Hlavní obsah

Metanové bubliny a žádný led: Arktida nezamrzá

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

28. 10. 2020 15:12

Vědci jsou znepokojení. Krom toho, že touto dobou měla Arktida zamrzat, objevili důkaz o uvolňování bublin metanu. Nezadržitelně se tak blížíme době, kdy led z oblasti vymizí úplně. Pro polární oblast to bude znamenat katastrofu.

Článek

Arktické vody zatím marně čekají na pravidelnou ledovou pokrývku. Navzdory tomu, že je konec října, v klíčové oblasti poblíž Sibiře se led stále nezačal vytvářet. Moře Laptěvů do takto pokročilého období roku nedokázalo zamrznout poprvé v historii.

Mořský led v Arktidě obvykle v letních měsících taje a v zimě znovu zamrzá. Rozsah každoročního tání se však řadu let za sebou zvyšuje a na obzoru je i první arktické léto zcela bez ledu – vědci ho očekávají mezi lety 2030 a 2050. Letošní rok je pro region obzvláště katastrofický.

Metanové bubliny

Vědci našli důkazy také o uvolňování bublin zmrzlého metanu hluboko pod povrchem Severního ledového oceánu. Metan má oproti oxidu uhličitému daleko větší oteplovací účinek a tání permafrostu v Arktidě ho může nakonec uvolnit obrovské množství. Ruští a švédští vědci však varovali, že výsledky jejich expedice v moři Laptěvů jsou předběžné a bude třeba je před odesláním do recenzovaného časopisu zkontrolovat a potvrdit.

Martin Siegert, spoluředitel Granthamova institutu pro změnu klimatu na Imperial College v Londýně, uvedl, že únik metanu ze svahu arktického kontinentálního šelfu byl sice zjištěn už dříve, pokud však měření dokážou jeho zvýšené množství, byl by to důvod ke znepokojení. „Hlubší analýza problému může přijít příliš pozdě,“ dodal. „Musíme se vypořádat s tím, zda je tento problém bezprostřední a v jakém rozsahu by mohl uvolňovat skleníkové plyny.“ S dvakrát rychlejším oteplováním v oblasti oproti globálnímu průměru bylo dle vědců jen otázkou času, kdy se „spící obr“ probudí.

Horké léto

Plný dopad letošního spalujícího léta je zřejmý až s blížící se zimou. Vědci tvrdí, že opožděné zamrzání moře Laptěvů bude mít dopady na celou polární oblast. „Nedostatek ledu letošní podzim je v oblasti sibiřské Arktidy bezprecedentní,“ uvedl Zachary Labe z Colorado State University v e-mailu pro The Guardian. „Rok 2020 je dalším rokem, který odpovídá teorii o rychlé proměně Arktidy. Bez systematického snižování skleníkových plynů bude pravděpodobnost našeho prvního „bezledového“ léta do poloviny 21. století nadále stoupat.“

Extrémní teploty, které daleký sever zažil toto léto, způsobily roztavení ledu moře Laptěvů dříve než kdykoli předtím. Rozsáhlé oblasti moře tak zůstaly bez ledové pokrývky, čímž se otevřela cesta slunci. Voda, která jeho záření absorbovala, dosáhla nadprůměrné teploty pět stupňů Celsia. A čím teplejší voda, tím menší pravděpodobnost tvorby ledu.

„Letošní podzim je plocha nezakryté vody hrozně velká. Musíme těmto ukazatelům změny klimatu věnovat pozornost,“ dodává Labe s odkazem na skutečnost, že selhání zmrazení moře Laptěvů mělo letos za následek rekordně nízké pokrytí ledem v celé Arktidě.

Dle Labeho je čím dál delší období prvního zamrzání vody v souladu s očekávaným dopadem změny klimatu způsobené člověkem. Sibiřské vlny veder jsou letos dle studií nejméně 600krát pravděpodobnější díky průmyslovým a zemědělským emisím.

Teplejší teplota vzduchu není jediným faktorem zpomalujícím tvorbu ledu. Změna klimatu také směřuje více mírných atlantických proudů do Arktidy a rozbíjí obvyklou stratifikaci mezi teplými hlubokými vodami a chladným povrchem.

„Posledních 14 let je na satelitních záznamech o ledu prováděných od roku 1979 jasně nejslabších,“ uvedl Walt Meier, vedoucí vědecký pracovník amerického Národního datového centra pro sníh a led. Velká část starého ledu v Arktidě nyní mizí a nahrazuje jej jen tenký sezonní led. V porovnání s 80. lety je jeho tloušťka poloviční. Sestupný trend bude pravděpodobně pokračovat, dokud v Arktidě nenastane první léto bez ledu, uvedl Meier. Data a modely naznačují, že k tomu dojde mezi lety 2030 a 2050. „Není žádné ‚kdyby‘, je to jen otázka času,“ dodal.

Vědci se obávají, že opožděná tvorba ledu sama urychlí jeho definitivní konec. Jak je známo, menší plocha ledu znamená méně bílé plochy, která by odrážela sluneční světlo zpět do vesmíru. Ale to není jediný důvod, proč se Arktida otepluje více než dvakrát rychleji než globální průměr.

Za normálních okolností by se počátkem zimy vytvořil led podél celého severního sibiřského pobřeží. Silný vítr by ho pak hnal dál přes moře Laptěvů a během driftování Arktidou sbíral a přenášel živiny. Roztál by mezi Svalbardem a Grónskem. Čím dál slabší ledová pokrývka však znamená riziko, že roztaje ještě před doplutím do cíle. Živiny, které přenáší, jsou důležité pro plankton, který při nedostatku ztrácí schopnost odstraňovat oxid uhličitý z atmosféry. To zase přispěje ke skleníkovému efektu, což bude mít za následek vyšší globální teploty a ještě méně ledu.

Dr. Stefan Hendricks, specialista na fyziku mořského ledu v Institutu Alfreda Wegenera, uvedl, že toto chování mořského ledu je ponuré, ale nepřekvapující. „Je to spíš frustrující než šokující. Předvídali jsme to dlouho, ale lidé s možností zasáhnout ukázali jen malý zájem jednat.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované