Hlavní obsah

Zastavili „narušitele“. Na česko-polské hranici se střílelo

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Polští vojáci střežící hranice země.

Reklama

Zpráva, která zní jako desítky let stará. Na česko-polských hranicích se střílelo, polští vojáci zadrželi muže, který se urputně snažil dostat do země. Středoevropský deník se dnes věnuje i pokračování procesu s Marianem Kočnerem.

Článek

Střílení na hranicích

Varovnou střelbou skončil v úterý incident na hranicích Česka a Polska nedaleko Opavy. Střílel polský voják 10. logistické brigády z Opolí, který střežil uzavřené státní hranice v polské obci Pilszcz. Dvěma výstřely do vzduchu zastavil muže, co se snažil vstoupit na území Polska. Šlo o německého občana žijícího v Česku.

„Z české strany přijel ke stanovišti osobní automobil, ze kterého vystoupil muž. Nerespektoval příkazy vojáků a několikrát se pokusil o vstup do území naší země. Když nezabraly ústní příkazy a muž se jim nehodlal podvolit, použily se dva varovné výstřely a po zadržení byl muž předán pohraniční stráži,“ cituje agentura PAP mluvčího polské jednotky Piotra Płuciennika.

V regionu jde v posledních dnech o druhý incident na hranicích. Před několika dny vojáci zadrželi tři Češky, které během projížďky na koni nevědomě překročily hranici. Dostaly napomenutí.

Polská vláda minulý týden oznámila, že se omezení týkající vstupu do země prodlouží. Do Polska se teď dostanou jen polští občané a někteří cizinci, kterých se týkají výjimky. Hranici lze překročit jen na vymezených přechodech.

Komise proti polskému náhubkovému zákonu

Evropská komise zahájila s Polskem řízení kvůli takzvanému náhubkovému či disciplinárnímu zákonu, který se týká soudců. Podle místopředsedkyně komise Věry Jourové zákon omezuje nezávislost polských soudců a je v rozporu s unijním právem. Varšava má dva měsíce na reakci, pokud námitkám komise nevyhoví, může případ skončit i u Soudního dvora EU.

Konzervativní polská vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) se od začátku netajila tím, že nový zákon je reakcí na nepříznivé rozsudky Soudního dvora EU a polského nejvyššího soudu. Ty totiž prakticky smetly ze stolu instituce, které jsou klíčové pro personální politiku PiS na soudech. Podle rozsudku nejsou „zreformované“ instituce nezávislé, naopak jsou pod přímým vlivem vládnoucí většiny a podkopávají tak vládu práva v Polsku.

Nový zákon umožňuje disciplinární řízení se soudci, kteří znemožňují fungování systému spravedlnosti, nebo k tomu vybízejí. Postih hrozí i za to, když soudce bude zpochybňovat způsob výběru svého kolegy, a také za chování na veřejnosti, které se „neshoduje se zásadou nezávislosti soudů“.

Unikl Kočnerův posudek a zprávy

U specializovaného trestního soudu ve slovenském Pezinku ve středu pokračuje hlavní líčení s trojicí obžalovanou z vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Jde celkem o dvanáctý jednací den procesu. Předkládaly se listinné důkazy, hlavně posudky.

Server Aktuality.sk, kde zavražděný novinář pracoval, ve středu zveřejnil dosud nepublikované zprávy z Kočnerova telefonu. Jde o zálohu zpráv z šifrované komunikační aplikace Threema, které napsal Kočner těsně před tím, než mu nejvyšší soud definitivně potvrdil vazbu. Z obsahu vyplývá, že na něj spoléhala náměstkyně na ministerstvu spravedlnosti za stranu Směr Monika Jankovská. Ta je teď po nedávné razii proti korupci v justici sama ve vazbě.

Foto: Profimedia.cz

Obžalovaný Marian Kočner u soudu v Pezinku.

Už v úterý publikoval slovenský Denník N část znaleckého psychologického posudku na Kočnera. Ten už je součástí spisu, nebyl ale ještě předložený jako důkaz. Posudek zachycuje, jak Kočner vnímá sám sebe a jak se chová ve vazbě, ve které je od léta 2018.

Znalkyně označuje Kočnera za autoritářského, inteligentního člověka s touhou po moci a penězích a za narcise, který se neumí vcítit do druhých lidí, je konfliktní a lehce se urazí. Lidi prý má Kočner využívat jako nástroj, má také tendenci účelově zapírat, zatajovat a přetvařovat se. Za pozitivum označila znalkyně Kočnerův vysoký intelekt. Napsala také, že v případě uznání viny považuje jeho resocializaci za možnou. Kočner svou vinu dosud odmítá.

Na to, že posudek unikl do médií, upozornila ve středu dopoledne předsedkyně soudního senátu Ružena Sabová. Posudek podle ní neunikl ze strany senátu, věcí se chce zabývat.

Slovensko je bez kapitána v záloze

Bývalý předseda slovenské Národní rady Andrej Danko byl degradován. Z rozkazu nového ministra obrany Jaroslava Nadě z hnutí OLaNO přišel o svou hodnost kapitána. Tu šéf Slovenské národní strany (SNS) dostal v roce 2016 od ministra za SNS údajně kvůli zájmu o armádu. Podobná povýšení dostalo v té době více politiků - vojáků v záloze. Byl mezi nimi i někdejší premiér Robert Fico, předseda strany Směr, která s SNS vládla, a další ministři.

Foto: Profimedia.cz

Andrej Danko.

Dankovi, který je známý hlavně svými přebrepty a zvláštními větnými konstrukcemi, se od té doby začalo přezdívat Kapitán. Sám své nové kapitánské výložky pusinkoval na tiskové konferenci. Po parlamentních volbách letos v únoru Dankova strana ze sněmovny vypadla, nedostala se totiž přes pětiprocentní hranici.

Průzkum o německé historii

Zhruba polovina Němců je pro to, aby se za nacistickou historií země udělala „tlustá čára“. Čísla vyplynula z průzkumu pro týdeník Die Zeit. Nejčastější je takový postoj u sympatizantů pravicové Alternativy pro Německo (až 80 procent). Polovina z nich si navíc myslí, že měl národní socialismus i své lepší stránky.

Polovina respondentů považuje za jediného viníka vyvolání války a masakrů nacistické zločince. Tři čtvrtiny se domnívají, že je „německou povinností dbát o to, aby nevymizela paměť o nacistických zločinech a holokaustu“. Stejný počet lidí uvedl, že zabývání se historií nacismu je teď důležitější než kdy dřív. Nejvíc s tvrzením souhlasili sympatizanti Zelených (94 procent), nejméně pak zmíněné AfD (43 procent). Průzkum provedla agentura Policy matters na vzorku 1044 lidí starších 14 let.

Rakouský ústavní soud má práci

Stížnosti na mimořádná opatření kvůli koronavirové krizi bude po českém Ústavním soudu řešit i ten rakouský. Soud ve Vídni už obdržel 30 stížností, některé se budou řešit v květnu. Stížnost zamířila mimo jiné na omezení vycházení.

Podle vídeňského právníka Michaela Brunnera jde o protiprávní a protiústavní omezení svobody pohybu, které se dotklo plošně všech. Právník napadl i nekonkrétnost předpisů, ze kterých podle něj není jasné, co stát definuje jako veřejný prostor, co je nezbytný důvod pro vycházení a pro koho platí povinná minimální vzdálenost.

Stížnost teď připravuje i řetězec obchodů s obuví CCC, která má v Rakousku 49 poboček. Obchody jsou zavřené až do začátku května, rival CCC, obuv Deichmann, má už přitom otevřeno. Důvodem je velikost prodejní plochy. Zatímco Deichmann se vejde do limitu 400 metrů čtverečních, CCC se 430 metry ne. Vláda přitom zakázala prodejny zmenšovat bariérami. To bere CCC jako nespravedlnost napsanou „od stolu“.

Reklama

Související témata:

Doporučované