Hlavní obsah

„Mentální dno“ je 30 metrů čtverečních na byt, tvrdí developeři

Češi si pořizují stále menší byty. Kvůli cenám i regulovaným hypotékám.

26. 1. 6:00

Za poslední tři roky se velikost nově prodané garsoniéry snížila o osm metrů čtverečních. Je to trend, který bude pokračovat, myslí si developeři, i když už naráží na pomyslné absolutní minimum.

Článek

Postel, stůl, kuchyňka s dvouplotýnkovým vařičem a lednicí, za dveřmi pak sprchový kout, záchodová mísa a umyvadlo. Tak lze shrnout 16metrový byt v pražských Jinonicích, který se nabízí za 2,5 milionu korun.

V ceně je totiž přístup do posilovny, prádelny a na zahradu s grilem. Nejde přitom o ojedinělý případ. Realitní server Sreality.cz nabízel v polovině ledna 210 nových bytů, které si vystačí s 35 metry čtverečními. Téměř 87 pak s 30 metry a 12 se vtěsná na 25 metrů čtverečních.

Tento rostoucí trend přímo navazuje na poptávku Čechů po bydlení a jejich finanční možnosti. Současný nedostatek bytů, jejich rostoucí cena a fakt, že se Česká národní banka snaží přehřátý trh ochlazovat přísnějšími podmínkami pro získání hypotéky, dohromady způsobilo, že zájemci se uskromňují v ploše, kterou vyžadují.

Malé byty dominují

Dokládá to i poslední analýza trhu s byty od trojice developerů – Skanska, Trigema a Central Group. Dominantních 70 procent prodaných bytů v loňském roce bylo dvoupokojových nebo jednopokojových.

„Jejich velikost se navíc zmenšuje. Průměrná prodaná garsonka za rok 2019 má výměru 32,5 čtverečního metru, což je o téměř osm metrů méně než před třemi roky,“ prezentoval nová data Dušan Kunovský, který stojí v čele Central Groupu. Průměrný byt o dispozici 2+kk se zmenšil za stejnou dobu o dva metry.

Lidé se podle developerů naučili vyhodnocovat své možnosti na základě absolutní ceny, kterou za byt zaplatí. „To je to první, co si zjistí. Tedy projdou si své možnosti u hypoteční banky a pak přijdou a řeknou, že mají k dispozici pět, tři nebo sedm milionů korun. Podle toho se rozhodují, jaký byt koupí,“ popisuje Marcel Soural, předseda představenstva Trigema, jak běžní klienti přistupují ke koupi bytu.

Kromě toho, že se malometrážní byty dobře prodávají, mají pro developery ještě jednu výhodu – jsou také v přepočtu na metr čtvereční nejdražší. V Praze podle analýzy trojce developerů průměrná cena za metr čtvereční atakovala koncem roku hranici 121 tisíc korun.

Narážíme na pomyslné dno

Developeři tak nijak nezastírají, že menší byty pro ně znamenají větší výnos. Stejně tak ale tvrdí, že jim do karet hraje poptávka.

„Počet jednočlenných domácností roste,“ konstatuje Dušan Kunovský. Hned ale dodává že z trendu mikrobydlení není sám nadšený.

Sami developeři nemají jasno v tom, jestli chtějí do budoucna na trh uvádět stále menší byty.

„Dovedeme si představit byt 1+kk, který má 25 metrů čtverečních. My si dokonce dovedeme představit i menší výměru, otázka je, jaký by byl o takový byt zájem,“ uvažuje Marcel Soural.

O 26 metrech čtverečních jako naprostém minimu pak mluví šéf Central Group a vymezil i hranici, pod kterou se rozhodl nejít. Konkrétně 30 metrů čtverečních. Stejně to má i Skanska.

„Socialistické paneláky nabízely garsoniéry o 25 nebo 26 metrech čtverečních. Tam z podstaty věci nechceme klesnout. To už bychom indikovali klientovi návrat do starých časů. Je to nedůstojné z pohledu investora a je to neuctivé vůči klientovi,“ říká Juraj Murín, ředitel vývoje projektů ve Skanska Reality.

U takto malých bytů se totiž naráží i na problém, jestli existuje vhodný nábytek. Například Skanska v tomto ohledu pracuje s obchodním domem IKEA a došli k tomu, že 30 metrů čtverečních je skutečné „mentální dno“.

Reklama

Doporučené