco málo vyšší než při jeho nejnižší úrovni v březnu 2009.

V Polsku spadl ESI o 48 procentních bodů na 47, což je nejnižší úroveň v EU. Jde zároveň o nejhorší výsledek v Polsku od roku 2000. Nejlépe na tom byla země v roce 2007. Pro porovnání: v Česku je teď ESI na úrovni 64,5. V průzkumu tento měsíc ale nejsou data ze všech zemí, z pochopitelných důvodů se neprovedl například v Itálii.

Dál nejasný je v Polsku vývoj ohledně prezidentských voleb. I z vládního tábora už ale zaznívá, že se nejspíš hlasování, které má proběhnout prostřednictvím pošty, může odložit z 10. května na 17. či 23. května.

Že chaos kolem organizace nahrává omylům, nepřesnostem, nebo dokonce podvodům, dokazuje i to, že unikla podoba hlasovacích lístků a dalších dokumentů důležitých pro provedení korespondenčního hlasování. Pošta o tom informovala tajnou službu.

Ve středu vyšel další volební průzkum. Podle něj by odvolilo 43 procent lidí. Obhajujícímu prezidentovi Andrzeji Dudovi by dalo v prvním kole hlas 49,7 procenta lidí, na druhém místě je předseda agrárních lidovců Władysław Kosiniak-Kamysz se 14 procenty. Kandidátce Občanské platformy Małgorzatě Kidawové-Błońské, která vyzývá k bojkotu voleb, se podpora propadla na 6,7 procenta. Přeskočil ji i nezávislý kandidát Szymon Hołownia s 9 procenty.

„První obranná fáze skončila,“ začal svůj projev na Facebooku maďarský premiér Viktor Orbán. V úterý večer po sociálních sítích Maďarům vzkázal, že se vláda pokusí restartovat život v zemi a začne uvolňovat mimořádná opatření. „Musíme ale jednat postupně, podle přísného plánu,“ řekl Orbán.

Opatření v zemi se začnou od příštího pondělí zmírňovat, otevřou se obchody, pláže i venkovní zahrádky restaurací a kaváren. Žáci se zatím do škol ale nevrátí a až do 15. srpna platí zákaz konání akcí nad 500 účastníků.

Uvolňování ale neplatí pro hlavní město Budapešť, které registruje 70 procent všech odhalených případů nákazy. Pro metropolitní oblast dál platí omezení vycházení. Jedním z epicenter byl ve městě jeden z domovů důchodců.

Zatímco v Maďarsku se oznamují první větší uvolnění, Německo se nejspíš chystá trochu dupnout na brzdu. „Omezení kontaktu mezi lidmi, které platí zatím do 3. května, se určitě prodlouží přinejmenším do 10. května,“ oznámil před důležitým odpoledním jednáním Angely Merkelové s premiéry spolkových zemí šéf úřadu kancléřství Helge Braun.

Zkompromitovaný bývalý rakouský vicekancléř a exšéf Svobodných (FPÖ) Heinz-Christian Strache oznámil, že se chystá na podzim za nový subjekt Aliance pro Rakousko (DAÖ) kandidovat na primátora Vídně. Dosáhnout chce dvouciferného výsledku.

Strache vládl společně s lidoveckým kancléřem Sebastianem Kurzem až do loňského května, kdy média zveřejnila jeho nahrávku z dovolené na ostrově Ibiza. Na videu z roku 2017 Strache ruské podnikatelce výměnou za nákup vlivného rakouského bulváru Kronen Zeitung slibuje přiklepnutí státních zakázek, až se jeho strana dostane do vlády.

Skandál znamenal pád Kurzovy vlády a předčasné volby. Zatímco Kurz se do funkce kancléře letos v lednu vrátil (v koalici lidovců a Zelených), Stracheho na konci roku jeho mateřská FPÖ vyloučila ze svých řad.