Hlavní obsah

Miniverze „superúterý“ rozhodne o soupeři Trumpa. Kdo má větší šance?

Foto: Profimedia.cz

Poslední volba proběhne mezi bývalým viceprezidentem Joe Bidenem a senátorem Berniem Sandersem.

Reklama

10. 3. 2020 7:00

Další úterý, po kterém opět o něco víc vykrystalizuje budoucnost prezidentství Spojených států. První primárky zredukovaly kandidátku demokratických uchazečů na dvě jména – Joea Bidena a Bernieho Sanderse. Miniverze Super Tuesday tak bude čistě mužská záležitost.

Článek

Po „superúterý“ minulého týdne chytil Joe Biden druhý dech, Bernie Sanders zase vyhrál v Kalifornii s největším počtem delegátů.

Podle předvolebního průzkumu CNN by se po superúterý 57 procent dotázaných přiklonilo na stranu Bidena, 36 na Sandersovu. Přestože jedna z demokratických kandidátek, massachusettská senátorka Elizabeth Warrenová, ve čtvrtek oznámila konec své kampaně, průzkum jí stále přisuzuje dvouprocentní šanci, zbylých pět si zatím není jistých, kdo je jejich favorit.

Jiné průzkumy ale dávají oběma kandidátům srovnatelné šance.

Zásadní Velká jezera

Boj mezi umírněným a progresivním křídlem demokratické strany proběhne opět v úterý v dalších šesti státech. Nejnapínavější klání proběhne v Michiganu, kde je k mání nejvíce delegátů, a Sanders by tak mohl dohnat Bidenův náskok a dostat se do vedení. Mimo Michigan proběhnou primárky v Idahu, Mississippi, Missouri, Severní Dakotě a Washingtonu. Kombinace těchto šesti států nabízí 352 delegátů.

Právě v Michiganu už jednou Bernie Sanders zvítězil. V roce 2016 tam porazil Hillary Clintonovou. Jeho hra proti Bidenovi v Michiganu ale jednoznačná nebude. Biden si nedávno na svou stranu naklonil několik významných jmen, včetně guvernérky Gretchen Whitmerové, bývalé guvernérky Jennifer Granholmové nebo bývalého senátora Carla Levina. Poměry mezi voliči se ale od minulých prezidentských voleb změnily a oba kandidáti by tak mohli mít přibližně stejnou šanci. Ostatně, jak průzkumy ukazují, stejně jako ve všech zbývajících pěti státech.

Právě Hillary Clintonová se před úterním kláním vyjádřila o šanci svého dávného michiganského soupeře. Bernieho Sanderse považuje jako Trumpova protikandidáta za nedostatečného, protože nedokáže zahájit „reset“ dosavadní vlády a nadchnout mladé voliče.

Rozhodne věk i etnikum

Aby Sanders uspěl, potřebuje přesvědčit zejména mladé voliče. Na ty jeho kampaň cílila v roce 2016. Letos mu ale podpora mladých voličů klesla, přesto by však 57 procent dotázaných mladších 45 let volilo právě jeho. V primárkách jde i o náklonnost jednotlivých etnických skupin. Sandersovi fandí spíš Latinoameričané a Afroameričané. Co se týče politického smýšlení, větší podporu má Sanders u liberálů.

Důvěra ve vítězství Bidena vzrostla zejména po „superúterý“. Voliči starší 45 let by v 72 procentech případů volili právě bývalého viceprezidenta. Biden má také šanci zabojovat spíš u bělošského obyvatelstva a konzervativních voličů.

Bidenovi jsou podle zmíněného průzkumu nakloněni i podporovatelé zbylých kandidátů, kteří po „superúterý“ oznámili konec kampaně – Michael Bloomberg, Pete Buttigieg a Amy Klobucharová.

Důležitou roli hraje také důvěra kandidátů v klíčových otázkách, jako je zdravotnictví nebo klimatická změna. V otázce zdravotnictví vkládá více voličů důvěru Sandersovi, stejně jako v problematice klimatických změn. Bidenova parketa je pak podle průzkumu zahraniční politika, ekonomika a imigrace.

Antitrump

Pro řadu voličů při výběru vhodného kandidáta hraje svou roli i jeho potenciál porazit Donalda Trumpa. Přibližně dvě třetiny demokraticky smýšlejících voličů by rádi jako vítěze viděli právě toho, kdo bude mít proti Trumpovi větší šance. Zbylá třetina upřednostňuje kandidáta, jehož názory odpovídají jejímu přesvědčení.

Necelých 60 procent těch, kteří by Donalda Trumpa rádi vyměnili, by ho nahradili Bidenem. Sanders by zase přesvědčil většinu těch, pro které je důležitá shoda názorů.

Oba zbylí kandidáti se nicméně shodli na tom, že ať vyjde z úterního klání jako vítěz kdokoli, cílem je porazit Donalda Trumpa.

A co viceprezident/ka?

O tom, že v čele Spojených států bude v příštím období stát muž, už není pochyb. Stále je ale volná pozice viceprezidenta nebo viceprezidentky. A právě její obsazení otevřelo prostor pro debaty o roli žen v nejvyšší americké politice.

Po odstoupení Warrenové z kandidátní listiny se začaly ozývat hlasy předních demokratů. Na postu viceprezidenta by nejraději uvítali černošskou ženu. Ženská organizace Supermajority rozeslala za obsazení místa ženou petici.

„Na lístku musí být žena,“ řekla Cecile Richardsová, dlouholetá aktivistka za práva žen na potrat a zakladatelka Supermajority. „To, co je skutečně důležité, je reprezentace, věnování se otázkám, kterým ženy čelí a také závazek s těmito problémy něco dělat.“ Nejvíce rezonujícími jmény pro post ženské viceprezidentky byla Kamala Harrisová a Elizabeth Warrenová. Z davu přišel také návrh na Jill Bidenovou, která zase zmínila jméno Amy Klobucharové.

Zda do úřadu nastoupí žena, nakonec rozhodne jeden z mužů narozených během druhé světové války. Zatímco akademičtí pracovníci a aktivisté trvale usilují o podporu žen v politice a rádi by viděli na postu viceprezidenta kvalifikovanou ženu, jsou tito lidé také často osočováni z toho, že celoročně tvrdě pracujícím političkám přisuzují nárok pouze na stříbrnou medaili.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované