Hlavní obsah

Minimálně 12,5 tisíce měsíčně. Chudým Španělům pomůže základní příjem

Foto: Profimedia.cz

Pracovníci španělské katolické charity rozvážejí potraviny potřebným.

Reklama

1. 6. 19:24

Řada zemí už tento kontroverzní ekonomický nástroj testovala, Španělé se ho ale kvůli koronavirové pandemii rozhodli zavést. Na základní nepodmíněný příjem by mělo dosáhnout asi 2,3 milionu lidí.

Článek

Dvaatřicetiletý Senegalec Salif se v centru Madridu živí jako „mantero“, tedy prodavač fotbalových dresů Realu Madrid a FC Barcelony. Dvouměsíční karanténa jeho byznys zcela zastavila.

„Nemohu jít ven, nic neprodám,“ lituje rodák ze Senegalu, který žije ve Španělsku už 12 let. „Nemám už žádný příjem. Jediná podpora, kterou dostávám, je od madridského odborového svazu manteros, který mi dává trochu peněz na jídlo,“ citoval prodavače server Slate.

Salifovi ale nyní svitla naděje na lepší časy. Španělská vláda totiž v pátek definitivně schválila zavedení základního příjmu. Nebude však pro všechny, jde spíše o dávku v nouzi.

„Země neprospívá, pokud opouští část své populace,“ prohlásil španělský premiér Pedro Sánchez, když oznamoval zavedení kontroverzního ekonomického nástroje. Premiér tvrdí, že toto „historické opatření“ má „ochránit ty, kteří zažívají těžké časy, má pomoci v boji s chudobou a přispět k ekonomickému oživení země“.

Příjemci dávky si musejí shánět práci

Místopředseda španělské vlády Pablo Iglesias, jehož levicová strana Podemos základní nepodmíněný příjem už rok prosazuje, dodal, že jeho zavedení urychlila pandemie koronaviru.

Na dávku bude mít podle odhadů nárok na 800 tisíc domácností, tedy zhruba 2,3 milionu Španělů, informoval server Euronews. Podmínkou je, aby buď měli měsíční příjem nižší než 200 eur (asi 5500 korun), nebo pokud je průměrný příjem domácnosti na osobu nižší než 450 eur (asi 12 200 korun). Dávku tedy dostane například rodina, v níž jeden z partnerů bere 600 eur měsíčně a druhý si přivýdělky přijde na 200 eur.

Finský experiment

Jednou z posledních zemí, která nástroj základního nepodmíněného příjmu testovala, bylo Finsko. Tamní vláda vyplácela dvěma tisícům nezaměstnaných 500 eur od 1. června 2017 do 31. prosince 2018. Lidé sice po skončení experimentu pomoc oceňovali a cítili se lépe, k vyšší zaměstnanosti nicméně pokus nevedl.

Jak upozorňují španělští odborníci, mělo by zavedení základního nepodmíněného příjmu státu pomoci zasáhnout proti šedé ekonomice. Ta představuje podle různých odhadů až 18 procent španělského HDP a pracují v ní často špatně placení lidé na částečný úvazek, mnohdy jde o migranty. Protože nemají žádné pracovní smlouvy, nemají ani žádnou právní ochranu.

Na dávku, jejíž výše se bude pohybovat od 464 (asi 12,5 tisíce korun) do 1100 eur (necelých 30 tisíc korun), budou mít nárok i migranti, pokud žijí v zemi alespoň jeden rok. Byli-li v minulosti obětí zneužívání nebo obchodu s lidmi, nemusejí ukazovat ani povolení k pobytu. Výše dávky závisí na tom, zda jsou v rodině děti a nezaměstnaní. Podmínkou je také aktivní hledání si práce, pokud je příjemce nezaměstnaný.

Už od června by mělo dávku dostávat 100 tisíc nejchudších rodin, peníze ale mohou mířit i k singles v nouzi, pokud jim je mezi 23 až 65 lety. Španělsko má mezi zeměmi západní Evropy vůbec nejvyšší počet obyvatel žijících na hraně chudoby: přes 21 procent.

„Pro jižní Evropu by se to mohlo stát určujícím trendem,“ řekla nadaci Thomson Reuters Louise Haaghová z britské Univerzity v Yorku, jež se tématem základního nepodmíněného příjmu dlouhodobě zabývá.

Tři miliardy eur ročně

Základní nepodmíněný příjem v takto omezené podobě (klasický koncept počítá s vyplácením dávky všem, tedy i lidem bez existenčních problémů) vyjde španělskou vládu na tři miliardy eur ročně. Financovat ho chce pomocí digitální daně a daně z obchodů na trhu s cennými papíry.

Španělsko se s více než 27 tisíci obětí stalo jednou z nejhůře postižených zemí koronavirem v Evropě. Karanténa zde na dlouhé týdny zcela ochromila byznys a Mezinárodní měnový fond očekává, že nezaměstnanost se vyšplhá na 20,8 procenta. Před pandemií dosahovala 13,5 procenta. Ekonomika se v prvním čtvrtletí zpomalila o 5,2 procenta, což je nejhorší výsledek od 70. let, kdy začala měření. Vláda už podle think tanku Bruegel slíbila na oživení ekonomiky obří částku 153 miliard eur.

Další pomoc by měla do Španělska přijít z Evropské unie - tým eurokomisařů pod vedením Ursuly von der Leyenové navrhuje záchranný balíček ve výši 750 miliard eur, které by měly putovat především do nejvíce zasažených zemí, tedy i do Španělska. Společný evropský dluh ale musí schválit všechny členské státy, a tak není jisté, kolik a kdy z Bruselu nakonec do madridské pokladny přiteče.

„Zásadní krize, jako jsou války nebo pandemie typu španělské chřipky z let 1918-1919, byly často příležitostí pro radikální obměny sociálních systémů,“ upozornil minulý týden Britský institut pro ekonomické otázky. Covid-19 podle něj způsobí tuto změnu také.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené