Merkelová má jasno: Na trumpovskou Ameriku se nemůžeme spoléhat

Saúdská Arábie, Izrael, Vatikán, summit NATO v Bruselu, jednání nejvyspělejších zemí světa G7 na Sicílii. Americký prezident Donald Trump má za sebou první velkou zahraniční cestu a dojem, který po sobě zanechal, je na hony vzdálený ovacím, jež sklízel jeho předchůdce Barack Obama.

Patrné to bylo už v sobotu, kdy se USA jako jediná mocnost nepřipojila k podpoře plnění pařížské dohody o klimatu. Ve svých vyjádřeních obvykle velmi umírněná německá kancléřka Angela Merkelová označila na tiskové konferenci diskusi za „velmi neuspokojivou“. Rozčarovaná byla i debatou o migraci, což bylo klíčové téma pro hostitelskou zemi - Itálii. Itálie schytává hlavní příliv běženců, ze severu Afriky migrují přes Středozemní moře.

O den později to během předvolebního mítinku v Bavorsku formulovala Merkelová jasně: Německo se podle ní na trumpovskou Ameriku nemůže spoléhat. „My, Evropané, musíme vzít svůj osud do vlastních rukou. Musíme bojovat za naši vlastní budoucnost.“

Tradiční západní aliance jsou podle ní ohroženy jak novým směrem, který razí Donald Trump, tak odchodem Velké Británie z Evropské unie. „Doba, kdy jsme se mohly plně spolehnout na Spojené státy, je do značné míry pryč... Jak jsem pochopila v posledních dnech,“ citoval ji třeba Die Welt.

Není tajemstvím, že Trump se během vrcholných mítinků nezdržel kritiky Německa za obchodní přebytek. „Němci jsou špatní, velmi špatní,“ citoval Der Spiegel z Trumpovy schůzky s vysokými představiteli EU. „Podívejte se na ty miliony automobilů, které prodávají v USA. To zastavíme.“

Mnoho přátel si neudělal ani při jednáních na summitu NATO. „K vedoucím představitelům partnerských zemí USA v NATO se choval jako ke školákům, když je káral za to, že neodvádějí dost na společnou obranu. Stále opakoval, jak někteří členové dluží obrovské množství peněz za předchozí roky – navzdory tomu, že spojenecké příspěvky jsou dobrovolné,“ napsala agentura Reuters.

Hrubé odstrčení černohorského prezidenta, které zachytily kamery, podle agentury jen dokreslily přístup Trumpa k malým zemím.

Zklamáním byl i projev, ve kterém se přes veškerá očekávání Trump nepřihlásil k vzájemné obranné doktríně NATO. A přestože Rusko jako globální hrozba bylo tématem summitu, i o něm Trump pomlčel.

Emmanuel Macron, nedávno zvolený prezident Francie, pro kterého byly bruselské a sicilské schůzky rovněž premiérou, Trumpovo chování komentoval takto: „Donald Trump, podobně jako turecký prezident nebo ruský prezident, vidí věci z hlediska mocenských vztahů. Nevadí mi to. Ale pak musí být člověk při bilaterální schůzce důsledný. Jedině tak získá respekt.“

Macron byl deníkem Journal du Dimanche dotazován právě na osobní schůzku s Trumpem, při které si oba muži třásli rukama tak, až jim zbělely konečky prstů. A Trump, pověstný svým pumpováním paží toho druhého, byl prvním, kdo se chtěl stáhnout.

Co to mělo být? „Byl to okamžik pravdy. Chtěl jsem ukázat, že nebudu dělat ani malé ústupky, dokonce ani symbolické ne.“