Článek
Největší hráč ve středoevropském rekreačním byznysu Igor Rattaj, šéf skupiny Tatry Mountain Resorts (TMR), má za sebou dva čerstvě uzavřené obchody, které mu dohromady vynesly skoro půl miliardy korun. Ani jeden ovšem nesouvisí s jeho hlavním oborem – cestovním ruchem.
Rattaj koncem června prodal do rukou veřejnoprávní agentury ČTK fotobanku Profimedia. A k tomu nechal odpadářskému gigantu Marius Pedersen areál průmyslové firmy Perlit v pražských Kyjích.
Vůbec nevíme, co v našem oboru bude. Osobně čekám další vlnu covidu a lockdownů.
Na rozhovor do kavárny pražského Obecního domu ale nepřichází vysmátý byznysmen v euforii ze dvou úspěšných prodejů. Naopak, jindy pohodový padesátník vypadá přepadle, unaveně, a když mluví, z jeho slov prosakuje hořkost a znechucení. „Jsem naštvaný,“ neskrývá aktuální rozpoložení.
Igor Rattaj
- Slovenský investor, klíčový akcionář skupiny TMR.
- TMR vznikla vyčleněním horských investic finanční skupiny J&T do samostatné společnosti. Začínala počátkem tisíciletí privatizací lanovek v Nízkých Tatrách, dnes provozuje lyžařské resorty v Nízkých i Vysokých Tatrách, v polském Szczyrku, v Česku ve Špindlerově Mlýně a na Ještědu. V rakouských Alpách TMR vlastní střediska Muttereralm, Mölltaler Gletscher a Ankogel-Mallnitz.
- TMR na Slovensku vlastní také největší akvapark Tatralandia, polský zábavní park Legendia a provozuje české golfové resorty Ostravica a Kaskáda.
- Akcie TMR se obchodují na pražské a varšavské burze, skupina je největším středoevropským hráčem v rekreačních službách.
- Rattaj v mládí závodně lyžoval, vystudoval bratislavskou Technickou univerzitu a od půlky 90. let pracoval pro skupinu J&T.
- Kromě TMR Rattaj investuje do realit, patří mu pražské zábavní centrum Hurrican Factory, podílel se na organizování hudebního festivalu i na filmové produkci, sehrál malé role v několika filmech.
V únoru prodělal těžký covid a podle svých slov se dodnes nedostal do původní fyzické kondice. Hlavně na něj ale dopadá situace v jeho hlavním podnikání – v horském cestovním ruchu. „Vůbec nevíme, co v našem oboru bude. Osobně čekám další vlnu covidu a lockdownů,“ říká.
Ještě loni chystal s několika partnery nový fond, který měl investovat do horských resortů hlavně v Alpách. „Teď ale jedou v naší branži všichni na výpary, jen ze setrvačnosti. Nic není na prodej. V našem podnikání nejspíš ještě nejsme na tom nejhorším dně. Všichni čekají, co bude dál, kdy se situace zlomí a zase bude šance na nějaké prodeje,“ říká.
Turistické služby a gastronomie v Česku, na Slovensku i Polsku dostaly covidovými lockdowny tvrdou ránu a bude podle Rattaje trvat několik let, než se z ní vzpamatují.
Náplast za covid
Zato oba nedávné prodeje neturistických aktiv pro Rattaje mohou být vzpruhou. Ani v jednom případě nešlo o obchody vynucené covidovou krizí: „Na prodeji Profimedie jsme se dohodli už předloni, ČTK je pro ni přirozený partner. A vyjednávali jsme to dva roky. A Perlit? Prostě přišla, jak se říká, neodolatelná nabídka,“ popisuje.
V Kyjích se Rattaj zbavuje jen pozemku a továrního areálu Perlitu, výrobu malé průmyslové firmy si chce ponechat. Perlit Praha dělá izolační materiály pro stavebnictví nebo absorpční látku vapex, používanou při likvidaci ropných havárií. „Výrobu samotnou si odkupujeme, Pedersenu šlo čistě o pozemky a lokalitu v Kyjích. My teď hledáme místo, kam s výrobou přesídlit,“ říká Rattaj.
Kyje, Hostivař, Štěrboholy, to je investorsky velice zajímavá oblast.
Se svou realitní transakcí může být spokojen. Potvrdila, že měl před třemi roky při svém investorském výletu do pražských průmyslových brownfieldů šťastnou ruku.
„Kyje, Hostivař, Štěrboholy, to je investorsky velice zajímavá oblast. Já se k tomu dostal tak trochu náhodou. Máme tam s partnery účast ještě na jednom průmyslovém areálu a máme spadeno na některé další pozemky. Celá lokalita je mimořádně vhodná pro objekty městské logistiky, tedy menší skladové haly pro distribuci zboží,“ popisuje.
V pražských pozemcích má dnes s partnery, kteří jsou stejně jako on historicky spojeni s finanční skupinou J&T, „stovky milionů korun, nějak do miliardy“. A hodlá v nákupech pokračovat.
Výhodou zdejších brownfieldů je podle něj blízkost centra, dobrá dopravní dostupnost i přijatelný územní plán. Jednou prý i v této části Prahy vyroste městská obytná zástavba, ale to může podle Rattaje trvat i dvacet let a do té doby mohou pozemky vynášet na logistických developerských projektech. „Prostě superlokalita,“ hodnotí průmyslem poznamenanou část Prahy.
Když líčí, jak si od horského byznysu odskočil k realitám, viditelně ožívá. O své hlavní aktivitě, skupině TMR a jejích lyžařských resortech v Česku, na Slovensku, v Polsku a Rakousku, mluví s o poznání menším nadšením.
Lockdowny a nejistota
Už první covidový rok skupina TMR loni na podzim uzavřela se ztrátou přes 22 milionů eur (více než půl miliardy korun). Firma končí účetní období vždy ke konci října, teď se jí začíná rýsovat propad dalšího roku.
Loni TMR ještě stihla před prvními jarními lockdowny nejlukrativnější část sezony o vánočních a novoročních svátcích. Letos ji covidová omezení poznamenají mnohem víc.
Když nám tady na jaře dovolili pustit lanovky, louky už kvetly.
Horská střediska se v poslední sezoně kvůli pandemii na Slovensku a v Česku prakticky vůbec nerozběhla, polský Szczyrk fungoval jen krátce. A rakouské areály sice v provozu byly, ale jen na půl plynu, bez zahraniční klientely. „Když nám tady na jaře dovolili pustit lanovky, louky už kvetly,“ říká Rattaj.
„Na tržbách jsme za poslední zimu přišli o 80 milionů eur, což jsou asi dvě třetiny toho, co normálně utržíme. Kompenzace to vykrývají jen zčásti, přímá ztráta TMR z hlavní sezony bude nějakých 12 milionů eur,“ dodává.
O osud TMR se nebojí, firmu podle jeho slov podrželi investoři včetně držitelů dluhopisů. Podle Rattaje chápou, že chyba není v řízení skupiny, že jde o vyšší moc.
„Firma, doufám, se zachrání, tam nevidím zásadní problém. Horší otázka je, kolik takových lockdownů nás ještě čeká,“ říká. Osobně je přesvědčen, že přijde ještě několik covidových vln a s nimi i různá omezení, která zkomplikují cestování. Přitom právě na cestování byznys TMR stojí.
TMR v hibernaci
Horský byznys proto zažívá hibernaci. Rattajova firma, která počátkem roku propustila jen na Slovensku 260 kmenových zaměstnanců a zrušila další desítky sezonních pracovních míst, se i teď během letní sezony drží při zemi. „Jedeme pořád v poloúsporném režimu,“ říká Rattaj.
„Lidé se s počátkem léta jako by nadechli, ale my jsme zdaleka všechny naše hotely neotevřeli. Ukazuje se, že je to správná volba,“ podotýká.
Evropou obcházejí nové covidové mutace, vlády znovu omezují cestování a cestovní kanceláře mají problém zaplnit v horských letoviscích běžné ubytovací kapacity. TMR tak třeba ve Vysokých Tatrách má ze tří hotelů otevřený jen jeden. „Některá zařízení máme připravená, kdyby byl zájem, jsme schopni je operativně zprovoznit. U některých s tím ale vůbec nepočítáme,“ dodává.
Rattaj nepochybuje o tom, že horský rekreační průmysl se po čase znovu zvedne a po oživení se minimálně vrátí k předcovidovým výkonům. Kdy se to stane, se ale neodvažuje odhadovat. Čeká, že se zotavení potáhne spíš roky než měsíce.
Investice i expanzi, kterou TMR plánovala hlavně v Alpách, firma odkládá na lepší časy. Zato pražské brownfieldy se pro Igora Rattaje a jeho společníky stávají příslovečným „vrabcem v hrsti“, do něhož hodlají v příštích měsících ukládat další kapitál.
Pokračování rozhovoru, v němž Igor Rattaj detailně popisuje dopady covidu na středoevropský horský byznys, vyhlídky postcovidových turistických a gastronomických služeb či rozdílný přístup vlád k epidemiologickým restrikcím a kompenzacím, přineseme v příštích dnech.
